NP č.491 > Novinky / KulturaTerapie tmouIvan Adamovič

H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě.

Na ty se zaměřila výstava kurátora Otto Urbana Život je bolestný a přináší zklamání. Po premiéře v Plzni se nyní představuje v pražské Trafo Gallery (nyní na novém místě v Holešovické tržnici).

V doprovodném katalogu se zastoupení výtvarníci vyznávají ze svého vztahu k literární předloze staré sto let a zároveň z toho, jak bytostně souznějí s ponurými tématy a temnotou všeho druhu. Posuďte sami: „Fascinace hororem a dekadencí, smrtí, postižením, deformacemi. Temnota se zdá atraktivní.“ (Jakub Gajdošík) „Nezavírám oči před děsy a démony, ať již jsou kolem nás, nebo v nás, ale skrze tmu očišťuji vlastní vnitřní světlo.“ (Martin Mulač) „Rád jsem se díval na věci, které mě děsily.“ (Martin Salajka) „V hororech se mohou překračovat všechna tabu, svým způsobem je to dostupná verze psychoanalýzy.“ (Josef Bolf)

Pro terapii tmou (dunkeltherapy) nepotřebujete platit drahá sanatoria. Stačí se otevřít plátnům plným hrůzy a jinakosti.

Trafo Gallery, Praha, Holešovická tržnice – hala 14. Více na www.trafacka.cz Výstava trvá do 5. března.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Řítíme se  k feudalismu? / Darek Šmíd > NP č.491 > Dezorientace Mávejte kapesníčkem, demokracie se s námi možná brzo rozloučí. Co když je to ale dobře? Protože možná ta demokracie není zase tak dobrý nápad. Klid, klid, vím, že ve slušné demokratické společnosti se takové věci neříkají – byť právě demokratická společnost stojí a padá na tom, že by si v ní měl každý říkat, co se mu zlíbí. Ale na mě to neházejte, já to neřekl; řekl to Platón. číst dále A je to ghetto / Redakce > NP č.491 > Téma čísla Kateřina Šedá v souvislosti s brněnským Bronxem nerada mluví o ghettu. To slovo pro ni má příliš negativní nádech. Raději mluví o vesnici uprostřed města. Strávila tu několik let, chodila dům od domu, byt od bytu a mapovala život zdejších obyvatel. Na jednu výpravu nás vzala s sebou. číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále

Nejčtenější články autora

Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Rekviem za Vetřelce / Ivan Adamovič > NP č.498 > Novinky / Kultura Ridley Scott býval bohem filmového sci-fi nebe. Autor Vetřelce a Blade Runnera se pak posunul k jiným žánrům, a když se v pozdním věku vrací k fantastickému žánru, výsledky bývají rozpačité. číst dále Klidná radost postačí (Štěstí podle psychiatra) / Ivan Adamovič > NP č.490 > Téma čísla Dr. Karel Nešpor pracuje již dlouhá léta v Psychiatrické léčebně v Bohnicích jako primář oddělení závislostí mužů. Neveselá práce, řeklo by se. Přesto působí jako přívětivý, vyrovnaný člověk. číst dále Metry umění / Ivan Adamovič > NP č.498 > Téma čísla Nejnavštěvovanější umělecká galerie v Praze? Přece metro. Podle Pavla Karouse, který mapuje umění v pražském metru, bylo na třech jeho trasách rozmístěno při výstavbě do roku 1990 celkem 126 uměleckých děl, z toho asi čtyřicet se do dnešní doby nedochovalo. V prostorách metra a poblíž jeho výstupů se setkávají zcela tendenční „zasloužilí“ umělci a progresivní díla tehdejší umělecké špičky. Nabízíme pár tipů na uměleckou projížďku Prahou, jak ji znáte i neznáte. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů