NP č.356 > Pošli to dálZa školným bez lyžíJaroslav Fiala

Zástupci nové koalice mají v jedné věci jasno: je třeba zavést školné na vysokých školách. Spory se vedou pouze o to, jak. Student se má ocitnout v pozici zákazníka, takže argument zastánců je zřejmý: co je zadarmo, toho si lidé neváží.

 

Školné má zvednout kvalitu výuky, protože studující budou chtít utrácet své peníze jen za dobré školy a učitele. Ti, kdo dobu vzdělání přetahují, budou takto motivováni k větší píli a dokončí školu včas. A kdo na to nemá, může si vzít půjčku. Anebo ještě lépe, zaplatí hned. Například člen TOP 09, Jan Vitula, kter ý se podílí na reformních přípravách ohledně zavádění školného, v rozhovoru pro Aktuálně.cz nedávno řekl: „Osobně jsem pro výrazné motivační prvky, aby studenti půjček nevyužívali. Kdo by zaplatil hned a nebral si půjčku, měl by slevu na školném.“ Náklady na vysokoškolského studenta jsou přitom pro českou rodinu nemalé už dnes – pohybují se průměrně v rozmezí 8-10 000 korun měsíčně a je ironií osudu, že pokud se uskuteční návrh na motivační „slevu“, bohatší student, který zaplatí hned, bude zvýhodněn, zatímco chudší bude splácet půjčku i s úroky. Je tu však také fundamentálnější otázka: Jestliže současné již docela vysoké náklady na studium někoho nemotivují k tomu, aby se snažil, bude jejich další zvýšení skutečně tak efektivní? (připomeňme si, že se za protahování doby studia platí ne zrovna nízká částka už dnes) A povede se v takovém případě diskuse studentů s učiteli o zkvalitnění výuky, nebo půjde spíše o nátlak za úlevu ze studijních povinností? A co když student po absolvování nedosáhne kýžené výše platu, aby mohl splácet? Zatáhne za něj vše daňový poplatník, nebo budou takovému člověku narůstat úroky? Možná, že se horní limit částky 10 000 korun za semestr zatím zdá zvládnutelný. Nemělo by ale uniknout naší pozornosti, že může docházet k jeho dalšímu zvyšování. Potenciál tu je. Například ve Velké Británii se od zavedení odloženého školného v roce 2004 zvýšil průměrný dluh studenta za tento poplatek o několik tisíc liber. Jsme ale přeci jen trochu jinde. Jak před časem ukázala Česká televize v pořadu 168 hodin, řešení našich politiků jsou pozoruhodně jednoduchá. Petr Nečas například studentům vzkázal, že pokud vynechají pár hospodských sedánků, školné hravě zaplatí. A podle Václava Klause bude zase stačit, když si vysokoškoláci nebudou kupovat na zimu zbytečně drahé lyže.

 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Ženy bojovnice...s věkem / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.356 > Ženská stránka "Člověk neumírá, protože žil, protože zestárnul. Umírá se na něco," povšimla si Simone de Beauvoir. Moderní medicína dnes umožňuje prodlužovat život takovým způsobem, že vnímat smrt jako důsledek sešlosti věkem, je téměř nemožné. číst dále Nová divočina / Michaela Zemková > NP č.356 > Téma čísla Není tou, jejíž volání pociťovali London či Seton a jiní zakladatelé Woodcraftu, ani Mácha v podvečer prvního máje. Není to bouřící vodopád, hluboký hvozd ani plavmo skákající laň v patách s jelenem osmnácterákem. Naopak, "nová" divočina je často cosi, co by většina lidí na první pohled ani neklasifikovala jako "přírodu".   číst dále Slunce, seno a antidepresiva / Jan Stern > NP č.356 > Fejeton Možná vás to překvapí, ale na tomto místě měl být původně zcela jiný fejeton. S názvem „Jak si Trautenberg založil stranu a málem vyhrál volby“. Byl však redakcí odmítnut jako neaktuální a málo laskavý, načež jsem byl upozorněn, že by tento fejeton měl být „vyletněný“, „prázdninový“, „dovolenkový“, „sluníčkový“ a „optimistický“. Tak začala největší akce v dějinách fejetonování.   číst dále Příroda v roli mouřenína / Alexandr Budka > NP č.356 > Téma čísla Nikdo se neodvažuje veřejně pochybovat o důležitosti ochrany životního prostředí. když ale dojde na konkrétní rozhodnutí, je to už horší. Toto téma se překvapivě vytrácí z veřejné diskuse a v nedávné předvolební kampani stálo zcela na okraji zájmu. opět hrozí, že příroda bude obětována ekonomickým zájmům.    číst dále

Nejčtenější články autora

Přestat být cizincem / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.342 > Rozhovor Může se Vietnamec stát někdy Čechem? Jak daleko může zajít islamofobie v Evropě? Mohou Češi pomoci řešit izraelsko-palestinský konflikt? Kudy vede hranice mezi nekritickou vstřícnosti a strachem z cizího? Rozhovor s politologem Pavlem Baršou.   číst dále Odhalování zločinů nedělá z člověka antisemitu / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.377 > Rozhovor Komiksového kreslíře a novináře Joe Sacca jsme potkali v Miami, kde představoval svou knihu Gaza: Poznámky pod čarou dějin. Vypadal docela jinak než postava v brýlích bez očí s masitými rty, známá z jeho komiksů. V následujícícm rozhovoru jsme se věnovali hlavně Palestině.   číst dále Když chybí sny / Jiří Růžička, Jaroslav Fiala > NP č.425 > Dějiny přítomnosti Řekne-li se ostalgie, leckdo si vybaví nekritické vzpomínání na bývalý režim, anebo dokonce nebezpečí „ztráty paměti“ (té správné). Je tomu ale opravdu tak? O čem vypovídá obliba kultury z dob reálného socialismu? číst dále O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů