Lichva je v posledních letech velké téma, kterým se zabývají nejen neziskovky, ale celkem čerstvě i stát. Příkladem budiž novela zákona o spotřebitelských úvěrech. Vůbec se zdá, že celkové společenské klima lichvě nefandí více než kdy dříve. O to více překvapí návštěvníka webových stránek jedné menší neziskovky otevřená propagace společnosti Provident. Hned vedle nabídky pomoci s brigádou či doučováním. Ona neziskovka provozuje krom jiného malý nízkoprahový klub na pražském Žižkově. Nabízí otevřené dveře těm, kteří tráví svůj volný čas z velké části na ulici. Třeba i proto, že jejich rodiče jsou na tom s penězi bídně a nejnovější herní konzole či nějaký ten zájmový kroužek jsou z říše nesplnitelných snů. Můžou si tam zahrát fotbálek, podívat se na film, nebo se naučit hrát na hudební nástroj. Klub sídlí v budově základní školy, která je v podstatě segregovaná. Také do klubu chodí v podstatě výhradně jen romské děti.
Jen málo co může být takovému klubu dál než nebankovní společnost nabízející peníze snadno a rychle. Ač se o tom vedou spory, je v podstatě lhostejné, jestli lichvářsky či eticky. S jistotou však lze říct, že pro chudé bývají podobné výhodné půjčky celkem rychlou cestou na dno. Právě proto jsou podobné zásnuby vskutku zarážející.
Provident na webu klubu láká nové klienty do svých sítí nenápadnými a přívětivými otázkami typu „Máš nečekané studijní výdaje?“, „Krize?“, nebo „Chceš někam vyrazit?“. Komu by se ostatně nechtělo vyrazit si na prázdniny ze Žižkova do Karibiku? Jen je třeba se ptát, za jako u cenu. Stojí opravdu nějaká ta tisícikoruna navíc na provoz dobra za riziko, že se čerstvě zletilý teenager na nějakých pár let zadluží? Dalo by se asi pochybovat, že si každý, kdo na lákavou nabídku klikne, dokáže představit, kam ho takové půjčky na „řešení krize“ mohou nakonec zavést. Zvlášť, když jsou zabaleny do funky hávu jeho oblíbeného klubu. Šéf oné neziskovky nakonec problematickou reklamu z webu stáhnul. Nešlo asi jinak, přestože po telefonu celou věc bagatelizoval a přičítal ji přehlédnutí, nešťastné shodě okolností a reklamním robotům. I proto není jméno neziskovky nakonec až tolik důležité. Ostatně podlehnout vábení pekla se dá i s menšími etickými otazníky, jak se nedávno přesvědčila jedna velká pražská organizace pracující s lidmi bez domova. Stačilo kývnout na nabídku sponzorského vozu, a když začala rozvážet polévku ve své fungl nové dodávce s logem lákajícím na rychlou půjčku, bylo pozdě na to přečíst si darovací smlouvu. Raďte potom lidem na ulici, že je při podobných transakcích vždycky lepší dvakrát měřit a pak teprve řezat.
