Když si otevřete booklet nové desky projektu DVA nazvané prostě jen Hu, vykouknou na vás roztomilé kresbičky zvířátek, které svým naivistickým stylem připomínají ilustrace z dětských knížek Daisy Mrázkové. Jsou tam ale také texty přeložené do češtiny z fantastického jazyka, kterým DVA zpívají. Můžete se v nich dozvědět, že třeba píseň Fattal je o kosmonautovi na mezigalaktické lodi, zpívajícím o své osudové lásce, kterou zná jen z plakátu. Žádnou z těchto informačních berliček ale hudba DVA vlastně nepotřebuje, vše podstatné dokáže s posluchači „vykomunikovat“ s pomocí své sympatické výstřednosti.
RÁDIA Z NAŠÍ FANTAZIE
Před dvěma lety přinesl výtečný debut Fonók manželům Kratochvílovým z DVA také slušný mezinárodní ohlas. Jedna jejich skladba zazněla v německé televizní reklamě a na turné procestovali kromě Evropy i část světa. Vloni DVA vydali na svém domácím labelu kompilaci Kollektt8 sbírající jejich hudbu pro divadelní představení a také album telefonních vyzvánění Ringtones for mobile Uphones. Nápad na druhé regulérní album prý vznikl na tropickém ostrově Reunion, odkud si dvojice přivezla nasamplované vřeštění opic i terénní nahrávky z pouličního tržiště. Společně s dalšími „ukradnenými“ zvuky z nich pak ve svém domácím studiu namíchali fantastický koktejl, ze kterého dýchá umanuté kutilství, stejně jako jemně ironizovaná exotika.
Jak naznačují poslední strany z bookletu, které si můžete odstřihnout a poslat, skladby z Hu mají být zvukové pohlednice z neexistujících míst. Exotické motivy v nich neslouží jako sentimentální volání po vzdálených zemích, nýbrž spíše po vysněných místech z naší fantazie, odkud vysílá ta nejpodivnější hudba, kterou si jen dokážeme představit. Spojovat zvukové kutilství DVA s čímkoliv, co se dělá v Čechách, je jednoduše nemožné. O moc snazší to ale nebude ani když se podíváme za hranice. Jediný referenční bod, kterým se DVA sami prozradili, je použití samplu z jedné starší desky amerických Animal Collective v úvodu skladby Tatanc. I jejich hudba je postavená na čiré radosti z dělání hudby, návratu do dětství a také použití nejroztodivnějších neortodoxních nástrojů. Zatímco Animal Collective ale vychází z klasického písničkářství před érou elektrifikovaného rock´n´rollu, DVA si museli svůj „folklór“ vymyslet na první desce zdánlivě z ničeho.
ZVUKOVÝ RECEPTÁŘ
DVA se od Fonóku naučili precizněji pracovat s písňovými strukturami, naštěstí se to ale nijak výrazněji nepodepsalo na jejich schopnosti překvapovat. Do původního plánu natočit „nejveselejší album všech dob“ se jim nakonec vtlačila i špetka melancholie, která mírně obrušuje hrany dětinského optimismu, jímž byl snad až příliš zatížen debut. Přesto je to veskrze rozverná deska, v níž se určitě odrazila i pohoda domácího studia v téměř opuštěné podještědské vsi Padouchov.
Je smutnou skutečností globalizovaného světa, že ať se vrtnete kam chcete, z rádií po celém světě nakonec slyšíte stejnou hudbu. Neexistující stanice s opičím disco, které ladí DVA jsou z trochu jiného soudku. DVA tady nepřímo potvrzují, že skutečnou cestou k tomu stát se „světovým“, není pro české muzikanty otrocké kopírování trendů z angloamerického světa, ale jedině být jednoduše svůj. Je k tomu samozřejmě potřeba pořádný talent i tvrdohlavost, když se ale zadaří, máme i my muzikanty, jejichž desky se mohou rovnat tomu nejlepšímu, co se děje v kontextu současné světové alternativní hudby. Nedá mi to, abych recenzi neukončil citátem z průvodního textu na zadní straně digipacku: „In nomine Hu mberto, Bero lina, Mockba spiritus. Bambus, tropical animal!“ píše tam publicista Pavel Klusák. Teď už je snad všechno jasné, ne?
DVA – Hu (Indies Records, 2010)
