Téma čísla Česko 2017 Nový Prostor č. 500
v prodeji od 4. 7. 2017

Já jsem vždycky věřil tomu, že se z toho prostě dostanuZa téměř 18 let prošlo Novým Prostorem 9825 lidí, kteří se ocitli v sociální tísni. Byli zachyceni záchrannou sítí, která jim nedovolila propadnout až na samé dno. Každý rok si z dvou set klientů NP najde práci průměrně 40 lidí. Našli jsme tři bývalé prodejce, kterým se tento šťastný krok podařilo udělat, a k 500. jubileu je pro vás vyzpovídali.
Jakub Yellen, Jan Štěpánek

Tomu ver, ty kokos!Rappera Martina DLM jsme potkali den po splnění jeho velkého snu. „Včera jsem předal Karlu Gottovi CD s nahraným trackem, který jsem udělal přímo pro něj,“ zářil Martin a happy end, pro který jsme si k němu přišli, nám naservíroval na zlatém podnose.
Jakub Yellen

Nejsem tak naivníNa fotce vidíte Američana Petera v dobách, kdy mu nezbývalo než v Praze prodávat NP. Dnes je tenhle nomád zase na cestách, vypátrali jsme ho po e-mailu.
Jakub Yellen

500 čísel. Happyend?Je jediným člověkem, kterému rukama prošlo všech pět set čísel Nového Prostoru. I pro Dášu Kocmánkovou jako ředitelku NP je současný stav happy end. „Vznikli jsme na zelené louce, takže dlouho trvalo, než jsme se všechno naučili. Dneska už jsem klidná a v podstatě šťastná,“ říká.
Jakub Yellen

ČESKO 2017Máme tendenci se neustále podceňovat, nebo jsme k věčnému brblání odsouzeni ironií osudu? Jsme my Češi víc než vyčuraní lokajové? Jsme smějící se bestie? Oběti? Naivkové? K pětistému vydání NP jsme požádali spisovatele Davida Zábranského, aby pro nás sestavil sbírku povídek o současném Česku. Věděli jsme, že nechceme žádné švejkování, litování se, osočování druhých. Věděli jsme, že chceme surový materiál o surových Češích. Chtěli jsme něco sebevědomého, překvapivého. A dostali jsme to.
Jan Štěpánek, David Zábranský

hraniční kameny
Jan Těsnohlídek

hranice a zdi
Jan Těsnohlídek

Věc bezdomovíHeidegger míní, že člověk bydlí básnicky. Tu maximu převzal od Hölderlina a souhlasil s ní.
Zeno Kaprál

Hezky českyTáto,“ vyzvídá malý Michal, „co to znamená?“ „Co myslíš?“ Chlapec ukazuje na plakát před obchodem, z něhož právě vyšli. „No, co je s ním?“ Michal už umí číst. Pomalu slabikuje: „Nakupujte hezky česky!“
Roman Ráž

DopdeleTy nejsi Čech, viď?“ Tu otázku mi klade paní Jana, a teď už je jasné, že se dívá na mě. Celý večer po mně pokaždé jen přejela pohledem, stejně jako celá ta jejich parta. Nikdy jsem si nebyl jistý, jestli nekoukají z okna, které mám za zády.
Marek Toman

V Čechách„Když bohové ještě byli lidmi.“ („… Inúma ilú awílum.“ Babylonský epos)
Václav Kahuda

Lovci a medvědiChvíli nato budou bezradně pročítat jídelní lístky v hotelové restauraci, která vypadá, jako by prodělala české devadesátky.
Zuzana Kultánová

Jíra a Míra pár dní spoluKdyž nastane vyprahlost a sucho, objeví se někdy v mělčinách pevný kus země, po němž se dá chvíli chodit, než dojdou vzpomínky a řeč se stočí zpátky na břeh, pro jedny do nezasloužené nejistoty, pro druhé do nevědomé lhostejnosti, která by se dobře vyjímala v jiném prostředí, mezi podřízenými nebo kolegy.
Ladislav Šerý

Ignorantům (ne imigrantům) vstup zakázánKdyž jsem sbírala inspiraci pro tenhle článek, napadla mě taková obligátní věc. Zeptala jsem se přátel a followerů ve statusu na Facebooku, co se jim vybaví, když se řekne Česko. Anketa měla docela úspěch, co by za takový vzorek dala leckterá renomovaná výzkumná agentura.
Markéta Lukášková

něco se děje
Jan Těsnohlídek

rakovina
Jan Těsnohlídek

Nezdálo se, že by něco cítilHodil do sebe dva Ranisany na zklidnění bolavého střeva a zapil je vychladlým čajem. Jmenoval se Marek Hanzlík a byl učitelem na základní škole. Shrábl ze stolu potřebné věci, zvedl se a vyšel na chodbu. Klíče byly ve dveřích. Zamkl kabinet na dva západy a zadíval se na kliku. Jako kdyby za ni chtěl znova vzít a vrátit se dovnitř.
Miroslav Pech

Lepení svitků(dramolet)
Petr Pazdera Payne

Slečna Jarka a tajemný vynález inženýra MachaJste vždy tak vážný, pane inženýre…“ řekla dívka dotknuvši se předloktí mladého muže květem astry, kterou jí byl věnoval na počátku jejich schůzky. Na sklonku srpnového dne brali se za vsí procházkou. Šli volně, noha nohu míjela beze spěchu. Při západním obzoru dohasínal pruh ohně, zahrady tonuly již v přítmí. Nad korunami stromů nesl se vzdálený ženský zpěv…
Jaroslav Pížl

ŠtěstíDvacet let jsem chodil kolem horké kaše, ale teď, když matka umírá, lépe řečeno když je ve svých pětasedmdesáti letech se svými přirozenými stařeckými komorbiditami a slušným důchodem ideálním příslušníkem cílové skupiny medicínsko-vojensko-průmyslového komplexu, odvážil jsem se zeptat, jak to tedy má s pánembohem, když už jsme po generace těmi matrikovými katolíky. Řekla, že s Bohem skončila, když jí bylo dvanáct.
Daniel Hradecký