NP č. 563 | Houby

Titulní strana

Ještě předtím, než na vás vymašírují záhadné a magické houby, můžete si v přední části časopisu přečíst příběh režiséra Radovana Šíbra o natáčení dokumentárního filmu Postiženi muzikou o The Tap Tap Orchestru. „Nemám rád dokumety o postižených a trpících lidech, natočený z pozice - my se máme dobře, oni mizerně," říká režisér a představuje členy orchestru jako lidi, co s nadhledem a černým humorem čelí i těm nejsložitějším překážkám a žijí u toho život rockových hvězd. „Pro mě je podstatné, že film viděli členové The Tap Tap a dobře se bavili," říká Radovan Šíbr.
V části časopisu, kde se v textech věnujeme našim prodejcům, si kromě velkého speciálu z Brna, můžete přečíst životní příběh prodejce Pavla z pražských Petřin. „Co bych chtěl do budoucna? V žádným případě bych nechtěl rodinu. Já si s různýma rodinama užil takový věci, že tahle možnost pro mě už neexistuje," tvrdí odchovanec několika komunistických dětských domovů Pavel.
Na úplný závěr jsme pro vás připravili artovou rubriku Tandem, kde se potkávají prodejci se svými čtenáři. Na Kačerově se setkal prodejce Radek s mladičkou čtenářkou Viktorkou. Po půlhodině, kdy si Viktorka vyzkoušela prodávat NP, spolu vyrazili fotografovat na téma Poselství bohů.

Houby jsou záhadné a rafinované. Jejich výjimečnost začíná už tím, že nepatří mezi rostliny ani mezi živočichy, ale mají svůj vlastní řád. K roku 2017 bylo známo sto dvacet tisíc druhů hub, vědci ale předpokládají, že jich mohou být až čtyři miliony. Jejich fascinující druhová pestrost se pohybuje od nejmenších mikroorganismů až po jedince, kteří mají podhoubí na ploše několika stovek čtverečních kilometrů. Co by se stalo, kdyby houby zmizely? Podle Ivana Jablonského, který se specializuje na pěstování léčivých hub, bychom byli úplně zavalení slámou, pilinami a dřevem neboli lignocelulózovým odpadem, neboť houby jsou jako první schopné dřevo rozkládat, a teprve až po nich nastupují bakterie a hmyz.
Další netušené světlo, v němž se houby předvádějí, je v příběhu tří studentů krajinářské architektury na ČVUT, kteří přinášejí myšlenku hub jako stavebního materiálu. Základem jednoho z diskutovaných typů je organický a rozložitelný substrát. „Může to být dřevo, popel nebo třeba odpad ze zemědělství. Tento substrát se propojí s myceliem (podhoubím). Houba zafunguje jako pojivo, vytvoří solidní hmotu, která se pak za vysokého tlaku a teploty vysuší a stlačí," popisuje houbovou cihlu jeden ze studentů Marek Kratochvíl a dodává, že výsledný materiál je velmi odolný v tlaku, dobře izoluje a odolává ohni.
Houba je bytost. Trochu nám připomíná kočku. Je záhadná, citlivá, učí nás vzájemnosti a životu v nenásilné symbióze. Až půjdete lesem, kochejte se jimi, jsou fascinující, i když zrovna neleží usmažené na talíři.

náhled
náhled
náhled
celý archiv