NP č.339 > Kultura | Výtvarné uměníAnimaci můžeš nahmatatJiří Ptáček

Co má společného animovaný film s hromadou černých kostek? Výstava Objekt animace. Třetí smysl odpovídá tím, že sleduje pomozí mezi médiem animace a objektem

 

 

Až se budou historici dívat zpátky na naši dobu, konstatují, že jsme sice žili za nadvlády království Pixar, ale že jsme zároveň všichni dostali do rukou nástroje ke kombinacím a rozhýbávání obrazů. Výstava Objekt animace. Třetí smysl sleduje, jak se současní umělci vymezují k rozšíření animace sledováním jejích hranic a jaký její odraz nacházejí v oblastech, které animacemi zdánlivě nejsou.

Trojice kurátorů Filip Cenek, Jiří Havlíček a Martin Mazanec rozehrála riskantní, ale poetickou hru s návštěvníky, kteří u vystavených děl mohou animační principy „postrádat“ a „dohledávat“.

 

POLIČKA A JEJÍ OBRAZ

Na vernisáži promluvil jménem kurátorů Martin Mazanec. Zopakoval myšlenky, které spolu s ostatními kurátory pregnantně (i když pro mnohé komplikovaně) popsal v tiskové zprávě: „Předmět nebo procesy animace jsou v rámci výstavy v některých dílech zdánlivě postrádány. Rysy animace jsou dohledávány. Podobně jako čich, hmat nebo chuť zprostředkovávají informace bez obrazového vjemu, tak jiná média než média pohyblivého obrazu otiskují informace o animačních procesech. O možnosti přenést proces animace v dialog mezi objektem animace a výsledným obrazem je výstava Objekt animace.“

Jinými slovy, kurátoři vyhledávali umělce, kteří vytvářejí napětí mezi animovanými „předměty“ a předměty samotnými, a zároveň testují hranice, kdy jsme ochotni dílu přiřknout status animace. Dobrými příklady prvního principu jsou práce Petra Strouhala a Jana Šrámka. Strouhal vystavil animaci zobrazující poličku s rozestavěnými obrázky. Kus od ní pak zavěsil skutečnou poličku, která se animované navlas podobá, až na to, že je z opravdového dřeva. Jan Šrámek vystavil animaci slunéčka sedmitečného převráceného na krovky. V jeho minimalistické instalaci z černých kostek umístěné v jiné části výstavy pak divák poznal černé části slunéčka rozložené jako částice Lega.

Snad nejradikálněji tento princip rozvedli Cenek s Havlíčkem ve vlastním díle. Na modelu miniaturní běžecké dráhy není animovaného zhola nic a záleží na ochotě diváka uvést ho souvislosti s tématem výstavy. Ale právě to je zmíněné „postrádání“ principů animace dohnané do krajních mezí. Druhá vrstva výstavy, se s první proplétá. Lze znovu uvést snímek Petra Strouhala, který se skládá pouze z „nutného minima“ dvou frameů, nebo video Pavly Sceránkové, v němž si škvírou u dveří sáhne pro židli a ta se rozpadne na jakousi loutku s klouby, takže ji škvírou dveří může protáhnout k sobě.

 

BEZ NUDY

Objekt animace. Třetí smysl je možné chválit v mnoha ohledech. Pouze ve zkratce: oba principy se mísí nenásilně a pokaždé v jiné rovině, což z výstavy činí vrstevnatý zážitek; všechna díla jsou krátká, takže se divák nestihne nudit; a rovněž architektonické řešení projekčních kójí je nápadité.

 

ZLÍNSKÝM A OSTATNÍM

Město Zlín s médiem animace spojuje jednak tradice zlínského filmového studia, jednak specializace místních uměleckých škol. Už proto by Objekt animace. Třetí smysl mohl být pro domácí návštěvníky neobvyklým pohledem na skutečnost, kterou jinak dobře znají. Pozitivem výstavy ovšem je, že k lokálnímu geniu loci není adresná. Zůstává otevřena těm, kteří o minulosti a současném stavu zlínského animovaného filmu nic nevědí a v neposlední řadě přesahuje dosavadní úroveň aktivit Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, která nedávno dostala nového ředitele a s ním, jak se zdá, i novou energii.

Objekt animace. Třetí smysl. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Dům umění, Náměstí T. G. M. 2750, Zlín 

(www.kgvu.zlin.cz). Výstava potrvá do 15. listopadu.   

 

 


autor / Jiří Ptáček VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Vraždy ve jménu druhotných ctností / Andrea Novotná > NP č.339 > Rozhovor Neonacistické zločiny, jako byl útok zápalnou lahví na romskou rodinu ve Vítkově, vyvolávají morální odsouzení a snahu o co nejpřísnější potrestání viníků. Nebylo tomu tak vždy. Anarchista Jakub Polák se v kauzách rasistických vražd angažoval především v devadesátých letech a poukázal na tendenci je bagatelizovat. Ohlédnutí za jeho případy vyvolává otázky: možná, že kdyby byla reakce společnosti od počátku důslednější, nemuselo k tolika zločinům k nenávisti dojít.   číst dále Film jako iniciativa / Tomáš Havlín > NP č.339 > Téma čísla S Martinem Marečkem jsme se pokusili komunikovat po e-mailech. Se svým filmem Auto*Mat byl právě na věhlasném festivalu v japonské Jamagatě. Ze způsobu vedení rozhovoru nebyl nadšený, zdržoval ho a nejprve mu nepřipadal přínosný. Zajímá ho totiž na něm to samé, co na dokumentu: živost, překvapení a objevování.   číst dále Profesionálové s duší nadšenců / Tomáš Havlín > NP č.339 > Téma čísla "Dokument je dnes jednou z nejživějších částí filmu," říká ředitel festivalu v Jihlavě Marek Hovorka. Vysoká místa to ale neví a tak zdejším tvůrcům nezbývá, než se postarat sami o sebe a roli státu suplovat. Má to i své kladné stránky.   číst dále Teroristé mezi námi / Jan Stern > NP č.339 > Fejeton Milí spolutrpící, drahé tyranky, už jste si asi povšimli, že jsem specialistou na otázky mezilidských vztahů. Pravda, neznám tolik gynekologických vtipů jako Radim Uzel, nemívám tolik vyhraněných názorů na psychické rozpoložení celebrit jako MUDr. Cimický a nemám ani tak roztomilé jméno jako dr. Šmolka. Ale to mně nemůže zabránit, abych dnes nepromluvil o vážném společenském problému, jímž je týrání mužů. číst dále
celý archiv