NP č.507 > KulturaAronofského fyzický zážitekBenjamin Slavík

Režisér Darren Aronofsky do hlavních rolí snímku Matka! obsadil populární herce Jennifer LawrenceJaviera Bardema. Na půdorysu subžánru „mateřského hororu“ se v něm pokouší rekonstruovat archetypální bolest zrození života a nalezení identické jednoty se sebou samým.

Tématem snímku matka! je muž a žena; obě entity jsou v něm nahlíženy nejen coby samostatné archetypy, ale rovněž ve vzájemném vztahu a interakci. Každý prochází svou vlastní krizí. On je básník, který už dlouho nic nenapsal; jeho bývalá sláva je pro něj pouhou, dnes už jen těžce slyšitelnou ozvěnou minulosti, kterou se však snaží stále slyšet. Ona tvoří také. Jejím dílem je jejich společný dům v přírodní samotě, jehož každý kout je promyšlen do posledního detailu. Oba se pak určitým způsobem potýkají s tvůrčí krizí. On je frustrován tím, že dost možná už nikdy nic nenapíše. Ona se bojí zničení toho, co vytváří. Daný dějový půdorys pak nachází zázemí v tradičních genderových předpokladech. Muž je symbolem tvorby, tj. „oplodnění". Žena naopak zastupuje zázemí, bezpečí, tj. „mateřství".

 

Tvůrčí krize muže a ženy
Vyprávění snímku pak rozvíjí krizi obou hlavních postav. Jemu se nedaří psát; na jeho stole je položen list prázdného papíru. Ona se bojí, že přijde o to, co vybudovala; každý její pohled je naplněn strachem, úděsem, očekáváním, jaká tragédie se stane v příštím okamžiku. Určitým katalyzátorem obou zmíněných krizí se pak stává skutečnost, že do domu, který je účelně izolován od veškeré civilizace, začnou nečekaně a jakoby náhodou přicházet různí lidé. On společnost vítá; nejen proto, že mu přináší rozptýlení, ale také proto, že mu připomíná jeho bývalou slávu, to, že býval obletovaným a žádaným umělcem. Ji ale nově příchozí postavy děsí; cítí se jimi ohrožena. Nechce je nejen uvnitř svého díla, ale ani poblíž svého muže. Zásluhou tohoto mechanismu se pak obě postavy ne/čekaně obracejí proti sobě.

 

Snímek matka! je třeba vidět tělem, nikoli očima
Jednotlivé sekvence – které posouvají krizi vzájemného vztahu muže a ženy – jsou pak koncipovány coby děsivé mýtické výjevy. Tento děs se pak odehrává před očima (a rovněž pro oči) hlavní hrdinky; přičemž hlavní hrdina v tomto děsivém obrazu přijímá ústřední roli. Tento model struktury sekvencí, ale také vyprávění, pak může fungovat jakožto určitá pobídka divákovi, coby určitý návod, jakým způsobem by měl film sledovat. Jeho úkolem je „přesunout se" do těla ženské hrdinky a z něj sledovat dané sekvence coby intenzivní šokové rány. Získají-li jednotlivé obrazy identitu určité samostatnosti či autonomie a budou-li prožity nikoli intelektuálním, leč fyzickým způsobem, dojde pak k částečnému „zablokování" limitací, které snímek matka! mohou brzdit; mezi ně patří zejména vysoká četnost „logických mezer" či celkový dojem, že Aronofského snímek je pouze značně banálním předvedením archetypálního vzorce o tom, že dosažení jednoty a celosti je vždy provázeno silnou bolestí.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Netflix oživil Orsona Wellese / Benjamin Slavík > NP č.529 > Novinky / Kultura Společnosti Netflix se povedlo, aby se pro velké množství lidí stala ztělesněním kvalitní soudobé seriálové produkce; když je na nějaký seriál (nebo celovečerní film) nalepen její label, vždy to už něco znamenaná. Nutně se ovšem nemusí jednat pouze o dobře vybudované povědomí o brandu. číst dále Domácí kino nové generace / Benjamin Slavík > NP č.530 > Novinky / Kultura Ze skutečnosti, že se společnost Netflix podepsala pod snímek Roma, zřejmě nejvýrazněji medializované audiovizuální dílo konce loňského roku, lze vyvodit několik důsledků. číst dále Duchovní anarchie / Benjamin Slavík > NP č.518 > Kultura Trpitelka Jana z Arku jako rozpustilá dívka? Duchovní film coby muzikál, ve kterém zazní metalové kytary? Taneční film, v němž se netančí? Film o dětství naplněný spiritualitou a tělesným utrpením dětí? Máte-li dost strnulých stereotypů v myšlení a kinematografii, podívejte se na film Janička. Následující esej se vám pokusí vysvětlit, proč není pouhým anarchistickým gestem. číst dále

Nejčtenější články z tohoto čísla

Psychologie samoty / Michaela Rozšafná > NP č.507 > Téma čísla Samota není jen fyzickou izolací, ale častěji spíše stavem duše, který je tvůrčí a posouvá nás vpřed. Máme v ní čas na svoje nejistoty a otázky, říká psychoterapeut Jakub Hučín. číst dále Štrosmajera nečekejte / Jan Stern > NP č.507 > Fejeton Dnes vyřídíme kancelář,“ říkával můj děda, když si na konci měsíce rozložil po stole účty a vzal do ruky malý notýsek, do kterého si zapisoval výdaje a příjmy. číst dále Na porážku do environmentálních jatek / Darek Šmíd > NP č.507 > Novinky / Technoskop Ničení životního prostředí má ničivé skóre: 4,6 trilionu dolarů a 9 milionů mrtvých. číst dále Neprůchodnost / Stanislav Komárek > NP č.507 > Jiné čtení Kdyby se konec minulého režimu u nás dal stručně charakterizovat dvěma hesly, pak by kromě zcela prvořadého „Vše je pod kontrolou!“ následovalo hned na druhém místě zvolání „Nic nejde!“. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv
//