NP č.342 > Pošli to dálMentální postižení českých škol?Jan Stejskal

Vzdělanostní společnost je jednou z mála šancí, jak obstát v globální konkurenci a kdekdo se jí zaklíná. Žádná z polistopadových vlád ji ale důsledně nepodpořila, a tak sčítáme škody.

 

Některé z nich pramení i ze skutečnosti, že ačkoliv je pro nás vzdělání údajně nezpochybnitelnou hodnotou, má stále více instrumentální charakter – vážíme si jej hlavně potud, pokud slouží osobnímu zisku. Máme zkrátka tržní hospodářství a trh v trefné def inici Jana Sokola je – nebo spíš má být – místem svobody a rovnosti, i když nebývá místem bratrství. Iluzemi o bratrství ovšem nikdo netrpí, a proto se vzděláváme; abychom se jako jednotlivci uplatnili na trhu pracovním a potěšili na trhu spotřebitelském. Totéž bychom pak mohli požadovat od ostatních. Jenže nemůžeme – český vzdělávací systém totiž sužuje záludná mentální zpozdilost.

Diagnóza je k dispozici. Vystavil ji Ústav pro informace ve vzdělávání, který „zjistil“, co už před dvěma lety potvrdil Evropský soud pro lidská práva, a co nevládní organizace marně volají léta – české školství ovládá masivní strukturální diskriminace, která segreguje velkou část romských dětí do zvláštních škol. Statisticky vyjádřeno, do zvláštních škol – kterým dnes říkáme „praktické“ – chodí jen dvě neromské děti ze sta, zatímco romských dětí je sem „uklizeno“ téměř třicet procent. Celá čtvrtina romských žáků je tedy v naší karikatuře rovnosti a svobody sociálně vylučována už v rámci instituce, která má kromě vzdělávání přispívat k vzájemné toleranci a solidaritě.

I v naší střízlivé tržní optice má ovšem diskriminace jednu vadu: je drahá, a proto hloupá. Podle nejnižšího loňského odhadu Světové banky stojí sociální vyloučení Romů ročně státní rozpočet téměř deset miliard v oblasti produktivity a dalších šest na přímých nákladech. Diskriminace ve školství patří k rozhodujícím příčinám.

Jestliže tedy český vzdělávací systém deformuje osudy dětí, které se „provinily“ tím, že se narodily rodičům z etnické menšiny, mělo by to zajímat i neoliberální ekonomy. Až opět budou mluvit o individuální odpovědnosti, která je druhou stranou svobody a rovnosti, měli by si vzpomenout na mentální postižení českých škol.

 


autor / Jan Stejskal VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jaderná genocida: Dějství první / Jaroslav Fiala > NP č.342 > Dějiny přítomnosti Psalo se o tom jako o nejdramatičtějším momentu studené války. Poté, co Američané objevili na Kubě sovětské jaderné rakety, uvalil prezident John F. Kennedy na ostrov námořní blokádu. Navzdory tomu směřovaly 24. října 1962 ke kubánským břehům sovětské lodi a atomová ponorka.   číst dále Výjimečné vězeňské drama / Dominika Prejdová > NP č.342 > Kultura | Film Spolu s Antikristem se do českých kin dostává další film oceněný na letošním festivalu v Cannes, Prorok francouzského režizéra Jacquese Audiarda, který dostal velkou cenu poroty. Zároveň je i francouzským kandidátem na Oscara a má šest nominací na Evropské filmové ceny.     číst dále Sirény konzumu / Tomáš Havlín > NP č.342 > Dějiny přítomnosti Obchodní domy jsou tu s námi sto padesát let. Jejich princip se v zásadě nezměnil. Mění se jejich četnost a důkladnost, se kterou pronikají mysl zákazníka. Přestože je nyní sužuje hospodářská krize, nová forma směny zatím není na obzoru.   číst dále Baví mě, jak se lidé oblékají / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.342 > Rozhovor Ludmila Kybalová napsala o dějinách módy více knih, než má leckdo dohromady v knihovně. Učarovala jí upjatá španělská móda i nedbalá elegance s dírou na patě. Do oblékání ale nikomu mluvit nechce. "Recept na módu neexistuje," říká. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů