NP č.379 > Pošli to dálSvoboda růžových brýlíAlexandr Budka

Událostí počínajícího léta se v Praze stal dočasný návrat růžového tanku v rámci týdne svobody. Ten pořádala ops Opona, prý v připomínce stažení sovětských vojsk z Československa.

 

Ovšem v rámci akce je připomínáno i Bělorusko, KLDR a posílaly se růžové pohlednice na Kubu. Na Václavském náměstí byla výstavka kalendárium totality a po Vltavě na pontonu plul růžový tank doplněný „fakáčem“ trčícím z velitelského poklopu. Vzhledem k načasování byla akce jistě hojně navštívena školní mládeží, nudící se při čekání na vysvědčení. Zde tedy měla příležitost si zase jednou osvěžit oficiální verzi, jak to všechno bylo.

Kritičtější a historicky poučenější jedinec je ale poněkud zmaten. Kdo a co chtěl touto akcí vlastně říci? Dokonale se zde naplňuje, že není jen důležité co se říká, ale také kdo, kdy a jak to říká. Zde k nám promlouvají samotné vládní kruhy, které si platí sobě blízké aktivisty, kteří mají za úkol šířit onu správnou verzi minulosti. Akci zaštítilo ministerstvo zahraničí a obrany, transport tanku zaplatil Vojenský historický ústav a vzhledem k nadměrnosti nákladu vyšel na dvě stě padesát tisíc. Zbytek akce jde z rozpočtu ops Opona, která žije z vládních grantů, podpory velvyslanectví USA a darů spřátelených firem, ale třeba i knihovny Václava Havla. Jestliže v roce 1991 mohlo nespoutané umělecké gesto Davida Černého vzbuzovat jisté sympatie – minimálně souznělo z nespoutaným duchem doby, kdy bylo možné leccos, jeho současné recyklování je za hranicí trapnosti. Už opakovaně bylo připomenuto, že růžový tank nepochází z roku 1968, ale jde o historicky cenný kus, který se skutečně účastnil závěrečných bojů proti fašismu. Míří tedy onen vytrčený prostředník na padlé rudoarmějce? Těžko si představit, že by v podobné roli vystupoval americký Sherman, jenž osvobozoval Plzeň.

 


autor / Alexandr Budka VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

No limit / Raveboy > NP č.379 > Dějiny přítomnosti Přiznejte se! Kde jste poprvé zaslechli rapování, monotónní elektrorytmus nebo snad dokonce výrazy „techno“, „house“ či „extáze“? Pokud jste v osmdesátých letech nepřijímali západoevropské vysílání, museli jste se s těmito fenomény setkat v hudebních skladbách, které rozvibrovávaly hitparády na počátku devadesátých let a pro něž se následně ujal výraz „eurodance“.   číst dále Bezdomovcem v zemi samurajů / Tomáš Havlín > NP č.379 > Rozhovor Předtím, než se šla Kajoko Jakuwa podívat na stávku odborářů, sešli jsme se k rozhovoru v jedné pražské kavárně. Má bezdomovec duši? A může být samuraj?   číst dále Brno je zlatá loď (alternativy) / Karel Veselý > NP č.379 > Kultura | Hudba Výběr coververzí a remixů Brzo na mě přijde řada připomíná brněnskou alternativní hudbu osmdesátých let optikou jejích současných pokračovatelů, jako jsou Květy, Čokovoko nebo Dva.   číst dále O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů