NP č.347 > Kultura | LiteraturaKdokoli aneb oslava bezbožníkaTereza Varcek

Philip Roth je jedním z velikánů současné americké beletrie. V gigantických poryvech inspirace tvoří už od šedesátých let a napsal tisíce stran brilantního textu. Mladá fronta vydává jeho novější a starší díla opravdu pilně, a tak si i český čtenář může dosyta vychutnat jeho gargantuovský vesmír.

 

Tento literární obr, „lidská skvrna“, je postrach intelektuálů, kteří hájí práva žen, menšin a sociálně vyloučených. Neštítil se sexistických a rasistických výroků a jeho mužské postavy se v čele s legendárním Mickey Sabbathem s rozkoší dopouštějí chlípností a podlostí. Jenže i „prasák“ Philip Roth stárne a řeší existenciální otázky. A s ním i jeho hrdinové.

 

EVERYMAN

Rothova knížka z roku 2006, která u nás vyšla pod titulem Jako každý člověk se v originále jmenuje Everyman, v doslovném překladu „kdokoliv“. Jak už sám název napovídá, Roth se tady vztahuje k dlouhé tradici evropských everymanů.

Everyman je bohatý člověk v solidní, společenské pozici, kterému nechybí zhola nic. Těší se svým majetkem, mladou milenkou, jídlem a pitím – do okamžiku, než na jeho dveře zaklepe smrt. Hledá, kdo by s ním prošel poslední zkouškou, a zjišťuje, že ho náhle opouští peníze, přátelé i láska. Nahý, vyzbrojený jen svými dobrými skutky, se utkává se smrtí. Smrtka mává kosou a děsuplně nabádá hříšníky: „Pomni poslední hodiny!“

Že by se i zvrhlík Roth dal ke konci života na pokání a chtěl kázat o morálce?

Hrdinou je americký Žid, který „sršel energií a vynalézavostí“, jak vzpomínají na jeho funuse pohřební hosté. Šaramantní, třikrát ženatý, tř ikrát rozvedený, správný chlap. A rád plaval sám. To je asi tak všechno,co se o něm dá říct. Nutno dodat, že se na jeho pohřbu nesešly davy. Pracoval celý život v reklamě, zplodil tři děti a na konci života se ocitl opuštěný v luxusním rekreačním zařízení pro důchodce s ironickým názvem Starbeach. Jeho dva synové ho nenávidí, jediná dcera, která je mu pořád ještě oddaná, má vlastního života nad hlavu. Rodiče jsou mrtví, přátelé postupně umírají taky. Vrhne se zuř ivě do malovaní, které si celý život kvůli reklamě odpíral, aby za chvíli zjistil, že nemá co říct. Noví známí mluví jen o smrti a bolesti a flirt nepřichází do úvahu, protože už je směšný. A tak mu zbyly jen jeho nemoci a pohled na moře. V hlavě prochází všechny vzpomínky, aby shledal, že jich zas tolik není. Měl ženy, děti, peníze, ale na konci je sám.

 

UMÍRÁNÍ BEZBOŽNÍKA

Rothův everyman je vlastně podobný středověkým hříšníkům – až na jednu maličkost. On nemá boha – i když se dostává smrti na dosah. Je tolik pohlcený materiálnem, že si na něj ani nevzpomene. A přesto musí dojít až na konec a se vším se rozloučit.

Je to trpké loučení. Rothův hrdina, odtržený od smyslu své existence, prožívá nekonečné martyrium oprav svého rozpadajícího se těla, bilancování života, který najednou vypadá prázdný. Bez boha, i kdyby se ho člověk chytnul až na tom úplně posledním kousku cesty, se zdá umírání tupé a hloupé. Bolí. Zdá se, že život jen prostě skončí. Vlastně ani nestojí za to plakat.

Roth na stará kolena sepisuje sobě, a potažmo své generaci, světu kolem sebe, účet. Je to bolestné účtování. Jeho nikdy nekončící chuť ošoustat jakoukoliv samičku mizí. Jeho nepřekonatelný humor se někam ztratil a místo historek do nekonečna oslavujících hlad po životě líčí na velké ploše vycpávání těla sterilními náhradními součástkami a lidské chorobopisy. A tak si člověk říká, že ten život asi nebude taková legrace a že Rothův kdokoli na něco ve svém životě zapomněl.

 

Philip Roth Jako každý člověk Překlad: Miroslav Jindra Mladá fronta 2009

 


autor / Tereza Varcek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Vy jste to ještě nečetli? / Jan Stern > NP č.347 > Fejeton Vážení zákazníci, vítáme vás v našem knižním megastoru na akci Týden bestsellerů. Za zcela mimořádné akční ceny si můžete tento týden pořídit nejprodávanější knihy našich časů, aby byly ještě více nejprodávanější.   číst dále Občané a extremisti / Tomáš Havlín > NP č.347 > Reportáž Drážďany si rok co rok připomínají spojeneské bombardování a konci druhé světové války. Je to vak i příležitost k dalšímu boji - tentokrát o paměť. Kdo ji vyloží, jakým způsobem a zda si to vůbez zvládne vynutit.   číst dále Cestování na létajících dřevech / Jaroslav Fiala > NP č.347 > Dějiny přítomnosti Lyže sloužily k lovu i jako válečná výstroj drsných seveřanů, kteří o nich pojednávali v hrdinských ságách. "Čertovská prkénka" ovšem z bájné Vallhaly pronikla také k obyčejným lidem dychtícím po horské lyžovačce v jiskřícím prašanu.   číst dále Rozpačité jubilejní Berlinale / Dominika Prejdová > NP č.347 > Kultura | Film PPrávě skončilo šedesáté Berlinale. Po Cannes druhá nejvýznamnější událost sezóny. Gigantický festival, kde je promítnuto kolem čtyř set filmů, a který rovnocenně přitahuje média, diváky i filmové profesionály, vzbuzuje pravidelně otázky po kritériích a kvalitě výběru svého hlavního profilu - soutěže celovečerních hraných filmů.   číst dále