USA tu začaly válčit před devíti lety a zdá se, že ještě nějaký čas budou. NATO sice chce předat zodpovědnost za bezpečnost země do rukou afghánských sil nejpozději do roku 2014, ale věří tomu málokdo. Má dnes navíc smysl ptát se, proč vlastně válka začala? Měl to být boj proti Al Káidě, nebo nové „budování státu“? Mluvilo se o boji s terorismem, realitou se však stalo to druhé.
Poslední dobou se více než jindy ukazuje skutečný přístup a zájmy amerických politiků – a to nejen v souvislosti s kauzou Wikileaks. V nedávném vysílání publicistického pořadu Parker-Spitzer americké stanice CNN se například republikánský senátor Lindsey Graham nechal slyšet, že USA by si měly v zemi ponechat stálou vojenskou misi, dvě základny by podle něj stačily. Ačkoli armáda na Grahamovy výroky kontrovala, že o žádných podobných plánech neví, všeobecné zmatení nad tím, co dál, odrážejí další názory. Vrchní velitel sil ISAF, generál David Petraeus, vloni v září uvedl v rozhovoru pro stanici ABC, že úspěchu proti povstalcům bude dosaženo tak v horizontu devíti, možná deseti let. Bývalý bezpečnostní poradce Condoleezzy Riceové pak rovnou navrhl, aby byl Afghánistán rozdělen podle etnických linií. Západní vojska by se měla z některých oblastí stáhnout a přiznat, že Táliby tu prostě zastavit nedokážou.
Americká vojska též na podzim 2010 zahájila rozsáhlou ofenzívu, která má dokázat, že vítězství je stále možné. Navzdory rétorice jsou však její výsledky, mírně řečeno, sporné. Zprávu o bojích nedávno přivezl americký dokumentarista Rick Rowley, jenž natáčel přímo na bitevním poli. „Mariňáci říkají, že povstalci používají čím dál sofistikovanější metody. Procházel jsem s vojáky terén, jsou schopni udržet malé kruhové oblasti kolem našich základen. Jakmile však postoupí dál, ocitnou se okamžitě pod nepřátelskou palbou,“ hodnotí tamní situaci. Faktem je, že podobné věci se říkají už dlouho. Priority velmoci jsou však jinde.
