NP č.468 > Pošli to dálSluníčka a mračáciJan Kratochvíl

Po probuzení propadá aktivitě, zpěvu,

nesouvislému drmolení a vtipkování, a co

nejhůř, v případě, že se v blízkosti nachází jiná

osoba, tak zahlcuje svojí radostí z rána i ji. Tím

se dostáváme ke druhé kategorii mračákům. Po

probuzení podléhají nasrané meditaci nad svým

přerušeným spánkem a vidina náročného dne

nevzbudí zpěv, ale úprk do úkrytu pod peřinou.

Potřebují pozvolný start do dne, který začíná

být rozjasněný teprve kolem poledne.

Podobné jednoduché vidění světa se komplikuje

ve chvíli, když sluníčkům dojde jejich pozitivní

energie. Oslovení na ulici ze strany prvního nebohého

studenta, který si přivydělává ke studiu

ušlechtilého humanitního oboru sběrem finančních

zdrojů pro neméně ušlechtilou neziskovou

organizaci, u nich vyvolá lehké nasrání. To se

obejde ještě bez incidentu, ale dotaz šéfa v práci

na nesplněný deadline už vyvolá vnitřní bouři nenávisti.

Mračák naopak oplývá po zbytek dne pohodou,

která se po cestě z práce přeleje dokonce

do darování drobných člověku na zastávce MHD.

Podle mě zakopaný pes leží právě v soužití

sluníček a mračáků. Když se sejdou na popracovním

pivu, vše probíhá celkem klidně.

Ostré hranice se bortí s množstvím alkoholu.

Nelítostným bojištěm je ale společné lože a čas

vstávání. Zde zůstávají otazníky a prostor pro

bádaní sociálních vědců nebo erudovaných

psychologů. Praktické pokrytí by si vyžadovalo

kouče všech možných odrůd, případně zázračné

ezo přípravky závratných cen.

Mně zbývá pouze naděje, že tento intimní

prostor života nebude pouze privatizován při

první další ekonomické krizi.