Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Měl jsem babičku. Nebyla nijak výjimečná. Vařila kompoty, drbala a byla sprostá jak dlaždič po třetím rumu. Ale jedna věc na ní byla hodna pozorování: Mluvila na televizi. Tedy, rozumějte, nemluvila na ni, když byla vypnutá, na tyhle nóbl psychické poruchy jsme u nás neměli. Babička mluvila na bednu zapnutou, na postavy na obrazovce. Jako kdyby ji mohly slyšet. Kolikrát jsem se snažil zaostalou generaci upozornit, že to jaksi nemá smysl, ale babička pokaždé nesouhlasila jak po třetím rumu.
Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Ten za to může / Jakub Horňáček
> NP č.466 > Pošli to dál
Na původu současného toku uprchlíků nepanuje
celospolečenská shoda.
číst dále
Sny a rovnice / Rad Bandit
> NP č.466 > Pošli to dál
Přání lidí bez domova znám jako staré boty. Vypadají
jako takové zvláštní chomáče. Nosí je po
kapsách, chlupaté obláčky, myšlenky a sny.
číst dále
Březnové přísliby / Jakub Černý
> NP č.466 > Pošli to dál
Tuhle zkušenost nechce zažít ve svém životě
nejspíš žádný rodič. Patnáctiletá dcera Anny-
-Marie z Británie se loni předávkovala vysokou
dávkou MDMA (neboli extáze). Marta si před
užitím na internetu vyhledávala informace
o tom, jak extázi brát. Ke své smůle ale narazila
na nečekaně čistý vzorek. Jak později vyšlo
najevo, Marta jen chtěla zažít něco nového,
experimentovat. Doplatila nicméně na to, že
se dostala k látce z černého trhu.
číst dále
Továrna na emoce / Zuzana Brodilová
> NP č.466 > Téma čísla
Základním stavebním kamenem televizních reality show jsou emoce – nikde jinde
neuvidíte tolik pláče, dojetí a agrese v tak krátkém čase. Odkud se berou a co se
s nimi během televizního vysílání děje? A jak vypadá vzorná máma a jak špindíra?
číst dále
Ocasy? Jazyk! / Jan Stern
> NP č.518 > Fejeton
O tuto zem a lid ji obývající mám zájem vědecký. Opravdu bych chtěl přijít na to, co nás vlastně naformovalo a uhnětlo.
číst dále
Peklie, peklíčko / Jan Stern
> NP č.458 > Fejeton
Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán.
Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen
zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když
chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj
pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč
občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného,
občas mineme tak epochální civilizační
milník, že mi to nedá a začnu se hnípat
v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě
ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že
do našeho světa sestoupilo takřečené selfie,
neboli selfíčko.
číst dále
Mrazák / Jan Stern
> NP č.522 > Fejeton
Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné.
číst dále
S mloky? / Jan Stern
> NP č.471 > Fejeton
Doufám, že jste ocenili, že jsem dosud netěžil
humor ze psů.
Teda ne, že by se o psech nedalo psát, každý
humorista jednou skončí u Alíkem rozkousaných
bačkor.
číst dále