Peníze jsou všeobecně považovány za nejpokročilejší prostředek směny zboží a služeb, umožňující specializaci a rozvoj. Stejně často se ale berou jako příčina mnohých nešvarů, a tak neustávají pokusy nahradit je něčím lepším. Jenže čím? Máme se snad vrátit na stromy a vyměňovat hromadu bukvic za hodinu drbání na zádech? Alternativa peněžní i primitivní ekonomice přitom existuje, jsou jí LETS, což v angličtině znamená LETS – Local exchange trading system, tedy systém místní obchodní výměny, ale také rozkazovací způsob množného čísla první osoby. Zkrátka: Pojďme a něco udělejme.
SOUSEDSKÁ VÝPOMOC S ÚČTOVÁNÍM
Všichni k životu potřebujeme peníze. Kdo je nedokáže vydělat, je předmětem opovržení, stejně jako společnosti, které se spokojují s výměnným obchodem, jsou považovány za zaostalé. Směnné, „barterové“ obchody mají skutečně mnoho nevýhod a dnešní vysoce komplexní společnost by s nimi rozhodně nevystačila, nicméně kritici „třetích cest“ úspěšně zatajují, že LETS systémy fungují už dlouho a úspěšně v mnoha koutech světa. S primitivním výměnným obchodem nemají mnoho společného, zato poměrně úspěšně odstraňují mnohé zjevné nevýhody ekonomiky a společnosti postavené na penězích.
Jak takové LETS fungují? Hlavní nevýhodou výměnného obchodu je, že když někdo nabízí to, co potřebujete, mnohdy nemá zájem o to, co máte vy. Cesta žádoucích služeb a zboží k příjemcům je tedy složitá, stejně jako poměřování jejich vzájemné hodnoty. LETS oba problémy řeší. Důležité je v něm ono slovo místní, je totiž ideální pro menší komunity, obce či městečka, kde podporuje výměnu zboží a služeb z místních zdrojů v situaci, kdy se jeho účastnící znají a jejich kooperace je dlouhodobá. Dalo by se říci, že je to taková sousedská výpomoc na trochu vyšší úrovni, kde ovšem nejste odkázáni jen na své nejbližší sousedy a zároveň systém hlídá, zda někdo jen nezneužívá služeb druhých, aniž by sám něco poskytoval.
CO POŘÍDÍŠ ZA CHECHTÁKY
Každý účastník má svůj účet, na kterém se nacházejí jeho virtuální „peníze“, říkejme jim třeba chechtáky. Mám-li zájem o zboží či službu, domluvím s jejím poskytovatelem cenu a předám mu potvrzení o tom, kolik chechtáků přechází z mého účtu na jeho. V rámci komunity působí administrátor, který zaznamenává převody a zároveň hlídá, aby se někdo z účastníků nedostal do mínusu – to představuje náklady LETS. Jsou vyváženy mnohými výhodami.
Předně místní směnný systém umožňuje být ekonomicky aktivní i těm, kteří se nedokáží zapojit do peněžní ekonomiky. Pokud staří, nemocní i nezaměstnaní dokáží něco, co se druhým hodí, mají možnost to poskytnout a dostat za to zas to, co potřebují sami, aniž by potřebovali vydělávat peníze. V situaci, kdy je přístup k penězům a placené práci stále těžší se tu nabízí alternativní možnost uplatnění. Výměna zboží a služeb na lokální úrovni má výhody nejen ekologické, ale i ekonomické. I v situaci, kdy je lokalita postižená problémy a nedokáže se zapojit do globální tržní ekonomiky, má možnost uspokojovat potřeby svých obyvatel, aniž by její zdroje unikaly jinam. Vždyť není nic horšího, než když utrácíte své peníze jinde, zatímco váš soused nemá do čeho píchnout.
Další výhodou je spravedlivější ocenění práce v takto nastavené ekonomice. Jednotliví účastníci si mezi sebou dohadují cenu vyměňovaných služeb podle jejich náročnosti a potřebnosti pro danou komunitu. Je tak oceňována a podporována práce skutečně potřebná a užitečná, nikoli ta, co „sype“. A je tak oceněna i práce, kterou jinak mnozí v rodinách i obcích vykonávají zdarma. Už delší dobu se totiž odborníci shodují, že míra HDP nevyjadřuje skutečný výkon ekonomiky, natož míru blahobytu. Ty nejpotřebnější práce, vysoce ovlivňující kvalitu života, totiž nechává peněžní ekonomika mnohdy nepovšimnuté a jejich převádění na peníze naráží na problémy v oblasti mezilidských vztahů. Jen nejotrlejší povahy by si byly schopné říct sousedům či příbuzným o peníze za mytí nádobí, hlídání děti, pečení buchet nebo štípání dříví. Pokud však jde o výměnu pomyslných chechtáků, předsudky odpadají. Plní se tak sen ekonomů kvantifikovat a ekonomicky vyjádřit i domácí práce, výchovu dětí a partnerskou výpomoc. Zní to jako banalita a kratochvíle pro volný čas, ale pokud vám je někdo jiný za chechtáky ochoten opravit auto, přeložit anglický článek nebo poskytnout čerstvou zeleninu ze zahrádky, může se stát a v rozvinutějších LETS systémech se také běžně stává, že peněžní ekonomiku už prostě k životu nepotřebujete.
A BEZ SPEKULACÍ
V ten okamžik přicházejí ke slovu další výhody LETS, řekněme ty makroekonomické. Výměna chechtáků se děje nezdaněná. Chechtáky mají smysl jen tehdy, když jsou směnovány za zboží a služby, nikdo je tedy nevrší pod matrací, takže ekonomika se pěkně točí a nabídka služeb ihned generuje další poptávku. S chechtáky nemůže nikdo spekulovat, ani si za ně koupit živnost někoho jiného. Vše se odehrává v rámci komunity, takže nevzniká žádný schodek zahraničního obchodu a nikde nerostou žádné dluhy. Pro vyrovnání menších výkyvů ale není problém povolit účastníkům jít na svých chechtákových účtech lehce do mínusu.
Jistou variantou LETS jsou místní peníze, vydávané obcemi a městečky, které přijímají místní obchodníci. Ty jsou nastaveny tak, že platí jen po omezenou dobu, kterou je možno prodloužit zakoupením kolku. Je v nich tedy zabudována neměnná inflace, která nutí k rychlému utrácení a tím podpoře místní ekonomiky a to bez subvencí. Tyto místní peníze byly velmi úspěšné v nejistých dobách krizí a hyperinflace, dokonce natolik, že je německá centrální banka ve dvacátých letech zakázala.
Není jistě náhoda, že LETS systémy jsou nejrozšířenější v zemích jako je Kanada, Nový Zéland, Austrálie či Skandinávie. Žijete-li v odlehlých oblastech vzdálených od civilizace, vítáte možnost trochu se odstřihnout od turbulencí globální ekonomiky. Zároveň v takových místech ztrácí na síle hlavní páka kapitalismu – konkurence. Ruku v ruce s tím lidé nevyžadují tolik inovací, ale o to důležitější je stabilita. Mnohem raději koupíte potřebné zboží od souseda a není pro vás žádným lákadlem, že si můžete pomocí internetu totéž objednat o něco levněji z opačného konce světa.
VĚTVE PLNÉ ŽALUDŮ?
Výše zmíněné výhody jsou zároveň vysvětlením, proč se LETS u nás nedaří. Jsme zatím ve fázi, kdy se do globální ekonomiky překotně integrujeme a jen pomalu nám docházejí nevýhody, které z toho plynou. Lidé u nás se dosud nevzdali svých nadějí, že se jim podaří vyšvihnout do sfér úspěšných a bohatých, takže stabilita a kooperace v rámci komunity pro ně není žádnou valnou hodnotou. V milionářských vesničkách samozřejmě LETS netřeba a v chudinských ghettech k jejich vzniku zas není dost důvěry a kreativity.
A tak u nás nalezneme LETS v Praze pod záštitou agentury Gaia a Rozlet v Brně, ale Letokruh v jižních Čechách už nepůsobí. „Fungovali jsme několik let. Virtuální měnou byly žaludy a pro virtuální účely a pro virtuální účty se používal název větve. Ve svém největším rozkvětu měl systým padesát členů. roční obrat byl cca10 000 žaludů. Za žaludy se prodávaly biopotraviny, výuka hry na kytaru, výuka angličtiny nebo třeba počítačové díly,“ říká Rudolf Belc, který se na Letokruhu podílel. Jenže stačil odchod jednoho ze zakladatelů zpět do Norska, odkud pocházel, a místní LETS, jak říká Rudolf, „zamrzl“. „Najednou chyběla energie k pokračování. Zůstaly však mnohá přátelství.“
Ostatně, LETS systémy nejsou myšlené jako alternativa pro celý svět a pro každého. To by popřelo jejich zakotvení v místní soběstačnosti, nehledě na to, že pokud by se LETS „globalizovaly“, mohly by přijít o své přednosti a začít trpět stejnými neduhy jako běžné ekonomiky. Přestaly by být i ekologickou alternativou, protože mezinárodní obchod vyžaduje energeticky náročnou dopravu. Jako náhražka moře globální ekonomiky sloužit nemohou. Jsou spíše ostrovy, na níž mohou načerpat síly ti, kterým jinak hrozí ztroskotání.
_________________
LETS – Local Exchange Trade Systems – systémy místní obchodní výměny Myšlenku zformuloval Michael Linton v roce 1982 v Kanadě. Tam vznikla první komunita o rok později v městečku Courtenay, kde místní obyvatelé strádali kvůli vysoké nezaměstnanosti způsobené krachem továrny. Proto se rozhodli používat lokální měnu, nebo-li LETS jednotky, a obchodovat mezi sebou. Za vzdáleného předchůdce LETS bývá pokládán továrník, filantrop a utopický socialista Robert Owen, který roku 1825 založil komunitu New Harmony, v níž se pokusil vytvořit systém umožňující transakce bez oficiálních peněz. Po čtyřech letech své existence se rozpadla, především kvůli své zranitelnosti vůči „parazitujícím“ členům.
