Silně ovlivňuje společnost, ve které žijeme, vytváří předporozumění, s kterým lidé okolo nás přistupují ke světu. Formuje všeobecné kulturní povědomí. A také je důležitým indikátorem, občas je zajímavé podívat se, jak televize přežvýká významné fenomény doby, jak podle ní vypadají mezilidské vztahy a realita, která nás obklopuje. Zajímavým materiálem v tomto ohledu jsou zejména seriály. Ať si o jejich kvalitě myslíme cokoli, tak či onak vycházejí z naší každodennosti, odrážejí problémy, které zná každý, a v neposlední řadě dávají chleba českým hercům, kteří se pak mohou věnovat divadlu. A o toto, byť notně pokřivené, ale přeci jen zrcadlo, zdá se přicházíme. Nova totiž nasadila s překvapivým úspěchem v hlavním vysílacím čase nikoli nový seriál z vlastní produkce, ale pokleslou mýdlovou operu z Turecka. Kéž by za jejím úspěchem stál alespoň zájem o jinou kulturu, jako je tomu u festivalů bollywoodských filmů, ovšem to by byl naivní předpoklad. Vysmívané telenovely venezuelské nebo jiné podobně exotické provenience sice nejsou nic nového, ale dosud jim bylo vyhrazeno neatraktivní dopoledne. Kvůli proslulé Esmeraldě se v leckteré vsi posouvaly i začátky mší! Tehdy to však bylo přičítáno novosti fenoménu, určenému specifickému publiku postarších dam. Nyní je tu zpět a pro všechny. Zdá se, že naše stanice už definitivně rezignovaly na snahu držet krok s vývojem ve světě a jakkoli reflektovat společnost, ve které působí. Dosud jsme byli zvyklí, že trendy ze světových center k nám sice s mnohaletým zpožděním, ale přeci jen doputovaly. Teď jsme definitivně v roli odlehlé gubernie, kam už nezabloudí ani odlesky z metropolí. Propast mezi elitou, která si stahuje a titulkuje aktuální seriály z vyspělého zahraniční, a plebsem, odkázaným na televizí šířený odpad z rozvojového světa, se opět rozevřela o něco více. Tolik vzývaná a podporovaná digitalizace televizního vysílání kvalitativní změnu nepřinesla. Mluvilo se o vzniku nových televizí, decentralizaci a rozšíření nabídky, větší interaktivnosti. Místo toho se opakuje scénář známý už z USA – více kanálů nepřineslo žádný kvalitnější program. Nové kanály navíc spíše živoří nebo přímo zanikají, jako nedávno TV Z1. Teprve budoucnost ukáže, dají-li lidé přednost kreativnějším činnostem, nebo budou dál pasivně konzumovat televizní program, hloupější než kdy dříve.
