Přehled článků autora: Ondřej Slačálek
          
   
         
         
         Ondřej Slačálek
         
       
      
   
      
            
            
               Dialog se vzpomínkami partizána 
               > NP č.488 > Kniha
               
Česká cikánská rapsodie nabízí cestu českými dějinami očima psance a jeho historika.
            
            
            
            
               Stát se může cokoli 
               > NP č.479 > Rozhovor
               
Se Zuzanou Lenhartovou jsme mluvili o pomoci uprchlíkům a jiných Češích.
            
            
            
            
               Apokalypsa se děje teď 
               > NP č.478 > Rozhovor
               
Zkoumal nostalgii i chuligánské nápisy na zdech. S uprchlickou krizí podle něj
začínáme naplno zažívat dystopii. Slovinský kulturní teoretik Mitja Velikonja
navštívil na jaře Prahu.
            
            
            
            
               Sklapněte, elity! 
               > NP č.475 > Téma čísla
               
Politická korektnost začala připomínat lovnou zvěř. Vyskytuje se ale vůbec
v našich lesích, nebo po ní zástupy myslivců střílí nazdařbůh?
            
            
            
            
               Prasklinou v betonu 
               > NP č.471 > Dějiny přítomnosti
               
Když 9. ledna zemřel na rakovinu Filip Fuchs, vzpomínalo se na něj různě – jako
na legendu hardcorové scény autora knihy o českém punku před rokem 1989,
ekologického aktivistu… Pro jiné byl především právníkem, který uspěl v zápase
s exekutory. Dali jsme slovo těm, kteří ho dobře znali.
            
            
            
            
               Všežravec imaginace 
               > NP č.471 > Rozhovor
               
S básníkem Františkem Dryjem o době, kdy byli surrealisté ještě v podzemí.
            
            
            
            
               Bude válka? 
               > NP č.470 > Pošli to dál
               
Oligarcha a ministr financí Andrej Babiš poskytl
13. ledna rozhovor svému vlastnímu
deníku MF Dnes. S úslužností poslušného
zaměstnance se ptal šéfredaktor listu Jaroslav
Plesl.
            
            
            
            
               Příběhy uřezaných uší 
               > NP č.469 > Rozhovor
               
Proč raněnovověké vrchnosti netolerovaly Cikány? I to vysvětluje historický
antropolog Pavel Himl ve své knize o vagabundech a tulácích v 18. století. Věnuje
se i vzniku cestovních pasů a osvícenskému dědictví.
            
            
            
            
               Dobře organizovaná kouzla 
               > NP č.463 > Téma čísla
               
Podle amerického antropologa Davida Graebera jsou byrokrati tak trochu šamany
dnešních společností. Na rozdíl od svých předchůdců jsou ovšem docela nudní.
Alespoň na první pohled.
            
            
            
            
               Všední den exekucí 
               > NP č.460 > Rozhovor
               
Když se řekne exekuce, představíme si většinou jen akční záběry zabavování
majetku. Rozhodli jsme se pro jiný pohled. S Martinem, pracovníkem jednoho
exekutorského úřadu, který si přál zůstat v anonymitě, jsme si povídali
o každodennosti v nižších patrech molocha.
            
            
            
            
               Na koho se slovo nedostane 
               > NP č.458 > Pošli to dál
               
Tak prý bude v České televizi debata o chudobě.
Žádný Kotel s ukřičenou moderátorkou
a chaotickým publikem. Ale sám seriózní Václav
Moravec ve svém novém pořadu Fokus, pořádně
a ze všech stran, navíc ve spolupráci se spolkem
Nový Prostor a jeho prodejci. Ha, říkali jsme si,
konečně by mohl z televize zaznít hlas lidí na
okraji. Těšili jsme se.
            
            
            
            
               Sága rodu Le Penů 
               > NP č.458 > Dějiny přítomnosti
               
Marine Le Penová zvítězila v posledních eurovolbách a nikdo nemůže
stoprocentně zaručit, že se za dva roky nestane první francouzskou prezidentkou.
Všechno ale může skončit přízemněji – její šance totiž oslabuje rodinná hádka.
            
            
            
            
               Agent, kam se podíváš 
               > NP č.456 > Pošli to dál
               
„Já jsem agent Sí Aj Ej, jsem nebezpečnej a jsem
zlej. Čím víc jsem zlej, tím líp jsem placenej…“
zpíval svého času Pepa Nos. Reagoval tak na
někdejší paranoiu z temných „zahraničních
centrál“ a tajné služby Spojených států amerických,
která podle Rudého práva měla stát za
jakoukoli kritikou tehdejších poměrů.
            
            
            
            
               Hvězdné války, hvězdný mír 
               > NP č.455 > Téma čísla
               
Podle tradičních představ je kosmos prostorem míru a harmonie. Co ale když se
stane arénou soupeřících zájmů?
            
            
            
            
               Věšáky na problémy? 
               > NP č.453 > Pošli to dál
               
Cesta ven není jenom film. Je to událost. Stala
se jí už loni v létě, když se promítala na zeď
prázdného domu v ostravském Přednádraží
desítkám místních Romů, o kterých pojednává.
            
            
            
            
               Kniha pro lágr a prasečák 
               > NP č.451 > Dějiny přítomnosti
               
Pětisetstránková kniha Tábor smrti Lety – vyšetřování začíná může vyvolávat
obavy. Počtu stran se ale nelekejte, ta kniha se opravdu dobře čte. Jenže název
trochu klame. Kniha není o táboře smrti. A vlastně ani moc o Letech.
            
            
            
            
               Poznámky budoucímu hnutí 
               > NP č.450 > Referát
               
Co znamená, když mají hnutí úspěch? Jak reaguje společnost, v níž je většině
upřena možnost jednat altruisticky? A proč chudí Američané nastupují do
armády – a někdy s nadšením? I na tyto otázky odpovídá anarchista a antropolog
David Graeber.
            
            
            
            
               Jízda proškrtanou pamětí 
               > NP č.448 > Pošli to dál
               
Tahle věc se povedla. V záplavě různých, někdy vydařených, jindy trochu vlezlých připomínek výročí 17. listopadu někdo dostal skvělý nápad vypravit část vozů metra v historické podobě, plné nalepených letáků z listopadových dnů a dalších připomínek lidové energie
            
            
            
            
               Hrozny ještě nesklizené 
               > NP č.447 > Téma čísla
               
Vzhledem k podmínkám v řadě továren se nabízí otázka, proč se jejich zaměstnanci příliš nebouří. Jenže pokud čerpáme představy o dělnickém odporu z Hroznů hněvu nebo z historie bojů za osmihodinovou pracovní dobu, měli bychom zvolnit. V polistopadovém Česku sociálnímu konfliktu pšenka příliš nekvetla. Proč - a jak to vypadalo v řídkých okamžicích střetu?
            
            
            
            
               Ještě divočejším Kurdistánem 
               > NP č.447 > Dějiny přítomnosti
               
Je jich asi třicet milionů a bojovníky Islámského státu jim pomáhají zabíjet už i české zbraně. Co o nich ale víme? Vidíme dál než na obrázky sexy rebelek s kalašnikovy a umíme o nich říct víc než banalizující prohlášení, že se jich radikální islamisté bojí, protože když zemřou rukou ženy, nepřijdou do ráje? 
            
            
            
            
               Namísto popravy 
               > NP č.445 > Téma čísla
               
Začaly komunální volby – sezóna očisty měst od všeho, co vadí. Psími lejny počínaje, lidmi konče. Do kurzu se dostává sousloví „nulová tolerance“. 
            
            
            
            
               Moc na okraji 
               > NP č.444 > Kultura | Literatura
               
Proč je běžný bezdomovec něco jako běžný prací prostředek? Jak to, že chudí Romové představují pro některé podnikatele „černé zlato"? Odpovědi nabízí kniha „studií z českého reálkapitalismu".
            
            
            
            
               Někdo musí zbankrotovat 
               > NP č.443 > Rozhovor
               
Náš ekonomický systém připomíná pyramidovou hru, říká historik Adam Votruba. Svou knihu Paradox úroků nevěnoval jen kritice, ale také pozapomenuté alternativě - bezúročným, nebo též „kazícím se" penězům. Jeho další vášní jsou zbojníci a loupežníci.
            
            
            
            
               Vítejte ve feudální budoucnosti 
               > NP č.442 > Kultura | Literatura
               
Jak to bude vypadat za čtyřicet let? Vladimir Sorokin ve své próze Telurie nabízí poutavý katastrofický kaleidoskop.
            
            
            
            
               My jsme tady 
               > NP č.436 > Rozhovor
               
Petr Uhl nikdy nepatřil k miláčkům davu, svými postoji se naopak často řadil na okraj. V minulém režimu ho stály devět let vězení, dnes je ironizován jako zpozdilý levičák. Jak se dívá na disidentská léta a polistopadové problémy?
            
            
            
            
               Krutí hrdinové 
               > NP č.435 > Téma čísla
               
Dříve představovali jasné zlo, ukrajinské fašisty. Dnes mají být tak trochu dobrem - hrdinnými bojovníky proti nacismu a bolševismu. Je to ale o dost složitější příběh.
            
            
            
            
               Násilí a dějiny 
               > NP č.430 > Rozhovor
               
Historické knihy vzbudí diskusi málokdy, ale Michalu Pullmannovi se to podařilo. Podle jedněch přináší novátorský pohled, podle druhých přepisuje dějiny a omlouvá diktaturu. Zabývá se přitom minulostí starou pouhých pár desítek let, nedávným přitom záhadným obdobím normalizace.
            
            
            
            
               Umění musí být revoluční 
               > NP č.428 > Rozhovor
               
Pro dvě generace dokumentaristů je guru, pro jiné autor dlouhých filmů, které nezapadají do toho, co si člověk běžně představí pod škatulkou „dokument“. S Karlem Vachkem jsme mluvili o překážkách v tvorbě, demokratickém socialismu i o jeho chystaném filmu. 
            
            
            
            
               Všelijaká bilance 
               > NP č.425 > Téma čísla
               
Je to bezmála čtvrt století, co jsme si slibovali kvalitní a necenzurovanou
novinařinu. Jak daleko jsme došli?
            
            
            
            
               Malý český popkulturní člověk 
               > NP č.425 > Kultura | Literatura
               
Jednadvacet krátkých studií nabízí kaleidoskop průhledů do české populární
kultury. Nečekejte ucelený obraz, spíš první sondy do lákavého tématu. Setkáte
se s Večerní Prahou za minulého režimu, domácími hodinami i punkery.
            
            
            
            
               Nenechat to na ulici 
               > NP č.423 > Téma čísla
               
S antropologem Yasarem Abu Ghoshem o vlně anticiganismu i výzkumu mezi
chudými Romy.
            
            
            
            
               Setkání s černým partyzánem 
               > NP č.422 > Rozhovor
               
Z českých historiků má nejdelší zkušenost s Husákovými kriminály. Kritičnost,
která ho přivedla do vězení za normalizace, jej neopouští ani dnes. Autor
Mnichovského komplexu se dál věnuje historické práci – připravuje k vydání
vzpomínky Josefa Serinka, cikánského uprchlíka z koncentračního tábora
v Letech, který se stal partyzánským velitelem.
            
            
            
            
               Byla tu někdy občanská válka? 
               > NP č.420 > Rozhovor
               
Ve své poslední knize se spisovatel Emil Hakl pustil vedle mezilidských vztahů i do aktuální politické situace. Vzal to zostra. 
            
            
            
            
               Prostě tábor 
               > NP č.417 > Téma čísla
               
 
 
Jak vypadal koncentrační tábor, který místo nacistů hlídali čeští četníci? Byl humánnější? Anebo se v něm prostě jenom víc kradlo?
 
 
            
            
            
            
               Prasečák by měl stát v Lidicích 
               > NP č.417 > Téma čísla
               
Paul Polansky v devadesátých letech konfrontoval Čechy s rolí spolupachatelů v táboře v Letech a setkal se s vyhrocenými reakcemi. Prahu navštívil po více než deseti letech.
 
            
            
            
            
               Jednou za rok 
               > NP č.417 > Téma čísla
               
Každý rok se do Letů u Písku sjíždějí významní truchlící, avšak vina jako by zůstávala stát někde opodál. Uchováme si neposkvrněnost? A potřebují Romové svou vlastní národní paměť?
            
            
            
            
               Mluvíme trochu o prorokovi 
               > NP č.409 > Rozhovor
               
Na zdi pracovny má trochu starosvětský portrét Masaryka, právě vydal knihu
o krizi. Profesor politologie a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák
říká, že vlády jsou dnes v roli rukojmích, a dodává, že potřebujeme zásadní změnu
politiky i morálky.
 
            
            
            
            
               Krása se nedá žrát 
               > NP č.407 > Rozhovor
               
Dvě zastávky za Andělem se ocitnete ve svérázném podzemí. Jeden umanutý principál vybudoval v krytu civilní obrany divadélko, které brání poezii a dokazuje, že by měla mít domov hlavně mimo školní čítanky. S ním i s paní principálovou jsme mluvili o poezii, jazyce a kočování. 
            
            
            
            
               Budete konat zázraky 
               > NP č.402 > Rozhovor
               
Křesťanský literární historik se už podruhé účastnil průvodu gayů a leseb Prague
Pride. Ve své nové knize Křesťanství a homosexualita argumentuje, proč by
překonání homofobie mohlo být pro křesťany obohacením.
 
            
            
            
            
               Jinak vám nikdo neuvěří 
               > NP č.400 > Rozhovor
               
Písničkář a dokumentarista Jan Burian vydal nedávno knihu o svém otci,
divadelníkovi E. F. Burianovi. Vedli jsme rozhovor nejen o muži, jenž byl pro
jedny geniálním avantgardním režisérem a pro druhé fanatickým stalinistou.
 
            
            
            
            
               Jsem jenom já 
               > NP č.395 > Rozhovor
               
Režisér Robert Sedláček se chtěl nechat vyfotit na obálku NP s hákovým křížem. „Jsme teď tak nasraní, až jsme
zneužitelní,“ přesvědčoval mě a dodával: „A o tom se musí mluvit.“ Když vykládal
o mužích a ženách nebo proč do filmu obsadil Landu, pěnil jsem. Ale jeho
kulometné dikci nešlo upřít přesvědčivost ani tehdy, když s ním nešlo souhlasit.
 
            
            
            
            
               Lichvář má funkci vrátného 
               > NP č.386 > Rozhovor
               
Yasar Abu Ghosh se zabývá dlouhodobě nezaměstnanými Romy. Říká o nich:
Neštítí se práce, jen nechtějí pracovat na někoho jiného. A dodává: jejich
démonizovaná okrajová kultura by mohla být v něčem inspirací střednímu proudu.
            
            
            
            
               Izrael je jako milenec 
               > NP č.384 > Rozhovor
               
Setkat se s Tamarou Moyzes nebylo nic snadného. Rozhovor jsme museli vtěsnat mezi její příjezd z Izraele a brzký odjezd tamtéž. Řeč nebyla jen o aktuálním dění na izraelských ulicích, ale také o její umělecké práci. 
 
            
            
            
            
               Detektivové bohu na stopě 
               > NP č.374 > Téma čísla
               
Na zádech internetu se teorie spiknutí vyšplhaly až do vrchních pater veřejného zájmu. Nekoketovat s některou dnes znamená být za naivku žijící za závojem iluzí. Proč jsou ale spiklenecké teorie tak atraktivní?
 
            
            
            
            
               Legenda o lumpenproletáři 
               > NP č.353 > Téma čísla
               
Ne každý autor má štěstí na editora. Bondy ovšem našel člověka, který o jeho texty pečuje s až pietní úctou a ároveň mu to nebrání v kritickém přístupu a snaze, jak sám říká, občas chránit dílo před samotným autorem. S Martinm Machovcem jsme si povídali v jeho břevnovském bytě, který se už v osmdesátých letech stal úkrytem Bondyho archivu před tajnou policií. 
 
            
            
            
            
               Provokace jako umělecký žánr 
               > NP č.349 > Dějiny přítomnosti
               
KDYŽ KONCEM LOŇSKÉHO PROSINCE OBLETĚLA PŘÁTELE I NEPŘÁTELE FILIPA SKLENÁŘE (OBOJÍCH
BYLO DOST A NE VŽDY BYLI K ROZEZNÁNÍ) ZPRÁVA, ŽE JEDENATŘICETILETÝ SPISOVATEL ZEMŘEL,
MNOZÍ TO POKLÁDALI ZA DALŠÍ JEHO MYSTIFIKACI. OČEKÁVALI, ŽE TŘEBA PŘIJDE NA VLASTNÍ
POHŘEB A VŠEM „TRUCHLÍCÍM POZŮSTALÝM" SE VYSMĚJE DO OBLIČEJE. NEPŘIŠEL.
 
            
                  
          
 
      
      
   Odběr novinek