NP č.526 > KulturaOstré předměty: seriál, který na každém, kdo ho viděl, zanechal jizvyBenjamin Slavík

Seriál Ostré předměty patří k tomu nejzajímavějšímu, co jste zatím letos mohli vidět. Nejen kvůli neodolatelné depresačce Amy Adams v hlavní roli. O tom, zda ve skvělé krimi vyšetřuje vraždu dvou nezletilých děvčat, nebo svou vlastní, která se ne/stala v nedaleké minulosti, či snad něco úplně jiného, vám poví následující esej.

Seriál Ostré předměty – v originálním názvu Sharp Objects – je důkazem životného bujení zdánlivě neživotných rigidních subžánrových forem a struktur. Přestože jej lze „rychlým pohledem" identifikovat s dvěma v posledních letech poměrně frekventovanými narativními koncepty, ukazuje daný seriál spíše než jejich stvrzení a zakonzervování naopak možnosti jejich rozvíjení, větvení a vzájemného prostupování. Tímto způsobem pak v seriálovém těle Ostrých předmětů z jedné strany žije vyprávění orientované na silnou ženskou hrdinku; z druhé strany pak toto tělo utváří narativ, jehož výrazným protagonistou je rovněž časoprostor, do kterého je příběh zasazen a který se zrcadlí v charakterech a jednáních jednotlivých postav.


Divákům žánrových seriálů posledních let bude dějové rozvržení Ostrých předmětů dost možná značně povědomé, například fanouškům seriálu Na jezeře. Do periferního amerického města přijíždí mladá novinářka, jež v daném městě v minulosti coby dítě žila, aby referovala o v něm nedávno spáchaných zločinech na nezletilých dívkách. Čím více však do případu proniká, tím více v její mysli a na jejím těle ožívají traumata, která zde v minulosti, rovněž coby nezletilá dívka, zažila, tedy události, které ji vyhnaly pryč, donutily město opustit a pokusit se žít jinde a jinak.

„zrůda, kterou hledám, se dost možná nachází v mém rodném domě.“

Akt jejího pátrání je pak atraktivní minimálně ve dvou rovinách. Ta první je rozvíjena či zobrazována především ve fyzické rovině. Oč více je hlavní hrdinka blíže rozuzlení vyšetřovaného případu, o to více se její tělo zdá unavené, porušené či jinými způsoby proniknuté a poškozené místem, ve kterém přežívá. Fyzický a psychický fond mladé ženy se tak ukazuje jako limitovaný; právě s jeho limity je pak spojena slast diváka. Ten na jednu stranu může zakoušet typickou žánrovou slast (těšit se z toho, že případ bude rozřešen, tj. vrah odhalen), ale zároveň trpět jinou dramatickou strastí (bát se o to, zda hrdinka celý proces přežije tzv. ve zdraví). Vyprávění Ostrých předmětů je ale atraktivní ještě ve druhé rovině. Tím, že za hrdinku příslušného narativu byla zvolena novinářka, dochází k přirozenému okysličení kriminálního žánru. Vzhledem k tomu, že reportérka má už z podstaty své pozice přístup k jinému typu informací, než by měla coby kriminalistka, se sledovaný narativ odvíjí nutně jinou cestou, než kterou se odvíjí většina kriminálních fikcí. Už pouze toto úvodní nastavení pak umožňuje detektivní žánr transformovat. Nutno říci, že jen jemně: v ději se totiž kriminalisté, s nimiž hrdinka spolupracuje, vyskytují.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vylepšit mainstream / Benjamin Slavík > NP č.424 > Referát Kulturní kritika teskní nad propastí zející mezi hloupými mainstreamovými prefabrikáty a náročným, sebestředným uměním. Několika umělcům se ale daří balancovat v kýženém meziprostoru. číst dále Popkultura za lunaparkem / Benjamin Slavík > NP č.419 > Téma čísla Devadesátá léta v popkultuře jsou svatá, platí za něco lepšího a chytřejšího. Zatímco nostalgici doufají, že se „devadesátky“ v nějaké podobě vrátí, skeptici se ošívají, že nelze zapomínat na jejich zápory. Pravda může být přesně mezi oběma pohledy.   číst dále Tajemní spasitelé / Benjamin Slavík > NP č.421 > Dějiny přítomnosti Co mají společného Batman a Iron Man se Spidermanem? A k čemu potřebujeme každý rok nového superhrdinu? číst dále Písně, které odpojují hlavu / Benjamin Slavík > NP č.499 > Téma čísla Úvaha o vhodné hudbě k běhání, v níž nezazní jméno jediného interpreta číst dále Je Klusákův Daliborek ještě dokument? A nebo není? A není to vlastně úplně jedno? / Benjamin Slavík > NP č.501 > Kultura Benjamin Slavík a jeho úvaha o nepotřebnosti jistot a koncepcí slibujících jasné řešení. Jsou metody práce Víta Klusáka legitimním filmařským postupem? A co výsledek říká o Klusákovi, o jeho Daliborkovi a také o nás, divácích? číst dále Vyprávění o světě, který nechcete zažít / Benjamin Slavík > NP č.511 > Kultura Ruský snímek režiséra Andreje Zvjaginceva, oceněný Zlatou palmou z Cannes, bývá popisován jako hodně temná alegorie současného Ruska. Benjamin Slavík vás ale v interpretaci filmu Nemilovaní vezme o pořádný kus dál. číst dále LCD Soundsystem. Váš svět zavřený do padesáti minut zvuku. / Benjamin Slavík > NP č.505 > Kultura Když se LCD Soundsystem před několika lety s hudební scénou rozloučili, nejeden hipster brečel. Teď, když se newyorská skupina vrací s albem American Dream, dost možná by brečel znovu. číst dále Björk a její sebepoznání / Benjamin Slavík > NP č.510 > Kultura Tajemná Islanďanka Björk je už více než dvacet let jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejnáročněji uchopitelných umělkyň na hudební scéně. Její deváté album Utopia pak představuje její dost možná nejvíce spirituální nahrávku. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv