NP č.481 > Pošli to dálNedůvěřuj, prověřuj, zabásniTomáš Malík

Začátek července přinesl do české justice zdánlivě samozřejmý, pro některé soudce přesto překvapivý a snad i přelomový poznatek – lidé jsou si rovni. Ústavní soud totiž zrušil více než rok trvající klatbu nad Vítem Hassanem, příležitostným novinářem a všudybylem, jenž se sám rád označuje za kontroverzního člověka. Vrátil tím do hry dva roky starou kauzu s kafkovským motivem, jež na svém počátku vyslala poněkud děsivý signál – s chronickými potížisty a stěžovateli se mazat nebudeme, za katr s nimi.

 

Pro připomenutí, Hassan se dostal do křížku s revizory kvůli jízdě načerno a ti ho, jak tvrdí, fyzicky napadli a zmlátili přímo před zraky přivolaných policistů. Ve vězení se pak ocitl díky své troufalé stížnosti na nečinnost policie u Generální inspekce bezpečnostních sborů, která by měla na hříchy mužů zákona dohlížet. Výsledek – dva roky natvrdo.

 

Nic nepomohlo ani to, že měl Hassan lékařskou zprávu, která na jeho těle bezprostředně po celé události shledala podlitiny a drobné tržné rány. Neuspěl ani s žádostí o sejmutí otisků prstů z telefonu, z něhož mu měli revizoři vymazat data kvůli obavě, že si celý incident nahrával. Místo toho GIBS podala podnět na státní zastupitelství pro trestný čin křivého obvinění. Soud první instance sice zachoval chladnou hlavu a bizarní obžalobu státnímu zástupci vrátil s odvoláním na letitý nález Ústavního soudu, podle kterého nikdo nemůže být odsouzen za křivé obvinění jen kvůli tomu, že se pachatelům nepodaří prokázat vinu. Krajskému soudu se však podobná argumentace nezamlouvala, a tak doporučil, aby se prostě smířil s faktem, že policisté zkrátka mluví vždy pravdu, i kdyby jim hrozil vyhazov z práce, a není je ani třeba vyslýchat přímo u soudu. 

 

Kdo ví, co by se s celým případem stalo, pokud by stěžovatelem nebyl zrovna Vít Hassan, který má už pár škraloupů z minulosti. Tak či onak, rok strávený ve vězení za soudní reparát z demokracie je absurdní a krutý. Doufejme alespoň, že třeba poslouží někomu jinému, aby se nebál ozvat, když se mu bude zdát, že policisté páchají bezpráví. 

 


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Lesk a bída slasti / Tomáš Malík > NP č.471 > Téma čísla V Thajsku každoročně zaplatí za sex kolem pěti milionů zahraničních turistů. Řada dívek přitom žije v podmínkách blízkých otroctví. číst dále Nejkrásnější léta / Tomáš Malík > NP č.478 > Téma čísla Antonín Panenka, autor legendárního vršovického dloubáku z mistrovství v Bělehradu, vzpomíná nejen na své angažmá v Rapidu Vídeň. číst dále Máte právo vědět / Tomáš Malík > NP č.455 > Pošli to dál Ten, kdo si ze stánku odnesl aprílové vydání MF DNES, nemohl litovat jediné koruny. Po paterčatech a jejich líné romské matce, která nerozpéká ztvrdlé rohlíky a moudré rady své bílé zkušenější „kamarádky“ z ministerstva nechce ani zadarmo, přišel list s dalším šokujícím odhalením. Hlavní hrdinka několika českými lvy ověnčeného sociálního dramatu Cesta ven pronajala pro svou matku byt v Ústí nad Labem a dluží za nájem. Nezajímavá banalita? Ne! Druhá nejdůležitější zpráva dne s titulkem – Romská herecká hvězda neplatila za byt! číst dále Doma budeš! / Tomáš Malík > NP č.459 > Pošli to dál Stalo se už pravidlem, že když dojde k nějaké nešťastné události, která vlivem soustrastných živých mediálních vstupů silně zasáhne celou společnost a nejen pozůstalé, začnou se po odeznění prvních emocí hledat skrytí viníci, kteří jsou za smrt a zkázu zodpovědní. Právě to se stalo po nedávném tragickém úmrtí mladé knihovnice v městečku Horní Bříza rukou psychotického pacienta propuštěného z psychiatrické léčebny. Tu jsou na vině lékaři, kteří nasadili špatnou medikaci, tu soudci, již nenařídili nucenou hospitalizaci. číst dále