NP č.511 > KulturaVyprávění o světě, který nechcete zažítBenjamin Slavík

Ruský snímek režiséra Andreje Zvjaginceva, oceněný Zlatou palmou z Cannes, bývá popisován jako hodně temná alegorie současného Ruska. Benjamin Slavík vás ale v interpretaci filmu Nemilovaní vezme o pořádný kus dál.

Film Nemilovaní je portrétem světa, ve kterém láska a vřelost ztratily své místo. Naopak se z nich stává přežitek minulosti, archaismus či pouhá stopa po dávném fenoménu. Snímek režiséra Andreje Zvjaginceva vypráví o světě, který je pustý, vyprahlý, vykořeněný, dost možná také vyrabovaný či vykradený. Bylo by jednoduché, ale zároveň rovněž plně adekvátní jej číst jako svědectví o současném Rusku. Statečnějším divákům ale lze doporučit nebezpečnější dobrodružství; nahlédnout tento film coby obraz něčeho, co se v blízké budoucnosti, pokud nebudou obnoveny dávné hodnoty, dost možná bude týkat nás všech.

 

Dítě jako daň za dávnou vášeň, kterou je nutné zaplatit
Nemilovaní. Jenom málokdy do sebe jedno slovo tak dobře absorbuje veškeré fenomény, pohyby, významy, smysly a vzruchy celého uměleckého díla; ne že by se to v případě nového snímku ruského režiséra Andreje Zvjaginceva povedlo plně, protože něco takového je vlastně utopické, ale více než transparentní zkratku dané slovo nabízí. Jeho film totiž ukazuje, do jaké morální a existenciální prázdnoty může jakéhokoli člověka zahnat život, ve kterém chybí láska a vášeň či krev a pot.

Děsivé svědectví současnosti,
nebo hrůza budoucnosti?

Snímků o rozpadu vztahového pouta je moderní kinematografie plná. Tak jako je běžné, že se lidi přestávají milovat, je samozřejmé, že se o tom točí filmy. Přestože by se to nemuselo zdát, taková díla běžně ústí v happy end. Rozpad jednoho vztahu totiž může znamenat začátek vztahu jiného, jeho vyhlídku, nebo alespoň kýžené získání svobody, vyvázání se z pout, které předchozí svazek představoval. Nemilovaní jsou jiní. Nevyprávějí o procesu zániku vztahu. Naopak sledují pustinu, která vznikne ve chvíli, kdy se dané pouto rozpadne; daň, která musí být zaplacena.

 

Svým způsobem je pak příznačné, že ona „daň k zaplacení" je projektována do dvanáctiletého chlapce, o kterého ani jeden z rozvádějících se rodičů nestojí. Ti jsou postaveni do nelehké situace: vědí, že se o něj musejí postarat, přestože si oba zařídili jiný život, do kterého tento mladý člověk vlastně žádným způsobem nezapadá. Ať by šel s kterýmkoli z nich, pokaždé by představoval přebytečný prvek, něco navíc. Když ovšem dítě uteče z domova, situaci najednou řešit musejí. Těžká bezútěšnost daného snímku je pak vystavena okolo depresivní, a proto velice působivé otázky: jaký pocit nabízí vyčerpávající hledání něčeho, co ani nechcete najít?

Filmy o rozpadu vztahu pořád mohou mít happy end.
nemilovaní jsou jiní.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vylepšit mainstream / Benjamin Slavík > NP č.424 > Referát Kulturní kritika teskní nad propastí zející mezi hloupými mainstreamovými prefabrikáty a náročným, sebestředným uměním. Několika umělcům se ale daří balancovat v kýženém meziprostoru. číst dále Popkultura za lunaparkem / Benjamin Slavík > NP č.419 > Téma čísla Devadesátá léta v popkultuře jsou svatá, platí za něco lepšího a chytřejšího. Zatímco nostalgici doufají, že se „devadesátky“ v nějaké podobě vrátí, skeptici se ošívají, že nelze zapomínat na jejich zápory. Pravda může být přesně mezi oběma pohledy.   číst dále Tajemní spasitelé / Benjamin Slavík > NP č.421 > Dějiny přítomnosti Co mají společného Batman a Iron Man se Spidermanem? A k čemu potřebujeme každý rok nového superhrdinu? číst dále Je Klusákův Daliborek ještě dokument? A nebo není? A není to vlastně úplně jedno? / Benjamin Slavík > NP č.501 > Kultura Benjamin Slavík a jeho úvaha o nepotřebnosti jistot a koncepcí slibujících jasné řešení. Jsou metody práce Víta Klusáka legitimním filmařským postupem? A co výsledek říká o Klusákovi, o jeho Daliborkovi a také o nás, divácích? číst dále Písně, které odpojují hlavu / Benjamin Slavík > NP č.499 > Téma čísla Úvaha o vhodné hudbě k běhání, v níž nezazní jméno jediného interpreta číst dále LCD Soundsystem. Váš svět zavřený do padesáti minut zvuku. / Benjamin Slavík > NP č.505 > Kultura Když se LCD Soundsystem před několika lety s hudební scénou rozloučili, nejeden hipster brečel. Teď, když se newyorská skupina vrací s albem American Dream, dost možná by brečel znovu. číst dále Aronofského fyzický zážitek / Benjamin Slavík > NP č.507 > Kultura Režisér Darren Aronofsky do hlavních rolí snímku Matka! obsadil populární herce Jennifer Lawrence a Javiera Bardema. Na půdorysu subžánru „mateřského hororu“ se v něm pokouší rekonstruovat archetypální bolest zrození života a nalezení identické jednoty se sebou samým. číst dále Björk a její sebepoznání / Benjamin Slavík > NP č.510 > Kultura Tajemná Islanďanka Björk je už více než dvacet let jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejnáročněji uchopitelných umělkyň na hudební scéně. Její deváté album Utopia pak představuje její dost možná nejvíce spirituální nahrávku. číst dále
celý archiv