NP č.417 > Pošli to dálZtroskotanci a samozvanciFilip Malý

V minulém čísle Nového Prostoru jsme glosovali neobratné pokusy starosty Prahy 1 Lomeckého (TOP 09) vytřískat politické body přiživováním morální paniky nad narkomany. Netušili jsme tehdy, že vedle koaličního kolegy Ivana Solila
(ČSSD) budou jeho prohlášení o nutnosti bojovat s problémovými existencemi zanedlouho vypadat jako nevinnost sama.
Radní Solil, který má na jedničce na starosti oblast bezpečnosti a veřejného pořádku, v posledním vydání propagačního partajního plátku OKO (Občan klade otázky) s dlouho nevídanou virtuozitou rozehrává tesknou strunu těch, kterým odjakživa lezou na nervy všichni ztroskotanci a samozvanci. Filipiku proti narušitelům veřejného pořádku rozjíždí aluzí na devadesátá léta a hudební klub Bunkr, z něhož se nedávno stala služebna městské policie. Těm, kteří by si onu dobu nepamatovali, připomíná, jak tehdy lidé „při cestě do práce potkávali skupiny podivných osob, vycházejících z lůna tohoto hudebního pekla“. Následně Solil přitvrzuje, když se vypořádává s opilými, křičícími hordami na ulicích, žebráky, dnes již i zpívajícími, bezdomovci, sprejery a narkomany a chlubí se, jak na všechny tyto, slovy jeho dědečka sajrajty, vytvářejí na poradách opatření. Nit nenechává suchou ani na středoškolácích, ze kterých se na Slovanském ostrově po litrech vypitého alkoholu prý stává doslova divoká zvěř. Celé OKO je pak pro autentičtější navození nevolnosti provázeno fotkami spících bezdomovců. Podobná směsice hysterie a populismu byla v kastlících naposledy k vidění, když se před lety o místo na slunci hlásily Věci veřejné se svými hlídkami potírajícími bezdomovce. Nejsmutnější na celé věci je, že tato záštiplná kampaň protkaná normalizačním slovníkem přichází ze strany, která na svém webu před silovými „řešeními“ sociálních problémů
důrazně varuje.