NP č.341 > Pošli to dálZázračné kousky Nicolase SarkozyhoTomáš Havlín

Když se 9. listopadu před dvaceti lety bortila Berlínská zeď, Francouzi netleskali. Jacques Chirac tehdy nepřesvědčivě podotkl, že „znovusjednocení Německa je nevyhnutelné, žádoucí – a vůbec z něj nemá strach,“ a prezident Francois Mitterand, jenž pamatoval východní Německo jen z válečného zajetí, rovnou odjel přesvědčovat tamního ministerského předsedu Hanse Modrowa, aby udržel samostatnost.

Při letošním výročí to nevypadalo jinak. Na oslavě za bezmála milion eu r se na pařížském náměstí Concorde sešlo v chladném počasí jen málo lidí a prominenti rozesazení v nevytopeném stanu na plastovém nábytku zmizeli ve svých limuzínách, jakmile dohrála Beethovenova Devátá. Někdo by řekl propadák, pro prezidenta Nicolase Sarkozyho to ale byla příležitost. Muž, který se během francouzského předsednictví EU proslavil hyperaktivitou, nyní zaujal schopností teleportace. Na svém Facebooku totiž uveřejnil fotku, na níž cupuje cepínem Berlínskou zeď. A k tomu dodává: byl jsem tam přímo 9. listopadu, spolu s Alainem Juppém. O tom, že je fotka z Berlína, není pochyb. Datum jejího původu ale vyvolalo v médiích řadu podezření. Konzervativní list Le Figaro tvrdí, že Sarkozy si nejspíš vymýšlí, protože pozdější premier Juppé byl v ten den na cestách po Francii. Vzácně se v tom shoduje s levicovým Libération. Prezidentskou verzi naopak potvrzuje další muž, který je se Sarkozym na fotce. A Juppé, který by vše mohl rozlousknout, kromobyčejně mlží. V jeho biografii se píše, že do Berlína přijel až 16. listopadu, v aktuálním rozhovoru ale mluví o 10. nebo 11., na svém blogu píše o 9. a jeho mluvčí se omezuje na tvrzení, že „šlo o některý z těchto dnů.“ Nejde zde o pravdu, ale o pozornost. Sarkozy s až klausovskou ješitností inscenuje sebe sama ve významných a ještě významnějších polohách, nezávisle na skutečnosti a s vědomím, že se mu to vyplatí. Dva dny po zveřejnění nasbíral k fotce na Facebooku 1120 komentářů a 3647 „zdvižených palců“. Až bude příště kandidovat, může se nechat vyfotit na Korsice a prohlásit se za potomka dynastie Bonapartů. Věřit mu nebude nikdo, ale kliknout na to půjde.

 


Tomáš Havlín autor / Tomáš Havlín VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Kladivo na pouliční umělce / Dalibor Zíta > NP č.341 > Reportáž Buskerská sezóna skončila. Praha ani zbytek země si toho téměř nevšimli. Hlavní město se sice rádo považuje za metropoli kultury, ale pokud je to alespoň částečně pravda, rozhodně mezi ní nepatří kultura provozovaná na ulici. číst dále Hlídat si svůj dvorek / Silvie Kratochvílová, Alexandr Budka > NP č.341 > Téma čísla Pokud nechcete, aby developeři zastavěli zdravé lesy, a připadá vám divné, že by kousek od historické památky měl stát nevzhledný Lidl, pak je namístě zajímat se o změnu územního plánu celé České republiky. Politika územního rozvoje má být přijata za dva roky.    číst dále Listopad 2009: Svoboda odmítnout / Jaroslav Fiala > NP č.341 > Pošli to dál Publicista Ferdinand Peroutka si zhruba před osmdesáti lety položil otázku „jací jsme“ a svou odpověď shrnul do stejnojmenné knihy. Kritizuje v ní některé obecné rysy Čechů. Ačkoli prý mají porozumění pro jiné kultury, dělá jim potíže žít vlastní ukotvený život. Jenže co dnes znamená ukotvenost?   číst dále Pravdař s kytarou / Alexandr Budka > NP č.341 > Rozhovor Vladimír Merta je renesanční osobností. Možná i proto nedávno nahrál balady Johna Dowlanda. Kromě vlastní všestranné tvorby se vždy silně společensky angažoval a vel¨mi přímočaře vyjadřoval ke světu okolo sebe.   číst dále

Nejčtenější články autora

Život v garáži / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.397 > Téma čísla Bydlet v garáži je v lecčems krajní podobou chudoby. Cynicky řečeno, na chudobu by stačilo i méně. Na dvou pražských místech ale také vidíme, že ani v garáži nemohou být lidé šťastní. Pokud by snad byli, stejně budou muset za svým štěstím odejít.   číst dále Jednou nohou v kriminále / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.401 > Rozhovor Jako státní úřednice je vázaná mlčenlivostí, přesto mlčet nechtěla. O rodinách, které se z existenčních důvodů „dobrovolně“ vzdávají dětí, o zhroucení systému sociálně-právní ochrany dítěte i o stereotypním obrazu sociálního pracovníka...   číst dále Mám to na háku / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.452 > Téma čísla Jmenuje se Milan, ale většina lidí ho zná jako MC Špínu. Vypátrat ho při jeho cestách po Praze trvalo déle než týden. Řeč byla nejen o zpívání ve svahilštině, ale také o tupých policajtech nebo životě jeskynního muže a pytláka v Beskydech. číst dále Baví mě, jak se lidé oblékají / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.342 > Rozhovor Ludmila Kybalová napsala o dějinách módy více knih, než má leckdo dohromady v knihovně. Učarovala jí upjatá španělská móda i nedbalá elegance s dírou na patě. Do oblékání ale nikomu mluvit nechce. "Recept na módu neexistuje," říká. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů