NP č.351 > FejetonZlatej BabicaJan Stern

Není pochyb, že na světě existují nebezpečné knihy. Želbohu, nikdo nás před nimi nevaruje podobně jako ministr zdravotnictví před krabičkami cigaret. Je už načase, aby se i ministr kultury probudil z dřímoty a polepil varováními nejnebezpečnější z publikací.

 

A kteráže literatura je dle mne nejvíce zdraví škodlivá? Pokud tipujete Mein Kampf, Sadovu Justýnu či Modrou, nikoli zelenou planetu, tipujete špatně. Jsou to kuchařky.

O závadovosti tohoto typu literatury mám dnes nezvratné důkazy, získané experimentální metodou. Experimentu, na nějž se odvolávám, se zúčastnili tři zcela zdraví muži středního věku. Muže číslo 1, absolventa VŠE, nazývejme pracovně Ekonom, muže číslo 2, absolventa ČVUT, Technik. Mužem číslo 3, v mém laboratorním deníku vedeném pod přezdívkou Génius, jsem já sám, takže si přezdívku bohužel můžeme odpustit.

Experiment vznikl zcela spontánně poté, kdy jsme se jednoho časného dopoledne probudili na chatě, zcela sami a bez příslušnic ženského pohlaví, a to aniž by předchozího večera probíhala gay party. Brzy se zrodil nápad uvařit si po náročné vědecké debatě z předchozího večera cosi tučného. Pomoci nám měla právě knižní kuchařka, kterou jsme brali do ruky s dobrou vůlí a bezelstně.

Již první příkaz recepisu poněkud překvapil: „Utřete tři vejce.“ Technik, věren svému praktickému založení, pokusil se vejce utřít žínkou, avšak byl zadržen Ekonomem, který z nás byl nejvzdělanějším, a vysvětlil nám tudíž, že tento příkaz pochází ještě z temných dob, kdy lidé získávali vejce přímo od intimních orgánů slepic, a tudíž znečištěná a ohrožená mikroby. Dnes prý jsou vejce již dezinfikována průmyslovými výrobci a utírání tudíž není potřeba.

Další příkaz potrhlého autora knihy však zněl, abychom vejce zamíchali. Technik pravil, že za tím účelem by byl nejlepší losovací buben dostupný na půdě chaty, jež je používán při losování tomboly na místním mysliveckém bále. Ekonom si ovšem opovržlivě odfrkl, odmítl tuto lokální strategii a pravil, že zamýšleným cílem je jistojistě promíchání obsahu uvnitř skořápky, čehož lze docílit jedině takzvaným šejkrováním, tedy prudkými pohyby jednotlivými vejci. Toto šejkrování však prý může obstarat jedině on, neboť se ho naučil od kubánských barmanů za vlahých nocí na Varaderu.

Šejkrovací pohyb Ekonomův hned s prvým vejcem byl opravdu impozantní, a to natolik, že vedle zevlující Technik byl ve vteřině knokautován hned dvěma údery, pravým hákem a tzv. zvedákem, čiže vertikálním úderem na spodinu lebeční, po němž by i Bud Spencer ztratil svou pověstnou stabilitu, ba i Zdeněk Srstka by nejspíš šel na všechny čtyři, a to aniž by chtěl nabízet roztomilého kříženečka.

Technik také záhy plnou vahou svého těla utřel celé plato vajec, čímž, krom zahájení zajímavé diskuse o mentální výbavě přítomných osob, též ukončil možnost přípravy „něčeho tučného“. Malým badatelským bonusem bylo jen to, že se nám podařilo odhalit jedno z tajemství proslulé školy kubánského boxu.

Hlad však přetrval, a tak jsme se tajemné knize se smaženým kuřátkem na obalu pokusili dát ještě jednu šanci. Už první příkaz nového receptu však zněl podezřele a měl nás varovat: „Nakrájejte cibuli a osmažte ji do zlatova.“ Pominu, že autor neuvedl, jak při zaplavení očí slzami v důsledku působení agresivních silic nenakrájet spolu se zeleninou i různé části těla. Mnohem nebezpečnějším se ukázal údaj „do zlatova“. Ani po několika minutách smažení se nepodařilo docílit zlatého lesku, jejž Technik pečlivě poměřoval s pomocí jakési škály v odborné literatuře. Naopak, podezřelé bylo, že cibule po chvíli přešla do škály černé až nejčernější, což nás zmátlo. Já a Ekonom jsme dokonce chtěli pokus zastavit, avšak Technik nás vyzýval, abychom byli trpěliví, že může dojít ke zpětnému chodu a zesvětlení, na čemž trval i v době, kdy se cibule evidentně zatavila do povrchu pánve. Výklad, že to není možné, doplněný zajímavým exkurzem do dějin kosmonautiky, jsme však již nedovyslechli, neboť pánev vzplála. Na možnost flambování nás přitom autor kuchařky vůbec nepřipravil, natož na možnost flambování kredence a záclon.

Hasicí přístroj přinesený z garáže sice nefungoval zcela ideálně, ale podruhé toho dne pomohlo Varadero a šejkrování, v jehož důsledku – nekontrolovaně, leč přesto – minimax zaplavil kuchyň pěnou a oheň zadusil.

Jediné pozitivum onoho dne tak bylo, že plameny sežehly i tu zvrhlou četbu, která dnes a denně ohrožuje naše životy a majetky. Mlčí-li kompetentní, pak před ní varuji alespoň já!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Učitel / Jan Stern > NP č.526 > Fejeton Musím se doznat k jedné takové charakterové deformaci. Mám značnou touhu poučovat. Krocena bývá tím, že vlastně nemám poučovat o čem, neboť se v ničem nijak zvlášť nevyznám. Ale nedávno ke mně byl osud milostivý a přihrál mi do cesty ideální oběť. Kamarád kamaráda, Švéd žijící u nás, mě pozval na takový edukativní kafe. Prý mu v naší zemi leccos není jasné a rád by byl poučen. číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Personal Švejk / Jan Stern > NP č.506 > Fejeton Když jste kdysi četli knížku a líbila se vám, mohli jste ji doporučit přátelům. Neměli jste jistotu, že se jim bude taky líbit, ale měli jste jistotu, že budou číst stejnou knihu jako vy. Platí to i dnes. Ale asi ne nadlouho. číst dále Úvod do sociologie / Jan Stern > NP č.489 > Fejeton Sociologie bývala nudnou vědou. Ale nudit už si dnes nemůže dovolit ani ona. Jeden z nejslavnějších sociologů našich časů naše časy kupříkladu popisuje tak, že v nich všichni sloužíme bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky, c) turisty a d) hráče. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů