NP č.460 > Pošli to dálWeiglův doublethinkTomáš Malík

Současná debata o humanitární krizi spojené s uprchlíky ze zemí zmítaných válečnými konflikty skýtá mnoho poloh. Od solidárních přes pragmatické až k otevřeně xenofobním. Jen Jiří Weigl, někdejší šéf prezidentské kanceláře Václava Klause, dnes hlava jeho institutu, dokáže jako nikdo jiný všechny tyto jindy skřípající roviny lišácky skloubit dohromady. Podle jeho nejnovějšího komentáře na serveru iDNES.cz je potřeba běžencům říci jasné NE, pokud nechceme riskovat náš morální kredit!

Svému mentorovi a příteli dělá Jiří Weigl svou žertovnou sofistikou jistě radost, když se opírá o neprůstřelný argument, že není etické „zbavovat“ válkou rozvrácené země jejich elit tím, že bychom jim snad podali pomocnou ruku a našli pro ně ve stísněné Evropě kus místa. Hezky zpátky a zatnout zuby. Stačí si trochu věřit a lepší časy přijdou. Z bdělého strážce etiky však nakonec Weigl přeci jen přejde do polohy ekonoma, která je mu bližší. Uprchlíci jsou komodita, která má na dnešním trhu pochybnou hodnotu a její „dovoz“ se nám zkrátka nevyplatí. Univerzální právo na „důstojný život a bezpečí“ podle Weigla „nikdy neexistovalo“. Jde hlavně o peníze, ať už si o tom „proimigrační propaganda“ nebo tvůrci Listiny základních práv myslí cokoli.

Nakonec se pak od Jiřího Weigla dozvíme, že největší chybou Západu byly nesmyslné snahy o násilný vývoz demokracie na Blízký východ. Tamní diktátoři sice možná měli nějaké ty lidské chyby, ale je potřeba si uvědomit, že kopali hlavně za náš tým, protože v důsledku jejich politika násilí a zastrašování „bránila Evropu před migrací“. Nezbývá než jen spolu s klasikem dodat – válka je mír, lež je pravda a nenávist láska.


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů