NP č.491 > Novinky / KulturaTerapie tmouIvan Adamovič

H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě.

Na ty se zaměřila výstava kurátora Otto Urbana Život je bolestný a přináší zklamání. Po premiéře v Plzni se nyní představuje v pražské Trafo Gallery (nyní na novém místě v Holešovické tržnici).

V doprovodném katalogu se zastoupení výtvarníci vyznávají ze svého vztahu k literární předloze staré sto let a zároveň z toho, jak bytostně souznějí s ponurými tématy a temnotou všeho druhu. Posuďte sami: „Fascinace hororem a dekadencí, smrtí, postižením, deformacemi. Temnota se zdá atraktivní.“ (Jakub Gajdošík) „Nezavírám oči před děsy a démony, ať již jsou kolem nás, nebo v nás, ale skrze tmu očišťuji vlastní vnitřní světlo.“ (Martin Mulač) „Rád jsem se díval na věci, které mě děsily.“ (Martin Salajka) „V hororech se mohou překračovat všechna tabu, svým způsobem je to dostupná verze psychoanalýzy.“ (Josef Bolf)

Pro terapii tmou (dunkeltherapy) nepotřebujete platit drahá sanatoria. Stačí se otevřít plátnům plným hrůzy a jinakosti.

Trafo Gallery, Praha, Holešovická tržnice – hala 14. Více na www.trafacka.cz Výstava trvá do 5. března.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Pravidla morálky ve virtuální realitě / Darek Šmíd > NP č.491 > Novinky / Technoskop Internetové stránky britské Společnosti virtuální reality (Virtual Reality Society) vybízejí v souvislosti s masivním nástupem zařízení zprostředkovávajících virtualitu k tomu, aby si lidé položili otázky ohledně morálního chování a motivace ve virtuálních vesmírech – a to ať už jde o počítačové hry, či virtuální zážitky jiného charakteru. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále Teorie padesátikoruny / Oldřich Villner > NP č.491 > Fejeton Životy nás všech doprovázejí problémy, mě jeden problém srazil na kolena, ale říkám si: sedneš si za hypermarket s krabicí či plastovou lahví levného alkoholu, začneš litovat sám sebe, plakat nad tím, že život je pes – a skončil jsi. Celá myšlenka sebelítosti je ošklivá, sobecká a ubohá v každém směru. Projdi se městem a začni pracovat, to je cesta a řešení všech problémů. číst dále

Nejčtenější články autora

Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále Umění ve 130 km/h / Ivan Adamovič > NP č.512 > Téma čísla Facebooková aktivita Davida Šťávy nazvaná Nejdelší galerie se věnuje uměleckým dílům spojeným především s déjedničkou. Mapuje ale i ostatní dálnice. „Wikipedie i Google selhaly, tak jsem se do toho pustil sám,“ říká. číst dále Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů