NP č.351 > FejetonZlatej BabicaJan Stern

Není pochyb, že na světě existují nebezpečné knihy. Želbohu, nikdo nás před nimi nevaruje podobně jako ministr zdravotnictví před krabičkami cigaret. Je už načase, aby se i ministr kultury probudil z dřímoty a polepil varováními nejnebezpečnější z publikací.

 

A kteráže literatura je dle mne nejvíce zdraví škodlivá? Pokud tipujete Mein Kampf, Sadovu Justýnu či Modrou, nikoli zelenou planetu, tipujete špatně. Jsou to kuchařky.

O závadovosti tohoto typu literatury mám dnes nezvratné důkazy, získané experimentální metodou. Experimentu, na nějž se odvolávám, se zúčastnili tři zcela zdraví muži středního věku. Muže číslo 1, absolventa VŠE, nazývejme pracovně Ekonom, muže číslo 2, absolventa ČVUT, Technik. Mužem číslo 3, v mém laboratorním deníku vedeném pod přezdívkou Génius, jsem já sám, takže si přezdívku bohužel můžeme odpustit.

Experiment vznikl zcela spontánně poté, kdy jsme se jednoho časného dopoledne probudili na chatě, zcela sami a bez příslušnic ženského pohlaví, a to aniž by předchozího večera probíhala gay party. Brzy se zrodil nápad uvařit si po náročné vědecké debatě z předchozího večera cosi tučného. Pomoci nám měla právě knižní kuchařka, kterou jsme brali do ruky s dobrou vůlí a bezelstně.

Již první příkaz recepisu poněkud překvapil: „Utřete tři vejce.“ Technik, věren svému praktickému založení, pokusil se vejce utřít žínkou, avšak byl zadržen Ekonomem, který z nás byl nejvzdělanějším, a vysvětlil nám tudíž, že tento příkaz pochází ještě z temných dob, kdy lidé získávali vejce přímo od intimních orgánů slepic, a tudíž znečištěná a ohrožená mikroby. Dnes prý jsou vejce již dezinfikována průmyslovými výrobci a utírání tudíž není potřeba.

Další příkaz potrhlého autora knihy však zněl, abychom vejce zamíchali. Technik pravil, že za tím účelem by byl nejlepší losovací buben dostupný na půdě chaty, jež je používán při losování tomboly na místním mysliveckém bále. Ekonom si ovšem opovržlivě odfrkl, odmítl tuto lokální strategii a pravil, že zamýšleným cílem je jistojistě promíchání obsahu uvnitř skořápky, čehož lze docílit jedině takzvaným šejkrováním, tedy prudkými pohyby jednotlivými vejci. Toto šejkrování však prý může obstarat jedině on, neboť se ho naučil od kubánských barmanů za vlahých nocí na Varaderu.

Šejkrovací pohyb Ekonomův hned s prvým vejcem byl opravdu impozantní, a to natolik, že vedle zevlující Technik byl ve vteřině knokautován hned dvěma údery, pravým hákem a tzv. zvedákem, čiže vertikálním úderem na spodinu lebeční, po němž by i Bud Spencer ztratil svou pověstnou stabilitu, ba i Zdeněk Srstka by nejspíš šel na všechny čtyři, a to aniž by chtěl nabízet roztomilého kříženečka.

Technik také záhy plnou vahou svého těla utřel celé plato vajec, čímž, krom zahájení zajímavé diskuse o mentální výbavě přítomných osob, též ukončil možnost přípravy „něčeho tučného“. Malým badatelským bonusem bylo jen to, že se nám podařilo odhalit jedno z tajemství proslulé školy kubánského boxu.

Hlad však přetrval, a tak jsme se tajemné knize se smaženým kuřátkem na obalu pokusili dát ještě jednu šanci. Už první příkaz nového receptu však zněl podezřele a měl nás varovat: „Nakrájejte cibuli a osmažte ji do zlatova.“ Pominu, že autor neuvedl, jak při zaplavení očí slzami v důsledku působení agresivních silic nenakrájet spolu se zeleninou i různé části těla. Mnohem nebezpečnějším se ukázal údaj „do zlatova“. Ani po několika minutách smažení se nepodařilo docílit zlatého lesku, jejž Technik pečlivě poměřoval s pomocí jakési škály v odborné literatuře. Naopak, podezřelé bylo, že cibule po chvíli přešla do škály černé až nejčernější, což nás zmátlo. Já a Ekonom jsme dokonce chtěli pokus zastavit, avšak Technik nás vyzýval, abychom byli trpěliví, že může dojít ke zpětnému chodu a zesvětlení, na čemž trval i v době, kdy se cibule evidentně zatavila do povrchu pánve. Výklad, že to není možné, doplněný zajímavým exkurzem do dějin kosmonautiky, jsme však již nedovyslechli, neboť pánev vzplála. Na možnost flambování nás přitom autor kuchařky vůbec nepřipravil, natož na možnost flambování kredence a záclon.

Hasicí přístroj přinesený z garáže sice nefungoval zcela ideálně, ale podruhé toho dne pomohlo Varadero a šejkrování, v jehož důsledku – nekontrolovaně, leč přesto – minimax zaplavil kuchyň pěnou a oheň zadusil.

Jediné pozitivum onoho dne tak bylo, že plameny sežehly i tu zvrhlou četbu, která dnes a denně ohrožuje naše životy a majetky. Mlčí-li kompetentní, pak před ní varuji alespoň já!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

V dubnu za odpadem / Martina Křížková > NP č.351 > Pošli to dál Je duben, jak má být. Slunečné počasí láká ven. Dostupná zeleň ve městech i mimo ně přetéká lidskou aktivitou. Je vidět, jak občané hromadně běhají, jezdí na kole a kolečkových bruslích, vodí se za ruku navzájem či se psy. A již tradičně také uklízí odpadky. Kdo by neměl rád pohyblivý svátek moderní společnosti každoročně připoutaný k jaru?   číst dále Vrtěti kocourem / Alexandr Budka > NP č.351 > Pošli to dál Je opravdu neuvěřitelné, jakou mediální smršť vyvolala pseudokauza kocoura Mikeše. Nevypovídá o naší společnosti a novinářích zvlášť nic hezkého.   číst dále Vítejte ve válce nového typu / Jaroslav Fiala, Andrea Novotná > NP č.351 > Téma čísla „Dochází ke ztrátám na životech, takže v této fázi hry není čas na lehkovážnost," řekl veterán z Perského zálivu, americký generál Norman Schwarzkopf. Jako odborník na simulace vojenského výcviku chtěl ukázat, jak těžké je dnes odlišit virtuální realitu od skutečného boje. Kdo však dokáže ze současných konfliktů vytěsnit pach krve?   číst dále Jistota správné volby / Tomáš Glanc > NP č.351 > Rozhovor Jeho fotografie zná téměř každý, jeho jméno už málokdo. Podobá se v tom tvůrcům katedrál a vůbec mu to nevadí. S Ivanem Pinkavou o fotografování, malířství a manipulacích.   číst dále

Nejčtenější články autora

Simonina éra / Jan Stern > NP č.461 > Fejeton Život je rozčlánkován. Na etapy. Já osobně třeba prožil etapu Julie. Robertsové, samozřejmě, v kozačkách nad kolena a se žvejkačkou. Pak přišla éra Marie, tedy Fredrikssonové, z Roxette, v elasťákách, v klipu Joyride. Pak mi vlítla do denního snění Alice na laně. Tedy Alicia Silverstoneová, z klipu Cryin od Aerosmith. Načež nastala éra Rejčl, přesněji tedy přiléhavého trička Jennifer Anistonové v Přátelích. Od Mars útočí! začala epocha Natalie. Tedy Portmanové. Kvůli jedné vánoční krizi se nakrátko vyhoupla na trůn epochy Keira, no ale pak nastoupila do zpráv na Nově Charvátová (to je ta bloncka, co se po ní slehla zem) a bylo vymalováno. Na chvilku. Než přišla Avril. Které jediné dokážu odpustit černé oční stíny. číst dále Friťák, domov můj / Jan Stern > NP č.505 > Fejeton Václav Cílek tvrdí, že duši národa pochopíte, když se podíváte, v jaké krajině žije. Dost lidí mu to baští, ačkoli jde o normální lobbing. Jako geolog pochopitelně lobbuje za šutry, aby se o ně někdo aspoň trochu zajímal. číst dále Plastic peoples / Jan Stern > NP č.527 > Fejeton Nedávno jsem seděl na kávě s jedním Švédem a jedním domorodcem. Bavili jsme se o národech. Švéd byl hodně zcestovalý, a tak jsme brzy žebronili o nějaký dojem z českého kmene. číst dále Poslední Helén / Jan Stern > NP č.594 > Fejeton číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů