NP č.511 > Téma číslaMamuti zachraňují světDarek Šmíd

Naklonovat zmrzlého mamuta nebude jen tak – ale může to být užitečné

Na začátku letošního roku byl na sibiřském letišti v Krasnojarsku zadržen muž, v jehož zavazadle o váze deseti kilogramů byla nalezena nikoli bezvýznamná hromada mamutích klů. „Mladý muž nicméně neměl povolení k převážení kulturních cenností," lakonicky se k tomu vyjádřila policie pro ruské zpravodajství TASS. Takže moment – neunikla nám nějak zpráva o tom, že sibiřský „mamutí park" s naklonovanými zástupci vyhynulého rodu z čeledi slonovitých už je v provozu?


Vždyť víte – ta sibiřská odpověď na Jurský park, která měla do současnosti vytáhnout zvířecí obry pleistocénu. Zvěsti o tom, že ruští vědci se tady pokoušejí naklonovat mamuty, jsou ale nadále jen bulvární špičkou ledovce informací o vskutku pozoruhodné přírodní rezervaci, která pod názvem Pleistocénský park funguje v Jakutsku už od roku 1988. Až v roce 1996 se do toho ale místní vědci pod vedením geofyzika Sergeje Zimova pořádně opřeli a v oblasti na řece Kolyma v severovýchodní části Sibiře začali budovat reálný klon pravěké krajiny.
Mamuti by mohli být výhledově třešničkou na sibiřském dortu, jehož hlavní záběr dnes ale spočívá v rekonstrukci někdejší flóry a nějaké té ne zcela mamutí fauny. Po smršti zpráv o mamutí zoologické zahradě, které k projektu přitáhly pozornost před nějakými dvěma roky, si jej nedávno znovu připomněl svět díky crowdfundingové kampani na Kickstarteru, která parku získala v přepočtu něco přes dva miliony korun na bizony a jaky.


Jediní mamuti, kteří se za posledních pár tisíc let objevili na Sibiři, jsou ale nadále pouze ti, které na konci loňského roku vytesal z ledu ruský umělec Oleg Savvinov se svým synem v Jakutsku.

Sibiřská odpověd na jurský park?
Geofyzik Sergej Zimov se do toho pořádně opřel.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Atlas ledů / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Fascinovaným pozorovatelem zamrzlých hladin řek a rybníků, tak sám sebe nazývá Radek Mikuláš, geolog a dálkový bruslař. Z ledových koláčů a temných hvězd, na které narážel při svých bruslařských výpravách, poskládal první český atlas ledů. číst dále Zimní muž / Michaela Rozšafná > NP č.511 > Téma čísla Reinhold Latraner pracuje jako strojní zámečník a opravář lanové dráhy na nejvyšší horu Štýrska Hoher Dachstein v rakouských Alpách. Drsné mrazivé počasí je pro něj devět měsíců v roce denní chléb a jak přiznává, občas si připadá jako zimní muž. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Na později / Kateřina Jačková > NP č.511 > Téma čísla Říká se tomu social freezing, tedy zmražení vajíček „na později“. Zákrok, který dnes již platí i některé firmy svým zaměstnankyním. O neplodnosti a budoucnosti reprodukce jsme se bavili s předním českým odborníkem na asistovanou reprodukci MUDr. Jaroslavem Hulvertem. číst dále
celý archiv