NP č.345 > Téma číslaDoba kamennáMartina Křížková

PŘEŽÍT NA ULICI VE MĚSTĚ, JAKO JE PRAHA, NENÍ JEDNODUCHÉ. JEDNÍM Z BEZDOMOVCŮ JE I BÝVALÝ CHEMIK RICHARD NOVÁK.

 

Často říkáte, že současný systém vyrábí bezdomovce. Co tím myslíte?

 

Například díky exekucím. Banka vám zablokuje konto, nemáte šanci se rychle dozvědět, kde přesně dlužíte a kolik. Skončíte tak, jako v mém případě, že přijdete o bydlení a jste na ulici. Někdo je nepraktický, někdo hloupý, do potíží se splácením dluhů se může ale dostat každý. Pak už řešíte jídlo, pití, ošacení, nocleh, nezbývá vám na placení zdravotního pojištění, sociálky a dluhy narůstají. Když jste bez domova, nedokážete myslet na budoucnost. Myslíte na to, jak přežít nejbližší dny. A systém vám nedovoluje se nadechnout. Nenajdete přiměřenou práci, ubytovnu, nemáte šanci se z toho dostat.

 

V Praze nenajdete práci?

 

Není to můj případ, ale pokud máte například záznam v trestním rejstříku, nedostanete práci skoro nikde. Navíc tito lidé mají na krku dluhy za pojišťovny, vazbu a další úkony spojené s výkonem trestu. Jsou na ulici a nemohou je nikdy splatit. Alespoň nárazová práce ve městech, jako je Praha, ale obvykle je, různé brigády a podobně. Pokud ovšem máte dluhy jako já, práce nic neřeší. Většinu peněz vám strhnou na splátky a z toho zbytku nezaplatíte bydlení, maximálně neumřete hlady. Větší problém než práce je ubytování. Nejsou tu žádné levné byty. Přitom je tu mnoho prázdných domů. Chybí také základní služby, třeba možnost se někde umýt nebo dokonce vyprat si věci. Prádelnu použít nemůžete, když máte jen jedno oblečení, je to skoro neřešitelný rébus. V Praze je hodně bezdomovců a podobných služeb málo.

 

Kdo by je podle vás měl nabízet?

 

Vážím si angažmá neziskovek nebo církví, každého, kdo pomáhá. Myslím si ale, že více by měly dělat obce nebo města. Neříkám, že jsem nyní daňový poplatník, ale daně jsem léta platil. Služby pro lidi bez domova by ani nemusely být moc drahé. Když si srovnám, kolik miliónů se utratilo jen na přípravu olympiády v Praze a podobně, mám pocit, že jich je dost. Evropa je bohatý kontinent, nerozumím tomu, proč tu musí být lidé bez domova.

 

VEČEŘE PRO KLAUSE

 

Máte pocit, že konkrétně v Praze se vedení města příliš pomáhat nesnaží?

 

Nemyslím si, že by město dělalo dost. Nevědí ani, kolik lidí bez domova ve skutečnosti je. I když nemusí mít hned řešení, mělo by patřit k jejich povinnostem alespoň vědět, kolik lidí je v jejich městě bez práce, nemocných nebo bezdomovců. Na Hermes přišla o Vánocích vařit paní Klausová. Bylo to velmi důležité symbolické gesto. Vážil jsem si toho. Dala tak najevo, že důležití lidé se o nás zajímají. Ona ale o ničem nerozhoduje. Bylo by proto možná lepší, kdyby vařila večeři panu Klausovi a na loď by místo ní přišel primátor Bém, který má ve své pravomoci situaci řešit.

 

Jak se přežívají nejbližší dny?

 

Kromě jiného máte problém s věcmi. Když jsem kvůli dluhům likvidoval byt, musel jsem vše vyhodit, i fotografie rodičů. Zbyl mi jeden batůžek a v něm všechny věci. Musím ale vždy vymyslet, kam ho dát. Samozřejmě se nemáte kde vyspat, sháníte přístřeší, nemáte jídlo, nemůžete se nikde vykoupat, stane se z vás páchnoucí santusák. Není si kam sednout, všude vás vyhodí, když vás uvidí sedět nebo spát. Rychle zjistíte, že jste nahnána do doby kamenné. Ocitáte se v ubytovnách, jako je loď Hermes. Teď je na pár dnů zadarmo, ale jinak musíte platit, to znamená, že musíte nějak sehnat i peníze. Ubytování stojí dvacet až šedesát korun na noc, podle toho, jak kde. Když je teplo, risknete park nebo opuštěný dům. Taky jsem jeden našel a párkrát tam přespal, ale sousedi zřejmě upozornili policii nebo majitele, protože se tam jednoho dne objevil zámek a cedule vstup zakázán.

 

ZMIZET Z OČÍ

 

Co vám kromě nedostatku pomoci nejvíce vadí?

 

Necitelnost lidí a úřadů. Bezdomovcem se může stát kde kdo. Je to paradox, jsem přesvědčen, že systém lidi bez domova vyrábí nebo jim alespoň příliš nepomůže, když se ocitnou úplně dole. Na druhou stranu je líčí jako ty, kteří si život na ulici vybrali dobrovolně a jsou tam šťastni, nebo jako alkoholiky, kteří si za vše můžou sami. Vnímám to jako obrovskou necitelnost. V 21.století na ulicích umrzají lidé a nikoho to nezajímá. Spíše se snaží, abychom nebyli vidět. Život nás potrestal dost za naši hloupost, tak proč je třeba se k nám chovat ještě takto?

 

Co tím myslíte, že nemáte být vidět?

 

Myslím si, že bezdomovci jsou vyháněni z města, aby si jiní lidé neuvědomovali, kolik jich ve skutečnosti je a nepřipomínali si, že jejich vlastní rovnováha je velmi křehká. V České republice má skoro milion lidí dluhy a kdykoliv se jim to může vymknout z rukou. Měli bychom si uvědomit, že chudí lidé tu jsou a problém se nevyřeší tím, že se vyženou někam, kde nebudou na očích.

 

Richard Novák

Narozen v roce 1957 v Praze, absolvoval VŠCHT v Praze (1982), po škole pracoval jako chemik. Od roku 2009 prodejcem Nového Prostoru. Zajímá se o historii a literaturu faktu. Kdysi velmi dobře vařil.

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA