NP č.364 > Pošli to dálKdyž úřady pomáhajíMartina Křížková

Na začátku listopadu se objevila informace, že se v Plzni vzbouřilo dvě stě rumunských dělníků. Stěžovali si policii na nevyplacené mzdy, fyzické násilí, výhrůžky, dvanáctihodinové směny, nevyhovující bydlení.

 

Policie skutečně čtyři lidi zadržela a obvinila z vydírání, omezování osobní svobody a pokusu o ublížení na zdraví. I přes smutné zkušenosti Rumunů s prací v Česku je to skvělá zpráva. Je jedna z prvních svého druhu a čekalo se na ní dlouho. Podobné odírací historie totiž uslyšíte mezi cizinci nejen v Plzni na každém kroku. Jenomže dosud se lidé neodvážili bránit. Teď jim pomáhají české úřady, ovšem naprosto nechtěně.

Plzeňský úřad práce důsledně plní loňský interní pokyn Ministerstva práce a sociálních věcí. To znamená, že neprodlužuje nebo nevydává nová pracovní povolení pro cizince mimo země EU. V rámci státního boje proti nezaměstnanosti se tisíce Ukrajinců, Vietnamců a Mongolů, kteří u nás žili a pracovali, mělo vrátit domů a na jejich místa měli nastoupit Češi. To se nestalo. Cizinci většinou zůstávají dál a snaží se přežít za velmi krušných podmínek načerno. Nezaměstnanost kolem sedmi procent ještě Čechy nedonutila rvát se o špatně placenou dřinu, kterou naši noví krajané většinou dělají. Jenomže pásy v továrnách se nezastavily a třeba i v zahradnictví, jako v tomto případě, je lidí stále třeba. Takže do Plzně i jinam přiváží autobusy nové pracanty ze zemí EU, kteří u nás pracovat smějí.

Byli tu vždy, nyní se ale jejich počty rychle zvyšují. Bulhaři, Rumuni, Poláci, Slováci. Stejně jako ti předchozí se však stávají součástí klientského systému. Toto české specifikum, složené ze špatných zákonů, zprostředkovatelů, obrovské korupce na úřadech, touhy firem vydělat a lhostejnosti ze strany veřejnosti, jim pak obvykle na bedra naloží výše popsané praktiky. Práci deset až šestnáct hodin denně, neplacení mzdy, příšerné ubytování, fyzické násilí či pohrůžky úřady v případě neposlušnosti.

Kromě mafiánů neboli klientů cizince vždy ohrožovalo i jejich druhořadé právní postavení. Cizinecká policie či úřady práce mohou dodnes snadno komukoliv zrušit legální pobyt v zemi. Závislost cizinců na klientech, kteří umí zařídit, aby se tak nestalo, byla a je proto enormní.

Jenže lidé z EU už povolení českých úřadů k práci a pobytu nepotřebují. Nemusí se bát okamžité sankce zrušení povolení k pobytu, která u nás účinně ničí lidi z tzv. třetích zemí a brání jim, aby se proti mafiánským praktikám ozvali. „Novým“ cizincům oproti tomu stačí „jen“ překonat strach z mafie.

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Praha - Hanoj: Cesta vietnamských peněz / Lenka Kušniráková > NP č.364 > Reportáž Vyměnili tropické klima, výbornou nudlovou polévku pho a nepřeberný výběr exotického ovoce za knedlo vepřo zelo. Čeští Vietnamci - Viet Su - pracují od rána do večera, sedm dní v týdnu, a i roky poté, co opustili svou zemi, pravidelně posílají peníze příbuzným do Vietnamu. Krize nekrize, peníze proudí dál.   číst dále Maloměsto, kam se podíváš / Alexandr Budka > NP č.364 > Téma čísla Malé je milé, tvrdí jedna vlivná kniha o trvale udržitelném rozvoji. Platí to ale i o městech? Označení „maloměsto“ má v sobě citelný negativní nádech, ačkoli život v něm může být o dost příjemnější než v přelidněném velkoměstě.   číst dále Před zraky Evropy / Tomáš Havlín, Zuzana Brodilová > NP č.364 > Téma čísla „Pět set milionů párů očí se nyní upírá kam?“ hecuje Martina Adamcová publikum v plaveckém areálu Polanka, a to jí sborově odpovídá: „Do Třebíče!“ Píše se rok 1992, Hry bez hranic právě začínají a ještě nikdo neví, že ten rok za sebou třebíčští sportovci nechají nejen Prahu, ale rovnou celou Evropu.   číst dále Dáme si do bytu / Jiří Ptáček > NP č.364 > Kultura | Výtvarné umění Café Tureček je jednou z nemnoha bytových galerií u nás. Přitom jde o tak přitažlivou a dostupnou formu vystavování umění.   číst dále