Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.371 > FejetonS penězma do hospody nelezJan Stern
Možná už jste někdy přemýšleli nad tím, jakáže opravdová neslušnost by se dala provést. Možná jste si mysleli, že takovým neodpustitelným faux pas by bylo třeba odplivnout si na zem v opeře. Na červený koberec. Po požití zeleného lékořicového pendreku. Snad jste věřili, že hrubým porušením společenských norem by bylo, kdyby vám při pohřebním obřadu zazvonil mobilní telefon, nejlépe s vyzváněcí melodií Final Countdown od Europe, případně s rozjuchanou znělkou pořadu Možná přijde i kouzelník Tak už jdeme do finále.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Diagnóza národního těla / Tomáš Havlín
> NP č.371 > Téma čísla
Loajalita označuje přizpůsobení normě, poslušnost autoritě, víru bez otázek. Zejména v čase reforem je slyšet, že Čechům tato ctnost schází. Jak ji vnuknout alespoň většině?
číst dále
Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka
> NP č.371 > Reportáž
„Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.
číst dále
Čtyři ve Čtyřlístku / Jan Němec
> NP č.371 > Dějiny přítomnosti
Můžete přísahat na komiksové příběhy Hellboye, Loba či těch se Sin City, můžete být pouze nahodilými čtenáři Zeleného Raoula nebo se nezajímat o kreslené seriály vůbec, ale Čtyřlístku se prostě nevyhnete. Protože byl první. A na dlouhou dobu jediný.
číst dále
Ať žijí duchové / Tomáš Havlín
> NP č.371 > Pošli to dál
Před x lety proběhl na nádvoří Národní knihovny
v areálu pražského Klementina neohlášený
piknik až raut. O pár let později se jacísi
extrovertní studenti sborově zvedli od svých
knih a do ticha sálu vpustili svá slova. Pokud
jsem slyšel, stejně jako v prvním případě vyšel
neočekávané akci v ústrety spíše úsměv, maximálně
nechápavý pohled ostatních studentů
a knihovního personálu.
číst dále
Nejčtenější články autora
Teorie vyhnaného psa / Jan Stern
> NP č.523 > Fejeton
Existuje takový starý příběh z Pobřeží slonoviny. Místní král Ahoussi se tam jednoho dne dostal do jakési „krize legitimity“. Najednou jeho poddaným přestalo být jasné, proč by ho vlastně měli poslouchat. Ahoussi však znal tajemství moci, a tak jednoho dne vyhlásil přísný zákaz přítomnosti psů ve vesnicích.
číst dále
Češi? OK. / Jan Stern
> NP č.494 > Fejeton
Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka.
číst dále
Já, legenda / Jan Stern
> NP č.493 > Fejeton
Zabloudil jsem jednoho dne na šou „motivačního řečníka“. A polekal mě hned na začátku, když zvolal: „Budoucnost máte ve vlastních rukou!“ Naštěstí vím, že se motivátor i ti páni v kravatách, co skandovali, že ji tam fakt mají, spletli. A to flagrantně. Jediné, co máme ve vlastních rukou, je samozřejmě – minulost.
číst dále
Per aspera ad astra / Jan Stern
> NP č.490 > Fejeton
Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí
děvčat vedení takzvaného
památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou
knížečku s prázdnými listy, kterou
vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco
napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž
byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu
základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde
jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto
plaval. V Rozumu do kapsy o tom
nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské
stezce nenavedli mne na správnou stezku.
A tak jsem to bral tak nějak od srdce –
základ všech katastrof světa.
číst dále
