Letošním crazy outsiderem je nepochybně kandidát v republikánských barvách Donald J. Trump, který se nedávno potkal na konzervativním kanálu One America News Network s grizzly mámou Sarah Palin, jež to v roce 2008 dotáhla u republikánů až na kandidátku na viceprezidentku. Oba si na obrazovkách libovali v ublíženectví bílých středostavovských mužů, již prý musejí táhnout společnost plnou vyžírků, a ještě k tomu snášet politikou korektnost, daňové zákony a snahy dietologických fundamentalistů o omezení prodeje junk foods.
Trumpa a Palin nerozbratřilo ani poněkud úzkoprsé vnímání žen ze strany muže, který se dívá na osoby opačného pohlaví takřka výlučně prizmatem sexuálního chtíče. To však bývalé kandidátce nezabránilo prohlásit, že Trumpova kampaň je prostě avantgardní, jako by se jednalo o nějaký pařížský kabaret. Je při tom dosti zajímavé, jak republikánští kandidáti svou rétorikou vesměs přehlížejí voliče, který by s jejich konzervativními hodnotami pravděpodobně i souhlasili, pokud by se necítili občany druhé kategorie kvůli barvě své kůže. Tomuto politickému sebepoškozování by pokrokoví Američané mohli i tleskat. Jenže většinou mizerný vyzyvatel nevede k odvážným politickým vizím. Stačí se totiž uvelebit v příliš okatých rozporech protivníka.