Jde věru o zvláštní fenomén, protože devadesátková „agro“ estetika tohoto anti-multikulti uskupení působí na první pohled sebeironicky, texty neznalému posluchači mohou snadno připadat jako vcelku vtipná parodie na ty největší hlody Adama B. Bartoše – „nebudu ti lhát, i ty se budeš bát, až v burce budou stát a modlitbu svou řvát“ a se zpěvem to kulantně řečeno také není žádná sláva. Ortel se přesto trefil do zdejší nálady a krom ocenění a obdivu věrných fanoušků rychle získal také nálepku kontroverzního rebela.
Začátkem února si tak Ortelova křížová koncertní šňůra vysloužila první zásadnější odmítavou reakci také od popové fronty, když zpěvák skupiny Lucie David Koller odmítl vystupovat v sálech, kde hostí Ortela, na což vzápětí reagoval vstupenkový portál Smsticket.cz. Ten se, snad po vzoru Amazonu a předvánoční hitového singlu německé Pegidy (viz NP 470), rozhodl veškerou provizi z prodeje lístků na Ortela věnovat na pomoc uprchlíkům.
Gesto je to jistě sympatické, jen po hříchu stále dosti ojedinělé. Ne proto, že by měl Ortel skutečně nějaký společnost fašizující mobilizační potenciál. Daleko spíše se obávejme, že když jedno uprázdněné místo v éteru zaujal člověk, který je ze všeho nejvíce hudební diletant, budeme brzy chtě nechtě poslouchat Ortela v každém rádiu a ještě se slzou v oku vzpomínat na Dana Landu.
