Těžební funkce lesů je významná, ale až v druhé řadě. Luhy a háje, bučiny a smrčiny jsou podstatné především pro život v krajině. Každý týden navštíví státní lesy dva miliony výletníků. Zachycováním srážek chrání města a obce před povodněmi, regulují místní klima a čistí vzduch od škodlivin. Domov zde má velká část české fauny a flóry. Převedeny na peníze mají tyhle služby mnohem větší hodnotu než dřevo.
DŘEVĚNÁ KNIHA
Přesto ministr zemědělství Ivan Fuksa navrhl částečnou privatizaci veřejných lesů: státní podnik Lesy ČR chce změnit na akciovou společnost a menšinu akcií prodat. Jenže akciová společnost je ze své podstaty i ze zákona zřízena výslovně za „účelem dosažení zisku“. Jak by se zachovala, kdybychom po ní chtěli, aby lesy nadále plnily své veřejné funkce? Chceš státe, abychom nedělali při těžbě holoseče a místo smrkových monokultur pěstovali smíšené lesy? Dobrá, ale proplať všechny vícenáklady. Jenže státní kasa na to platit takto vyčíslené částky prostě nemá, kdežto zůstane-li vlastníkem lesů stát, dokáže to jinak a s minimem nákladů. Ivan Fuksa nyní kombinuje privatizační plány s jiným, ještě mazanějším záměrem: veškeré práce ve veřejných lesích i veškeré vytěžené dřevo přenechá několika největším dřevařským společnostem. Říká, že na tom stát vydělá – gigazakázku dostanou firmy, které za to nejvíce zaplatí. Tuto koncepci popsal v programu, který nazval Dřevěná kniha. Příznačně hned v úvodu říká, že se nezabývá sociální a ekologickou stránkou hospodaření státních lesů. Navržená opatření přitom budou mít dramatické důsledky pro zdraví lesů.
ČESKÝ UNIKÁT
Pravda ale není ani to, že stát na takovém postupu vydělá. Ministr Ivan Fuksa navrhuje prodávat dřevo ve formě tzv. komplexní zakázky. Ta spočívá v tom, že těžební firmy si stromy samy pokácí, změří, ocení, odkoupí, odvezou, následně provedou sortimentaci a s mnohem větším ziskem prodají. Prodej se uskutečňuje po skácení stromu, kdy ještě není známá přesná kvalita dřeva. Státní podnik tudíž může tratit na množství i ceně prodávaného dřeva. Peníze budou chybět jinde – na zlepšení zdravotního stavu lesů, služby pro výletníky nebo ochranu přírody. Ministr Fuksa argumentuje, že prodávat dřevo prostřednictvím těžařských společností je nejvýhodnější. Ve skutečnosti je to český unikát. Státní lesy ve všech sousedních zemích prodávají dřevo samy. Rovněž ostatní soukromí i obecní vlastníci v České republice mají oddělen prodej dřeva od služeb a prodávají jej ve své režii. Pokud majitel lesa zadá firmě prodej dřeva a přitom nezná jeho skutečnou cenu, nejde mu patrně o nic jiného, než se stůj co stůj připravit o část zisku. Hnutí DUHA propočetlo, že Lesy ČR během prvního pololetí roku 2010 kvůli použití stejného modelu přišly přinejmenším o 1,1 miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad varoval, že v minulosti dodavatelské firmy při použití obdobného modelu doslova drancovaly lesy. Kácely totiž často více, než podle smlouvy měly, někdy dokonce až o čtyřicet procent .
OBŘI A TRPASLÍCI
Koncepce ministra navrhuje zadávat obří zakázky. Vybraná firma dostane na starost veškeré práce na tisících a desítkách tisíc hektarů na dobu až deseti let. Podmínky pro dodávky prací na tak velkých plochách dokáže splnit jen omezené množství největších firem. Malé a střední firmy i živnostníci budou ze soutěže úplně vyřazeni. A rovněž veškeré dřevo z porostů ve správě Lesů ČR – tedy z poloviny českých lesů – získá několik vítězných těžařských firem, které mají smlouvy o dodávkách s velkými dřevozpracujícími závody nebo provozují vlastní. Malé a střední pily v regionech, od kterých lidé na venkově nejčastěji kupují dřevo, zkrachují.
PRAVIDLA BEZOHLEDNOSTI
Nejde pouze o peníze, ale také o zdraví krajiny. Vliv největších firem je takový, že si vůči revírníkům a správcům Lesů ČR prosadí, co budou potřebovat. Jejich přirozeným zájmem je, aby měly z polesí rychlý zisk. Proto budou poškozovat lesy holosečným kácením či podobnými praktikami. Mají nakoupené harvestory a další techniku, která vydělává více, když pracuje na větších plochách, než při šetrnějším kácení po jednotlivých stromech. České lesnictví historicky spočívalo v odpovědnosti konkrétního hajného za svůj revír. Akciovka, která má omezenou lhůtu na spravování porostu (a vydělání na něm), žádnou osobní odpovědnost necítí. Ředitelství Lesů ČR argumentuje, že firmy musí dodržovat lesní zákon i takzvaný lesní hospodářský plán. Ale každý hajný dobře ví, že v mantinelech současného zákona lze o les vzorně pečovat i postupovat bezohledně. Platná pravidla vyžadují jen nízkou povinnou výsadbu listnáčů do umělých smrkových monokultur. Naopak dovolují i hektarové (a někde i dvouhektarové) holosečné kácení. Garancí nejsou ani smlouvy s dodavateli. Jak to může dopadnout, když se těžařské firmy vymknou kontrole, ukazují již dnes příklady lesů poškozených těžbou. Jeden z nejhorších se odehrál při zpracování kalamity po orkánu Kyrill v Boleticích. Těžké stroje tam rozjezdily lesní půdu na obrovských plochách a vznikly hluboké erozní rýhy. Půdu splavovanou ze zničených lesů musely shrnovat bagry.
DIVOKÝ ZÁPAD
Vypsané tendry nejsou jedinou podivnou věcí, jež se v Lesích ČR děje. Jejich generální ředitel Svatopluk Sýkora, který přišel do státního podniku z čela společností Benzina, Aliachem či Agropol, provedl po svém jmenování personální změny, při nichž předal důležité pozice přímo některým představitelům dřevařských firem. Krajským ředitelem v Jihlavě se tak například stal Václav Šebek, bývalý viceprezident jedné z největších společností CE Wood, která se s Lesy ČR a státem soudí. Mimo to dochází k destabilizaci podniku prodejem nemovitostí – například hájoven revírníků, kterým hrozí, že budou muset do spravovaných lesů dojíždět. Hajní tím ještě více ztrácí kontrolu nad svěřeným majetkem a prací dodavatelských subjektů. Podivuhodný je rovněž sponzoring. Lesy ČR věnovaly skoro milion korun na koncert pro uzavřenou VIP společnost v pražském Rudolfinu, který organizoval místopředseda Sdružení Zuzany Paroubkové. Z peněz na „výchovu k ochraně životního prostředí“ darovaly čtyři sta padesát tisíc korun na vycpání ulovených exotických zvířat (slona afrického, kozorožce sibiřského a divoké horské ovce argali) pro veřejnosti nepřístupné muzeum Miroslava Schöna, spolumajitele firmy Mountfield. Ředitel Sýkora také obešel zákon, který nedovoluje prodej veřejných lesů, a pod záminkou scelování pozemků „směnil“ lukrativní oboru Radějov v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty podnikateli Leoši Novotnému, bývalému šéfu firmy Hamé a osobnímu příteli tehdejšího ministra zemědělství. Na „ovlivňování personálních i obchodních záležitostí“ Lesů ČR i samotného ministerstva zemědělství přitom opakovaně upozorňovala Bezpečnostní informační služba. Podle BIS jsou státní lesy příkladem instituce, „která na sebe díky svému značnému majetku soustředila pozornost podnikatelských, vlivových a lobbistických skupin“, což „vytváří prostor pro únik citlivých či utajovaných informací, úplatkářství, klientelismus a korupci“. Od nového ministra zemědělství Ivana Fuksy, dřívějšího náměstka ministra financí Miroslava Kalouska, veřejnost očekávala, že rázně zasáhne. Ten místo toho vyjádřil Svatopluku Sýkorovi plnou podporu.
Pro koho?
Pravidla umožňující přelévat peníze ze státních lesů dřevařským akciovkám nastavila už začátkem 90. let skupina tří kamarádů: Jan Mičánek, Jiří Oliva a Pavel Rybníček. Chopili se příležitosti a po „transformaci“ si rozdělili posty. Mičánek předsedal České asociaci podnikatelů v lesním hospodářství a jednu ze sdružených firem LESS také sám založil. Jiří Oliva byl jmenován generálním ředitelem Lesů ČR. Pavel Rybníček, vše „jistil“ z pozice náměstka ministra zemědělství. Co dělají dnes? Holding LESS a. s. získal v uplynulém období nejvíce zakázek na lesnické práce od LČR. Mičánek zároveň postavil v Čáslavi největší a nejmodernější dřevozpracující závod v zemi a potřebuje pro něj zajistit dřevo. Rybníček dnes pracuje pro Mičánka. Jiří Oliva je členem předsednictva TOP 09. „Kost“ veřejných lesů ucítili další hoši. V boji o zakázky letos uspěla firma LST Trhanov Václava Junka, který ovládal obří kolos Chemapol group. Po jeho krachu zanechal dluh 17 miliard korun a nejcennější části chemické skupiny - firmy sdružené pod hlavičkou Aliachem - začal řídit současný ředitel LČR Svatopluk Sýkora. Podle týdeníku Ekonom pomohl Junkovi k pozvednutí firmy LST přítel Miroslava Kalouska, mocný zbrojař Richard Háva. Do hry o miliardy ze státních lesů se snaží proniknout i další společnosti, například Lesy Hluboká a.s. spojená s jihočeským kmotrem ODS Pavlem Dlouhým či Opavská lesní a.s., ve které figuruje bývalý ministr vnitra za ODS Petr Čermák. Některá další jména skutečných vlastníků zůstávají utajena.
DÉJA VU
Pro stát nevýhodný model prodeje dřeva ale není novým nápadem Ivana Fuksy. Už před necelým rokem ředitel Sýkora podle něj jeden tendr vypsal. Měl tehdy zajištěné silné politické krytí – dozoroval jej předseda dozorčí rady Lesů ČR Pavel Drobil (ODS) a jiný její významný člen Jan Birke (ČSSD), nejbližší spolupracovník a šéf sekretariátu Jiřího Paroubka. Drobilův poradce, Martin Knetig, o té době řekl: „…co jsem zažil v Lesích [ČR] vedle Pavla, kde fakt, ale opravdu to byly krádeže za bílýho dne….“ Proti obřímu tendru se však krom ekologických organizací, expertů z lesnických fakult, živnostníků či malých pil postavila i veřejnost. Předsedové politických stran a poslanci dostali stovky emailů od lidí, které mobilizovalo Hnutí DUHA. Ekologická organizace také uspořádala demonstraci před ministerstvem zemědělství, kam přišly stovky lidí. Po ní to přestalo být pro politiky únosné. Svatopluk Sýkora tendr oficiálně odpískal. Leč je po volbách. Nový ministr dal věci nové jméno a předkládá ji jako dlouhodobou koncepci hospodaření Lesů ČR. Ohrožuje tím kredit celé vlády. Penězotok v řádu miliard korun ročně ze státních lesů do kapes vlivných vlastníků velkých dřevařských firem nutně povede k další ztrátě důvěry. Rozhodnout může premiér Petr Nečas, pokud se postaví zejména mocným kmotrům v ODS a Miroslavu Kalouskovi. Přesvědčit ho může jen pokud uvidí na obzoru nový skandál, o nějž se veřejnost zajímá. Hraje se o to, zda dřevařský byznys dostane přednost před zdravým lesním hospodařením a lidmi, kteří si chodí do lesů odpočinout.
Autor pracuje v ekologické organizaci Hnutí DUHA. K dalšímu kontaktu a informacím nabízí facebookovou skupinu Proti tunelování našich lesů nebo email lesy@hnutiduha.cz
