Loni v únoru se vedení města Chomutov v čele s tehdy nepříliš známou starostkou Ivanou Řápkovou rozhodlo jednoduše a rychle vyřešit komplikovaný problém. Lidé ohrožení sociálním vyloučením měli dlouhodobě problémy se splácením dluhů za služby městu či placením pokut.
V Chomutově příliš nefungují sociální služby. I banální částky tak nebezpečně narůstaly na penále a situace se zbytečně hrotila. Lidé v čele radnice namísto řešení vyhlásili výše zmíněnou akci. Na sociálně slabé dlužníky poslali exekutory z kanceláře Jana Parasky a ještě jim poradili, kde je nejlépe zastihnout: před dveřmi sociálky při výplatě dávek.
Exemplárně nedomyšlený postup kritizovali odborníci, ombudsman, ministr Michael Kocáb. Ve finále zamítl podobné způsoby i soud. Paraska proto přestal po rozsudku s vymáháním.
Vedení města si vzápětí vytvořilo vlastní exekutorskou svitu. Zabavování majetku pokračovalo. K tomu kontroly v bytech se sociálkou a policií podobně jako v Janově. Do Vánoc odešla část romských (protože o ně převážně jde, jak pochopila i dáma z úvodu textu) rodin z Chomutova do Anglie a Kanady, větší část se znovu zadlužila, tentokrát ale u lichvářů. Jejich už tak těžkou životní situaci zásah radních ještě zhoršil. Tím to ovšem nekončí. Exekutor Paraska nyní chce po vedení města, aby mu za již provedené exekuce zaplatilo. Radní odmítají, neboť prý sami byli mnohem úspěšnější. Celkem jde o osm miliónů korun na poplatcích za vymáhání dluhů. Paraska je odkazován na dlužníky, tedy nemajetné z Chomutova. Má si milióny vybrat od nich nebo je donutit, aby je složili na účet města, které mu je pak dá.
Seniorky na aukci byly zklamány právem. Kousků ze zlata se objevilo jen málo a dražily se i prstýnky za dvacet korun. Tím, kdo se „moc nevytáhl“, ale opravdu nebyli chomutovští „cikáni“.
