Letošní předčasné volby postrádaly vyhraněné téma. Bývalé vládní strany pochopily, že politikou škrtů se u většiny lidí zdiskreditovaly, a tak jako by náhle opustily svou předchozí politiku a najely na sociální notu. Představitelé TOPky pak v kampani vybízeli také k boji za demokracii proti „zemanovskému autoritářství“, ale problém s ohrožováním demokracie je složitější. Poměrně velkou hrozbou pro demokracii jsou asociální reformy, které ministři TOPky prosazovali.
Jde zejména o tzv. veřejnou službu, kterou zavedl Jaromír Drábek a zrušil Ústavní soud. Nezaměstnaným déle než dva měsíce mohl úřad práce nabídnout veřejnou službu až do výše polovičního úvazku bez nároku na mzdu. A pokud osoba takovou práci odmítla, přišla o podporu v nezaměstnanosti nebo dávky v hmotné nouzi. Podle Ústavního soudu byla veřejná služba v rozporu se základními lidskoprávními dokumenty, z iniciativy TOPky tak došlo v podstatě ke snaze kriminalizovat nezaměstnanost. Veřejná služba byla velmi podobná trestu veřejně prospěšných prací a s nezaměstnanými se mělo zacházet podobným způsobem jako s lidmi odsouzenými pro trestný čin. Nepřijatelnost nucených prací je přitom jedním ze základů demokratické společnosti.
Obnovení veřejné služby však ve volebním programu TOP 09 nechybělo ani tentokrát. A nejen u ní. Většina politických stran tak či onak vybízí k boji proti zneužívání dávek a k „aktivizaci nezaměstnaných“. Tato líbivá hesla totiž v uplynulých letech našla ve společnosti odezvu. A právě to je asi jedno z nejdůležitějších témat, které se časem může dotknout každého z nás.
