NP č.388 > Pošli to dálFíkový list korupcePetr Pospíšil

Do boje proti korupci – zavelel jeden z nejbohatších Čechů Andrej Babiš.

 

S výrazem šéfa, který není zvyklý, že mu někdo odmlouvá, vstoupil do politiky hlavním vchodem: debatou u Václava Moravce. Nyní láká do protikorupčních struktur, které vyztuží svými miliony, veřejné osobnosti i lokální aktivisty a politiky proslulé bojem proti korupci.

Některé uvedl jako své podporovatele i bez jejich souhlasu, jako například Jiřinu Šiklovou. Jedním z těch, koho vábení miliardářského antiúplatkáře zaujalo, je čerstvý autor protikorupčního krimithrilleru Mafie v Praze, spisovatelský profesionál ve všech směrech Michal Viewegh. Ten se tématu korupce chopil s takovou vervou, až s nadsázkou řečeno skoro nevíme, zda je jeho nový román součástí kampaně za Babišovu novou politickou stranu, anebo zda je nová Babišova politická strana součástí kampaně na podporu prodeje Vieweghovy nové knihy. Díky protikorupčnímu boomu jde na odbyt i nová kniha Jaroslava Kmenty Superguru Bárta, s níž Babiš šermoval v televizní debatě, aby zesměšnil svou oponentku z Věcí veřejných. Ve všech svých námitkách proti této straně, která se změnila z vlajkové lodi boje proti korupci v odhalený korupční stroj, měl pravdu. Nepředstavuje ale právě tento příklad nejlepší argument proti samotnému Babišovi? Korupce je nečistým propojením byznysu a politiky – nejsou to jen úplatní politici, ale také velkopodnikatelé, kteří s nimi mají neprůhledné vztahy. Řešením těžko může být vstup těchto velkých podnikatelů přímo do velké politiky.

Zároveň přináší odpor proti korupci popularitu výjimečných opatření. Například bereme za zcela běžné, že podkladem pro Kmentovy knihy jsou policejní informace. Když už policisté nedokážou zločince odstíhat, ať nám tedy o nich aspoň potajmu řeknou. Jako bychom zapomněli, že se tím otevírá Pandořina skříňka zneužívání tajných informací, a jako bychom si ani neuvědomovali, že tyto informace nemůžeme příliš kontrolovat.

Korupce jistě představuje důležitý problém. Zároveň ale vytěsňuje jiné důležité otázky. Všichni se shodnou, že je třeba pronásledovat úplatkáře – a v této shodě už snadno zapomenou na spor o to, zda se naše společnost nezmění v kastovní společnost, zda se některé veřejné služby nestanou pro část populace nedostupnými a zda to nebude znamenat drastický zásah do jejich práv a možností. Hrát si na četníky a zloděje je snadnější…

 


autor / Petr Pospíšil VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv