Hmyzí státy jsou velmi komplikované biologické systémy, které stále poskytují prostor pro objevy velkého formátu. Ten nedávný, publikovaný koncem listopadu 2022 v prestižním časopise Nature, je ovšem skutečně převratný. Jeho autoři odhalili, že kukly mravenců produkují výživnou tekutinu, která slouží jako potrava pro larvy i dospělé dělnice. Zdá se, že toto „mléko“ je důležité pro zdraví a prosperitu celé kolonie, a lze jen těžko pochopit, jak mohlo zůstat dodnes nepovšimnuto. Nečekaná událost tak zcela mění náš dosavadní pohled na vztahy v mravenčích koloniích a také přináší nové podněty pro přemýšlení o cestách, kterými se mohla ubírat evoluce sociálního chování.
V hlavní roli kukly
Mimořádný objev ovšem nespadl týmu Orli Snirové z Rockefellerovy univerzity jen tak do klína. Kukly mravenců byly, jakožto klidové vývojové stadium, dosud pokládány za pasivní členy mravenčí kolonie a pro studium sociálního chování nebyly příliš atraktivní. To si výzkumníci uvědomili a položili si otázku, zda kukly skutečně hrají ve společenství roli pouhých čekatelů na dospělost, nebo mohou mít i jinou funkci. Jenže interakce mezi mravenci jsou tak provázané a vztahy natolik spletité, že studovat je přímo v mraveništi je často prakticky neproveditelné. Badatelé proto začali tím, že kukly izolovali od ostatních jedinců a pozorovali, co se bude dít.
Tramp modelem
Jako modelový druh zvolili mravence Ooceraea biroi, příbuzného mj. známým mravenčím nájezdníkům siafu. Tenhle nenápadný, dva až tři milimetry dlouhý mraveneček sice tak velkolepá tažení nekoná, zato je velmi zdatný cestovatel. S lidskou činností se rozšířil v mnoha tropických a subtropických oblastech, a zařadil se tak mezi tzv. trampské druhy. K tomuto úspěchu mu pravděpodobně pomohl i u mravenců neobvyklý způsob rozmnožování. Všechny dělnice jsou více či méně reprodukce schopné a prostřednictvím neoplodněných vajíček mohou založit novou kolonii.
„Mravenčí mléko“
Badatelé si brzy všimli, že jakmile kukly ztmavnou, což je známka dovršující se metamorfózy, začnou vylučovat zvláštní tekutinu, kterou je nutné pravidelně odebírat, aby se v ní neutopily. Další výzkumy proto byly zaměřeny na objasnění původu a případné funkce záhadné látky. Laboratorní analýzy, kamerové záznamy, experimenty i sledování osudu tekutiny označené potravinářským barvivem přinesly ohromující výsledky.
Neznámá látka je původně tekutina, která pomáhá hmyzu při svlékání. U mravenců však druhotně získala roli výživy pro ostatní členy kolonie. Podobně jako mléko savců je důležitou součástí potravy mladých stádií, a pokud je jim odepřena, méně prospívají.
Neznámá sociální síť
Dalším překvapením bylo zjištění, že podobnou látku produkují i kukly jiných – nepříbuzných a méně zvláštních – mravenčích druhů. Sekrece této tekutiny tedy zřejmě není mezi mravenci úplně výjimečná a představuje pro ně nejen donedávna námi nepoznaný zdroj potravy, ale i základ dosud přehlížené sociální sítě, jejímž ústředním bodem jsou kukly. Dost možná, že úzká propojenost a vzájemná závislost jedinců, kteří jsou v ní zapojeni, přispěly i k samotnému vzniku vysoce organizovaných mravenčích společenství.
Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41586-022-05480-9
Autorka je zooložka. Pracuje v Muzeu Vysočiny Jihlava, jejím hlavním zaměřením je myrmekologie, tj. studium mravenců.
Pořiďte si elektronické nebo tištěné předplatné a nepropásněte už ani jedno číslo! I v rámci předplatného můžete přispět polovinu svému oblíbenému prodejci.
