Asi stovka lidí, která přišla začátkem března zapět českou hymnu do jiného svatostánku v pražském centru – nákupního centra Palladium – se již nesetkala s takovým pochopením. Když tápala po ochozech s tázavým Kde domov můj? na rtech, a křísila tak ducha starého dobrého Josefa Kajetána v místech, v nichž skutečně žil a psal slova dnešní státní hymny, neobešlo se to bez účasti čilého personálu dozírající bezpečnostní agentury. A nakonec ani bez přivolání policie.
Cílem pěvců pod taktovkou členů umělecké skupiny Guma Guar bylo připomenout Palladium – rozlohou přesahující Staroměstské náměstí – jako jedno z největších selhání polistopadové památkové péče a urbanistiky. A nadnést otázku, zda je v dnešní Praze pod vítězným maršem investorů stále ještě slyšet tenký hlásek veřejného zájmu.
Ostatně, veřejné muzicírování doplnilo výstavu Čí je to město?, jež probíhá v Karlin Studios. Patříte-li (Bože, odpusť mi ty hříchy) k netrpělivým, jenž si nový NP koupili hned 15. března, vězte, že zítra máte poslední příležitost ji navštívit.
