NP č.469 > Téma číslaNejstudenější válkaMartin Bastl

Mohla by to být jiná planeta, rozhodně nehostinná. Pláně zářící oslepující bělobou, na horizontu hřeben hor pokrytý prastarým ledem. Půlnoční království, kde noc trvá týdny a měsíce. Poušť, kde v létě teplota nestoupne výš než na -10 °C.

 

 

Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.


autor / Martin Bastl VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Rok dekultivace / Jiří Ptáček > NP č.469 > Kultura | Výtvarné umění Česká společnost v roce 2015? V překvapivém rozsahu podléhající předsudkům, strachu, hysterii a obhroublosti? A obraz české výtvarné kultury? Až příliš podobný.   číst dále Městečka na pochodu / Rad Bandit > NP č.469 > Fejeton Stanové osady jsou součástí městské krajiny západního pobřeží USA už od sedmdesátých let. Když se najde stabilní místo, třeba v kampusu nebo u kostela, ukáže se, že bezdomovectví vlastně vůbec neexistuje.   číst dále Aktivistické cívíčko / Rad Bandit > NP č.469 > Pošli to dál Byla na cestách. Napsali jí, ať prý pošle aktivistický životopis, oni to proberou na plenárním zasedání a dají vědět. Neucházela se o práci, šlo jí jen o to, jestli si může na týden ustlat na podlaze jednoho studeného baráku ve Vancouveru po cestě z druhé strany planety. číst dále Pracující do práce! / Barbora Bažantová > NP č.469 > Pošli to dál Uvnitř supermarketu je narváno k prasknutí, asi předvánoční shon, cukroví se samo neupeče. Hned u vchodu se ke mně připojí pán z místní sekuritky, moje nestandardní vzezření mi před- určuje roli lupičky. Doprovodí mě až k pokladně, kde čekám na zaplacení a z nudy pozoruji drob- nou etudu, která se odehrává mezi skupinkou zaměstnanců. Nejmladší z nich, asi dvacetiletý kluk, žadoní u starší kolegyně: „Prosím můžu si skočit na malou? Já už fakt musím!“ Žena ho odbude: „Jak na malou? Nejdřív ukliď účtenky a posbírej tady ten bordel, odnes ty košíky a...“ „Jenže já fakt musím, jenom na malou, jsem hned zpátky,“ posbírá ještě spadané účtenky a zmizí. číst dále
celý archiv