NP č.353 > Pošli to dálNelegálem díky státuMartina Křížková

Příběh konkrétního pana X se nikdy nestal, ale v současnosti se v nespočetných variantách odehrává po celé zemi. Pan X pracuje už několik let v menším podniku v západních Čechách. Dělá poměrně jednotvárnou práci. Trvalo mu však pár měsíců, než ji dokonale zvládnul. Nedá se říci, že by majitelé firmy pana X vyloženě zbožňovali, ale jsou rádi, že pro ně pracuje.

 

Nepřeplácejí ho, přesto skoro nikdy není nemocný, nevadí mu delší směny, když je třeba, a hlavně je na něj spoleh. Pan X je také rád. Má stabilní příjem a zaměstnavatelé se k němu chovají celkem slušně. I když je krize, podnik má stále zakázky a nemusí propouštět. Pan X stejně ale v práci nedobrovolně končí. Je totiž cizinec a musel si jako každý rok zažádat o prodloužení pracovního povolení. Na úřadě práce mu ho ale nedali, plní pokyn, aby se přednostně zaměstnávali Češi nebo občané EU, což pan X není. Majitelé firmy jsou nešťastní, vědí dobře, že šití koberečků do aut Čechy nezláká a když, že bude trvat dlouho, než se zapracují. Navíc podle jejich zkušeností i tak nevydrží déle než pár měsíců. Chtěli by apelovat na úřad práce, ale bojí se, neboť pro ně pracují ještě dvě desítky krajanů pana X a nechtějí o ně přijít. Samotný pan X je ze dne na den nejen bez práce, ale i bez papírů. Je z něj nelegál. Roky mu ze mzdy bylo strháváno zdravotní i sociální pojištění. Teď ale nedostane žádnou podporu, naopak má okamžitě odjet. V Česku je takových lidí kolem sto padesáti tisíc. Díky zásahům státních institucí přicházejí buď o možnost pracovat či si při ztrátě zaměstnání najít nové nebo si udržet legální status. Mnozí z nich sem přijeli na vyslovené pozvání zástupců českých ministerstev. Obvykle dělali potřebnou, i když neatraktivní práci. Platili daně a další odvody. Často si přivezli rodiny. Učili se česky. Líbilo se jim tu a chtěli tu žít. Byli méně viditelnou, ale zato značnou hnací silou českého ekonomického boomu v posledních letech. Neřeklo se to nahlas, avšak nyní mají kvůli politickému či spíše populistickému rozhodnutí zase někam zmizet. Alespoň tomu nasvědčují aktivity státních úřadů. Šestého června před skoro pět seti lety bylo založeno Švédsko, před padesáti čtyřmi lety začalo vylodění v Normandii, letos šestého června se v Praze a dalších městech uskuteční první Pochod za práva migrantů. Pan X už se ho nezúčastní, vy ale můžete.

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Štvanice / Jan Stern > NP č.353 > Fejeton Milí strávníci, jel jsem onehdy metrem a přistoupila dívka s batohem na zádech, který si nesundala, naopak jeho prostřednictvím málem sundala mne. Jako správný nevrlý dědek-aktivista, jímž jsem od svých dvaceti let, pronesl jsem dostatečně hlasitě poznámku, že slušní lidé poté, co vstoupí do vozu MHD, sundají svou batožinu, aby neohrožovali spolucestující. Dívka však odvětila dotazem, proč raději nesundám svůj batoh já, což mne opravdu dopálilo, neboť narážky na svou nadváhu nesnesu.   číst dále Protidrogové centrum jako terč / Dalibor Zíta > NP č.353 > Reportáž Obyvatelé SMíchova v okolí parku Na Skalce mají obavy. Bojí se přlivu narkomanů. Podle těch nejčernějších vizíse do této oblasti začnou stahovat uživateé drog z celé Prahy a znepříjemní lidem život v už tak drogami hodně zamořené lokalitě. Někteří se obávají natolik, že neváhají rozbíjet okna kontaktnímu centru Sananim, které sem přesídlilo z Prahy 7, a psát výhrůžné anonymy.   číst dále Jak studovat na umělkyni? / Jitka Kolářová > NP č.353 > Ženská stránka Brněnská autorka Lenka Vráblíková se ve "feministickém akčním výzkumu", který se pohybuje na pomezí vzdělání a politiky vztahuje k postavení žen ve společnosti a v umění.   číst dále Třídní nenávist naruby / Alexandr Budka > NP č.353 > Pošli to dál Často slyšíme obvinění z rozdmýchávání zášti proti bohatým a úspěšným. Tyto volby jsou však spíše ve znamení jitření emocí proti těm nejchudším a nejslabším. Přeborníkem ve vyvolávání těchto nálad je nováček na politické scéně, Věci veřejné.   číst dále