NP č.372 > Pošli to dálMísto dělových člunů bombardéryAlexandr Budka

Politika dělových člunů byla oblíbená až do počátku 20. století. Velmoci tehdy v diplomatických jednáních s východoasijskými zeměmi využívaly své námořní převahy – máloco tak urychlí vyjednávání, jako nedaleko zakotvený křižník s děly namířenými na palác, ve kterém je sjednána schůzka.

 

Doba pokročila a námořní převaha byla nahrazena převahou ve vzduchu. Od první války v Perském zálivu jsme na poli vojenství svědky nového způsobu vedení úderů. Masivní nasazení letectva, které je díky technologické převaze téměř zcela bezpečné před protiletadlovou palbou protivníka. Že válku rozhoduje vzdušná převaha, je známo už od třicátých let, ale ještě nikdy nebyly letecké údery pro útočníka tak snadné a bezpečné. Žádné sestřelené stroje, žádní v boji ztracení piloti, jejichž výcvik stojí tolik peněz a času, žádná pobouřená veřejnost znepokojená ztrátami svých blízkých.

Není tedy divu, že tak účinný nástroj je často používán. Nejnověji v Libyi. Časy, kdy se diktátoři svrhávali na barikádách, jsou pryč, ke slovu přišel opět vzdušný úder. Tentokrát s posvěcením OSN, což je samozřejmě mnohem lepší než jednostranný zásah nějaké velmoci. Přesto pohled na výbuchy a k nebi stoupající dým vyvolává rozpaky i u těch, kteří v žádném případě nelze označit za Kaddáfího fanoušky. Opravdu lze vybudovat fungující demokratickou společnost na troskách a kráterech po náletech? Jak se asi cítí libyjští vlastenci, byť i odpůrci diktátora, když vidí dopadat bomby na svou zem? Nelze se ubránit dojmu, že je tu něco špatně. Výbuchy pum nějak nezapadají do dnešního světa. Opravdu celý pokrok za více než sto let spočívá v tom, že se dělové čluny přestěhují do vzduchu? Nešlo to jinak?

Ještě větší rozpaky nastávají, pomyslíme-li na to, co bude následovat. Dělové čluny připluly alespoň s jasným zadáním, velmoc, která je vyslala, měla jasno v tom, co a koho jimi chce prosadit. Ví to dnes někdo z evropských politiků? Má někdo nějakou představu, komu vlastně letadla čistí cestu k moci? Těžko říci, jaká demokratická opozice může být v zemi po desítkách let vlády diktátora tak schopného a výkonného, jako je Kaddáfí. Relevantní informace nám bolestně chybí, navzdory rozvinuté informační společnosti. Jediné, co je nepochybné, je další humanitární bombardování, o kterém není zcela jasné, kolik životů zachránilo, zato půjde přesně spočítat, jaké způsobí „kolaterální škody“.

Světová veřejnost ale není jediná, kdo je zmaten. Neméně zaskočený a rozhořčený se zdá být i libyjský vládce. I jeho jistě překvapilo, že ho teď bombardují nedávní přátelé a spojenci. Nejspíš došlo k nějakému diplomatickému nedorozumění, jako již tolikrát. Jak jinak vysvětlit, že se už zase ostřeluje vládce, pro kterého se ještě nedávno roztahoval rudý koberec?

 


autor / Alexandr Budka VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Hlídat si svůj dvorek / Silvie Kratochvílová, Alexandr Budka > NP č.341 > Téma čísla Pokud nechcete, aby developeři zastavěli zdravé lesy, a připadá vám divné, že by kousek od historické památky měl stát nevzhledný Lidl, pak je namístě zajímat se o změnu územního plánu celé České republiky. Politika územního rozvoje má být přijata za dva roky.    číst dále Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka > NP č.371 > Reportáž „Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.   číst dále Úpadek má i světlé stránky / Michal Špína, Alexandr Budka > NP č.361 > Rozhovor Už od dob Sokratových je známo, že učitelé filozofie kazí mládež. Zdeněk Kratochvíl je jedním z nejvýkonnějších a nejoblíbenějších kazitelů dneška. Bolehav mu zatím nikdo neordinuje a dokonce svou činnost stále ještě vykonává za státní peníze, navzdory všem snahám o "zefektivnění" univerzitního vzdělání.   číst dále Tichý vítr z hor / Tomáš Havlín, Alexandr Budka > NP č.383 > Rozhovor Jaromír Švejdík je na první pohled nenápadný člověk. Ale při bližším ohledání za ním stojí nejen kapela Priessnitz a netrpělivě očekávaný Alois Nebel, ale v jistém smyslu i celý „magický“ Jeseník.   číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů