NP č.491 > Novinky / KulturaTerapie tmouIvan Adamovič

H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě.

Na ty se zaměřila výstava kurátora Otto Urbana Život je bolestný a přináší zklamání. Po premiéře v Plzni se nyní představuje v pražské Trafo Gallery (nyní na novém místě v Holešovické tržnici).

V doprovodném katalogu se zastoupení výtvarníci vyznávají ze svého vztahu k literární předloze staré sto let a zároveň z toho, jak bytostně souznějí s ponurými tématy a temnotou všeho druhu. Posuďte sami: „Fascinace hororem a dekadencí, smrtí, postižením, deformacemi. Temnota se zdá atraktivní.“ (Jakub Gajdošík) „Nezavírám oči před děsy a démony, ať již jsou kolem nás, nebo v nás, ale skrze tmu očišťuji vlastní vnitřní světlo.“ (Martin Mulač) „Rád jsem se díval na věci, které mě děsily.“ (Martin Salajka) „V hororech se mohou překračovat všechna tabu, svým způsobem je to dostupná verze psychoanalýzy.“ (Josef Bolf)

Pro terapii tmou (dunkeltherapy) nepotřebujete platit drahá sanatoria. Stačí se otevřít plátnům plným hrůzy a jinakosti.

Trafo Gallery, Praha, Holešovická tržnice – hala 14. Více na www.trafacka.cz Výstava trvá do 5. března.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Pravidla morálky ve virtuální realitě / Darek Šmíd > NP č.491 > Novinky / Technoskop Internetové stránky britské Společnosti virtuální reality (Virtual Reality Society) vybízejí v souvislosti s masivním nástupem zařízení zprostředkovávajících virtualitu k tomu, aby si lidé položili otázky ohledně morálního chování a motivace ve virtuálních vesmírech – a to ať už jde o počítačové hry, či virtuální zážitky jiného charakteru. číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále

Nejčtenější články autora

Nahoty vnější a vnitřní / Ivan Adamovič > NP č.502 > Kultura Dvě výrazné výtvarnice nám na dvou poměrně velkých výstavách představují možnosti výtvarného výrazu. Veronika Holcová ve Vile Pellé a Lenka Klodová v Galerii Futura vás zavedou za hranice běžné reality, do divočiny. číst dále Umění ve 130 km/h / Ivan Adamovič > NP č.512 > Téma čísla Facebooková aktivita Davida Šťávy nazvaná Nejdelší galerie se věnuje uměleckým dílům spojeným především s déjedničkou. Mapuje ale i ostatní dálnice. „Wikipedie i Google selhaly, tak jsem se do toho pustil sám,“ říká. číst dále Sebrané prasárny / Ivan Adamovič > NP č.510 > Kultura Na sklonku loňského roku vyšly dvě knihy zaobírající se zajímavým způsobem erotikou ve veřejném prostoru. Vedle průvodce Praha erotická se na trhu objevil i závěrečný svazek třídílné reedice jedné z největších knižních kuriozit – souboru Kryptadia od K. J. Obrátila. Kniha vyšla již jednou v nakladatelství Paseka, ale vydání v nakladatelství Lege Artis, přejmenované na První a Druhá kytice národních prasáren, je unikátní i nebývalou péčí vydavatele o „dokonalý“ reprint. Detaily ohledně vydání Kryptadia nám osvětlil vydavatel a bibliofil Jan Hýsek. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů