Petr: Mně se hrozně líbí, že se věnuješ muzice, já si život bez hudby neumím představit.
Michal: Moje práce je o tom, že vlastně co vidím a cítím, v sobě zpracuju, snažím se to zhudebnit a ještě to doplním textem. Ten text je mnohdy dlouhodobější záležitost, protože mám v sobě daný, že v něm nesmí být ani jedno špatný slovo.
Chinaski to skládají jinak...
Chinaski to skládají úplně stejně. My se s Michalem Novotným (Malátným) známe, v roce 1994 jsem bydlel v Pardubicích a dělal jsem v takovém baru, kam chodili malíři a herci, a Michal hrál v Pardubicích divadlo. Tehdy jsme se potkali, i když jsem žádný Chinaski ještě neznal.
Chinaski patří mezi moje oblíbený kapely, jenom mě trochu naštvali, jak se rozešli.
Já jsem to jednou s kapelou taky zažil. Člověk nikdy nemůže předvídat, jak to dopadne, je to taková sázka.
Já se pohybuju mezi muzikantama, hlavně chodívám do rockovýho klubu Kain na Žižkově a znám se s Arakainama, takže vím. Já mám radši tvrdší muziku. Vyrůstal jsem na Ozzym a tak.
Forma tý muziky není až tak důležitá, jako spíš to sdělení. Když jsem byl hodně mladej, tak jsem hrál tvrdou hudbu, ale pak jsem zjistil, že není tak široce obsažitelná. Že se dá hudbou vyjádřit i něco hezkýho, a to pak nemůžu bejt pořád metalovej.
Já mám rád melodickej metal a rock, takový ty vyřvávačky už ne.
Tak to máme společný. Já jsem vyrůstal na Led Zeppelin.
já nepiju už čtyři roky a je to strašně zajímavá věc, protože napříč lidma, ať už na ulici, nebo úspěšnejma, je důležitý umět říct ne
Jo, to je bomba věc.
Vlastně jsem kvůli nim začal hrát. Protože dřív jsem hrál jen tak s klukama na střední škole takový ty Krylovky. No a pak jsem šel po maturitě do práce a najednou mi někdo pustil Led Zeppelin a já jsem měl jasno, že musím jít za tou hudbou. Táta mi půjčil pět tisíc na kytaru a já jsem mu to splácel.
Mě učil hrát na kytaru děda, ale nějak mi to nešlo. Byl jsem mladej a tak. Znáš to...
Jak se z tebe stal člověk na ulici, kterej prodává Nový Prostor?
Já jsem z Ostravy, byl jsem ženatej... Stalo se to tak, že jsem se rozvedl, ještě jsem sice měl práci, ale z tý potřebovali výpomoc do Prahy. Tak jsem to vzal, byl jsem v práci rok v Praze, a když jsem se chtěl vrátit, neměli pro mě v Ostravě místo. Tak jsem zůstal v Praze a pak mě poslali do pivovaru Velké Popovice a tam jsem byl osm let. Našel jsem si tam přítelkyni, všechno v pohodě, ale pak přišla reorganizace, převzala to jiná firma, několik nás vyhodili, a tak jsem se ocitl na ulici. Je teda pravda, že jsem trochu pil, to přiznávám. Ale alkoholik jsem nebyl.
Já nepiju už čtyři roky. A je to strašně zajímavá věc, protože napříč lidma, ať už na ulici, nebo úspěšnejma, je důležitý umět říct ne. Máš nějaký vyučení?
Jsem vyučenej instalatér.
To je skvělý, ti jsou dneska žádaní.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
