„Na dobré věci je potřeba si počkat,“ zpívá Neneh Cherry v singlu Everything, který v lednu ohlásil její nové studiové album. Sedmiminutová skladba nejprve řádnou dobu napíná posluchače protahovanou předehrou industriálních beatů, aby ke konci konečně explodovala ve spásný klimax. Podobnou zkoušku trpělivosti – ale v poněkud větším měřítku – připravila Cherry i pro své fanoušky, když v polovině devadesátých let opustila svoji hvězdnou kariéru a rozhodla se naplno věnovat rodině. Že se jednou vrátí, nikdo nepochyboval, nicméně své dlouhé mlčení dosud prolomila jen nenápadnými deskami se švédskou kapelou CirKus a loňskou kolekci coververzí s freejazzovou úderkou The Thing. Parametry plnohodnotného comebacku má až aktuální The Blank Project – její první sólové album po osmnácti letech. Ačkoliv se narodila ve Švédsku do rodiny amerických expatů, výrazně se zapsala do dějin britského popu. Na konci sedmdesátých let zpívala na albu Cut dívčí reggae-punkové skupiny The Slits. V osmdesátých letech patřila k výrazným postavám bristolské scény, která přišla s unikátní britskou verzí hip hopu – se skladbou Buffalo Stance měla jeden z prvních britských rapových hitů a podílela se také na deskách triphopových klasiků Massive Attack. V devadesátých letech ještě zvládla natočit globální hit 7 Seconds, duet se senegalským zpěvákem Youssou N ́Dourem, pak ale před kariérou definitivně dostala přednost rodina. K hudbě se Cherry začala vracet až před osmi lety, kdy se přestěhovala z Británie zpátky do svého rodného Švédska. Na novince jí asistují anglická post-jazzová kapela RocketNumberNine, producent Kieran Hebden alias Four Tet a nebo hostující švédská zpěvačka Robyn.
NA ZAČÁTKU BYLO PRÁZDNO
Název desky – v překladu ‚prázdný projekt‘ – prozrazuje mnohé o metodě, kterou byla natočena. Cherry a Hebden si pronajali opuštěný kostel u lesa v městečku Woodstock v newyorském okrsku a postavili v něm improvizované studio. Deska samotná pak byla natočena za pouhých pět dnů, kdy v tryskovém tempu vznikalo z jamů deset skladeb stojících na propojení živelného hraní RocketNumberNine a kutilské elektroniky Four Tet. A jako kdyby se tu během divokých seancí potkaly ty podstatné úběžníky, na nichž dosud stála kariéra Neneh Cherry – punk, free jazz (jejím nevlastním otcem byl legendární jazzový trumpetista Don Cherry) i rave (v 80. letech působila jako DJka v jedné pirátské stanici). Titulní skladbu desky táhne surové jazz-punkové groove a Dossier zase stojí na dusajících houseových rytmech. Do výsledného koktejlu si ale ještě přimíchejte triphopové nálady – Spit Three Times a 422 zní jako update bristolského soundu začátku devadesátých let. Je příznačné, že Neneh Cherry se vrací právě v okamžiku, kdy ženské zpěvačky od Beyoncé přes M.I.A. až k Lorde zvěstují změnu popového paradigmatu. O dvě nebo dokonce tři generace starší Cherryová by je mohla učit, jak využít ženskou sílu a zároveň se úspěšně vymanit z ponižujících stereotypů ženské image, s nimiž pracuje hudební průmysl. Sama ostatně v podobné pozici byla na konci osmdesátých let, kdy stála v čele dívčí rapové vlny. The Blank Project je místy možná až příliš anarchistický, jindy se až moc spoléhá na sílu intuice. Přesto je to výtečná, dobrodružná deska, na níž Neneh Cherry zní současně. Jako kdyby nikdy neodešla.
Neneh Cherry – The Blank Project (Smalltown Supersound, 2014)
