NP č.612 > Téma číslaRozehraná partie mezi přírodními živly a technologiemi nemá koncetext: Halina Jílková, foto: Freepik

Přírodní katastrofy provázejí lidstvo odnepaměti a mají mnoho podob. Jedno však mají společné – devastují krajinu, ekonomickou situaci vystavují velké zátěži a v extrémních případech způsobují ztráty na životech. Lidé proto dlouhodobě hledají způsoby, jak se s nimi naučit žít.

Počet živelních katastrof v 21. století vlivem klimatické změny povážlivě narůstá, avšak umírá kvůli nim méně lidí než dříve. Podíl na tomto trendu mají rychle se rozvíjející technologie, které nepochybně způsobily revoluci v naší schopnosti katastrofy předvídat, monitorovat, reagovat na ně a zmírňovat jejich následky. Ty totiž bývají mnohdy součástí řetězové reakce na přírodní neštěstí. Zemětřesení vede k rozsáhlým požárům, protržení přehradních hrází, sesuvům půdy, výbuchům plynu. Povodně strhávají mosty, způsobují kontaminaci pitné vody nebo výpadky elektrického proudu. Proto se klíčovou součástí řízení katastrof staly systémy včasného varování.

Jak moc dopředu je včas

Předvídání přírodních katastrof sice již dávno není hádáním z křišťálové koule, predikovat zemětřesení, hurikány, tornáda, přívalové deště nebo sopečné erupce s dostatečným předstihem ale stále je, a zřejmě i zůstane, zcela mimo lidské možnosti. Díky pokročilým technologiím a počítačovým modelům lze však řádění živlů celkem úspěšně čelit.

 

Své o tom ví například Japonsko, které se nachází v seizmicky aktivní oblasti a již několik desetiletí zdokonaluje své varovné systémy. Díky seizmometrům a senzorům GPS dokáže zcela běžně reagovat v řádu sekund na blížící se zemětřesení. Seizmometry zaznamenají otřesy, obratem vyšlou impuls do centrálního počítače, který vyhodnotí, odkud záchvěvy přicházejí, a vydá varování, které odstaví kritickou infrastrukturu a ve městech rozezní sirény. Lidé se sice nestihnout evakuovat, ale dá jim to potřebný čas najít si bezpečný úkryt, čímž se sníží riziko obětí na životech.

Starostlivý dohled z vesmíru

Při zpřesňování předpovědí živelních katastrof dnes hrají roli i pokročilé satelitní technologie, GPS a počítačové modely. Ve vesmíru se již pohybují i satelity s umělou inteligencí, byť zemí, které takový satelit na oběžnou dráhu vypustily, je zatím jen hrstka. Umělá inteligence dokáže s velkou přesností vyhodnotit, co na snímku pořízeném družicí je, a vyslat na Zemi informaci například o rozsahu záplav nebo lesních požárů. Analýza družicových snímků vysoko nad zemským povrchem tak pomáhá s vyhodnocováním rizik, včasnou evakuací nebo mírněním následků přírodních živlů dole na Zemi.

Analýza družicových snímků pomáhá s vyhodnocováním rizik, včasnou evakuací nebo mírněním následků přírodních živlů.

 

České krocení vodního živlu

To, že Česká republika neleží v seizmicky aktivní oblasti a není vystavena hurikánům, neznamená, že živelní katastrofy na ni mají menší dopad. Prubířským kamenem byly pro Česko povodně z roku 1997, které se zapsaly do historie krizového řízení našeho státu a nastavily nový standard krizové legislativy. Reakce na stoupající hladiny řek tak v dnešní době začíná již u dat z meteorologických a hydrologických stanic, které se aktualizují každých deset minut. To umožňuje odborníkům i povodňovým orgánům vyhodnocovat potenciální rizika a skrze složky integrovaného záchranného systému (IZS) vydat varovná upozornění. A když jde do tuhého, jsou systémy pro kontrolu povodní schopny řídit vypouštění vodních nádrží s cílem zmírnit škody hrozících záplav.

Piloti bez kokpitu

Byť bývají lesní požáry často založeny lidskou rukou, a nikoliv úderem blesku, jsou obecně považovány za živelní kalamitu. A jelikož při jejich hašení existuje vysoká pravděpodobnost opětovného vznícení, pomáhají hasičským týmům z bezpečné vzdálenosti drony. Tyto bezpilotní prostředky jsou schopné přenášet bezdrátově obraz z terénu a s pomocí termokamery vyhledávat na spáleništích skrytá ohniska požáru. Jejich dohled ze vzduchu se osvědčil i u loňského požáru v Českém Švýcarsku a v současné době hasiči nasazují drony zcela běžně. Časem by se mohly dokonce stát nosičem a distributorem LTE signálu (vysokorychlostní internet pro mobilní sítě) a vytvářet záchranářům mobilní síť.

 

Přírodní živly si člověk pravděpodobně nikdy nepodmaní. Avšak vzhledem k tomu, že změna klimatu vede k vyššímu počtu závažných živelních katastrof, musí s nimi alespoň zkusit držet krok nebo mírnit jejich ničivé následky nasazením inovativních technologií. Přestože se v této oblasti lidstvo neustále zlepšuje, živly tuto partii zatím vyhrávají.

 

 

 

Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete online či poštou přímo do své schránky!


autor / Halina Jílková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA