Dočte a dívá se na Ondřeje, který zasunuje umělohmotný sáček s rohlíky do batohu.
„Dobře," pochválí syna. „Číst už tedy umíš."
„Ale co to znamená?" nevzdává se Michal.
„A co jako?" utrhne se na něho už nervózně Ondřej.
„No to česky."
„Ty nevíš, co je to česky?"
Michal váhá. Přešlápne jednou, podruhé...
„No, ty jsi Čech, ne?" houkne na něho Ondřej. „Čech nakupuje česky! Ale pojď už, ve čtyři máme být u babičky a už je skoro tři čtvrtě!"
Michal, jako by před plakátem vrostl do země.
„Ale jak to je, nakupovat hezky česky?"
„Hele, Míšo, nerozčiluj mě! Co si to vymýšlíš za blbosti?"
Chlapec ukazuje na plakát.
„To oni!"
„Jdeme," zavelí Ondřej, vezme Michala energicky za ruku a táhne ho pryč.
„Němec nakupuje německy?" ptá se Michal a hned také poprvé zakopne.
„Samozřejmě," odpoví Ondřej. „Dávej pozor, kam šlapeš!"
„Kdo má peníze, ten je ukradl?“ „Tak snad ne každý. Proč stojíš? Jdeme.“
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
