Prezident Barack Obama totiž požaduje na Izraeli zmrazení výstavby osad, má to ale hned několik háčků. Už po vzniku Izraele a útoku okolních arabských zemí na něj, tlačila OSN, aby Jeruzalém přešel pod mezinárodní správu. K tomu však nedošlo. Město si podržely v rukou Izrael a Jordánsko – vlády obou zemí tehdy řešení OSN nepřijaly. Po Šestidenní válce (1967) přešlo území dnešního Východního Jeruzaléma (obývané převážně Araby) z jordánské pod izraelskou správu, ale mezinárodní společenství ani Palestinci se s tímto krokem neztotožnili. Známá rezoluce Spojených národů číslo 242, jež se stala mantrou pozdějších mírových aktivit, vyzvala Izrael ke stažení ze všech území, obsazených během Šestidenní války, avšak nebyla splněna. V roce 1980 byl dokonce izraelským Základním zákonem (má platnost ústavního zákona) sjednocený Jeruzalém prohlášen za „jediné nedělitelné hlavní město Izraele“; poté ale následovala rezoluce Rady Bezpečnosti OSN 478, jež tento krok označila za neplatný. Jestliže se podíváme na Východní Jeruzalém dnes, shledáme, že tu požadavky mezinárodního společenství neměly velký dopad. Palestinci by rádi viděli jeho území jako své budoucí hlavní město, ale tato oblast je již po čtyři desetiletí osidlována Izraelem. V osadnických čtvrtích postavených po roce 1967 žije zhruba dvě stě tisíc židovských Jeruzalémanů. Výstavbu nových čtvrtí provází notoricky známé scény vysidlování palestinských rodin a bourání jejich domů, což dnes už málokoho na Západě zvedá ze židle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si tedy mohl dovolit být upřímný: „Žádná izraelská vláda v posledních čtyřiceti letech nepřistoupila na omezování stavební činnosti v Jeruzalémě,“ řekl „Bibi“ před nedávnem v Knessetu a dodal, že stavba domů ve Východním Jeruzalémě je stejná jako v Tel Avivu. Můžeme se proto setkat s tvrzením, že spory kolem nových osad jsou jen „detaily“ a Evropané i USA by se měli držet „podstaty“, tedy plánu na vytvoření palestinského státu. Názory Evropské Unie, týkající se těchto „detailů“ přesto tak jednoznačné nejsou: „Stavba osad by měla skončit,“ prohlásili jasně ministři zahraničí EU na nedávném zasedání v Bruselu a přidala se k nim tentokrát ne zcela typicky i Angela Merkelová. Ani „střet Izraele s Obamou“ není tak jednoduchý. Podle průzkumů izraelského deníku Haaretz shledává 69 % obyvatel židovského státu Obamovy požadavky jako „férové“. Nejde tedy jen o „drobnosti“, stavbu několika izraelských osad, kterých jsou beztak na okupovaných územích stovky. Jde o samotnou podstatu, tedy obnovení důvěry v mírový proces, který, zdá se, s Netanjahuovými výroky mizí do ztracena.
