Před třemi lety ho coby policejního prezidenta sledovali novináři, jak si jede do práce rychlostí až 190 km v hodině a to několikrát po sobě. V březnu 2007 musel z funkce ředitele rezignovat. Nikoliv díky flagrantnímu zneužívání svého postavení, jak by se po jeho divoké jízdě čekalo, ale proto, že byl vyšetřován Inspekcí ministra vnitra. Zapletl se do kauzy Biolíh a navíc byl spojován s únikem utajovaných informací o ruském agentovi. Na novém místě je již rok, ale až do května jen prozatímně. Poslední srpnový den poskytl Lidovým novinám velký rozhovor, kde komentoval situaci gastarbeitrů v Česku.Od ředitele cizinecké policie zřejmě nelze čekat vstřícný postoj vůči cizincům, zvláště když se ani politici nemají chuť k nim chovat lépe. Určitě lze ale od člověka v jeho postavení očekávat alespoň jistou míru korektnosti, když už ne znalost příslušných zákonů. Protože neznalost komplikované bible jménem cizinecký zákon dokázal hned v prvních odpovědích. Být cizincem v Česku není vůbec jednoduché. Schizofrenní situace, kdy na jedné straně český hospodářský boom do značné míry závisel na levné pracovní síle ze zahraničí a na straně druhé postoj státních institucí včetně cizinecké policie se dal shrnout do jednoduchého hesla: „cizinci tu prostě nemají být“, vyústila pro zahraniční dělníky ve zcela nepřehledné prostředí plné nástrah a pastí. Dokud bylo dost práce, nikdo se o jejich životní podmínky vážněji nestaral. Teď práce je a není. Jak se rychle ukázalo, jsou i v době krize a větší nezaměstnanosti místa, kam Češi už prostě pracovat nepůjdou. Úřady práce ale v současnosti cizincům ve velkém neprodlužují nebo nevydávají nové povolení k práci. České úřady tak sami napomáhají zhoršování jejich situace. Svalovat nyní odpovědnost za tristní stav na samotné zahraniční dělníky, jak to udělal Husák v textu s příznačným názvem: „Cizince jsme nezvali, mohli zůstat doma…“, je nejen velmi nemorální, ale i nebezpečné. Alespoň pokud máme pocit, že tento stát by měl zůstat civilizovanou zemí.
