Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.447 > ReferátZa ukrajinskou alternativouMiroslav Tomek
Undergroundová hudba, samizdatová literatura - to byl ve východním bloku prostor kulturní alternativy. U nás, v Polsku, v SSSR. Výjimkou nebyla ani Ukrajina, tehdy jedna z republik Sovětského svazu. Alternativní kultura to tu ovšem měla těžší než jinde.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Jak jsem potkal lidi / Rad Bandit
> NP č.447 > Pošli to dál
Žijeme v době zákaznického ráje. Všude se na nás kření zaměstnanci servisních institucí, kteří jsou tu k tomu, aby se křenili. Prošli kurzy, znají teorii, ba i manuál. Mezi naučené dovednosti (dle literatury) patří trpělivost, zdvořilost, perfektní komunikační schopnosti, pozitivní jazyk, „herecké" schopnosti, umění „přečíst" zákazníka, uklidňující tón hlasu, přesvědčovací techniky, houževnatost, touha učit se. „Opravdovost" mezi nimi nenajdete. Sebeúctu taky ne.
číst dále
Hrozny ještě nesklizené / Ondřej Slačálek, Daniel Černý
> NP č.447 > Téma čísla
Vzhledem k podmínkám v řadě továren se nabízí otázka, proč se jejich zaměstnanci příliš nebouří. Jenže pokud čerpáme představy o dělnickém odporu z Hroznů hněvu nebo z historie bojů za osmihodinovou pracovní dobu, měli bychom zvolnit. V polistopadovém Česku sociálnímu konfliktu pšenka příliš nekvetla. Proč - a jak to vypadalo v řídkých okamžicích střetu?
číst dále
Příběh paní Heleny / Redakce
> NP č.447 > Téma čísla
Někdy se mluví o dělnících, málokdy s nimi. A ještě méně často mluví sami za sebe. Poprosili jsme paní Helenu, aby nám napsala svůj příběh.
číst dále
Zajímají mě konkrétní životy / Tomáš Havlín
> NP č.447 > Rozhovor
Želimir Žilnik patří k nejvýznamnějším filmovým tvůrcům v dnešním Srbsku. V Titově Jugoslávii natáčel bezdomovce, dnes se zajímá o Romy nebo migranty. „Vybírám si lidi, ze kterých cítím sílu," říká.
číst dále
