NP č.507 > Novinky / TechnoskopNa porážku do environmentálních jatekDarek Šmíd

Ničení životního prostředí má ničivé skóre: 4,6 trilionu dolarů a 9 milionů mrtvých.

V jedné ze svých promluv se americký komik Louis C.K. zamýšlí nad tím, jak by asi zareagoval pánbůh na to, kdyby se vrátil na zeměkouli a viděl, jak jsme zmrvili její (a potažmo i své) životní prostředí. „Ježišmarjá, co jste to udělali?" vztekal by se podle Louise bůh. „Já vám to tady dal, vy kreténi, to jste se snad zbláznili, nebo co? Polární medvědi jsou hnědý! A kdo tady rozlil tu ropu?!"

Znečištění zabije víc lidí než obezita,
alkohol nebo nehody.

Tradiční výmluvou, proč lidem nevadí dělat ze své planety obří odpadkový koš plující vesmírem, je konstatování, že se jich to vlastně ani moc netýká. Jenže údaje, které představuje aktuální zpráva o environmentálních následcích lidské činnosti, by měly otevřít oči i těm nejzaslepenějším z těch, kdo obarvují polární medvědy nahnědo a nedovírají kohoutky ropy tryskající do Mexického zálivu. Vypočítávají totiž důsledky vlivu člověka na životní prostředí ne jen v nějakých těch vyhynulých přírodních druzích, ale v konkrétních počtech lidských mrtvol. Podle výsledků šetření britské komise Lancet Commision on Pollution and Health zabilo znečištění planety ve všech svých formách jen za rok 2015 plných 9 milionů lidí a způsobilo ekonomické škody vyčíslené solidní částkou 4,6 trilionů dolarů. Podle serveru Bloomberg autorům studie kráčí právě o to, aby výsledky jejich šetření otevřely debatu o skrytých zdravotních a ekonomických důsledcích nezřízeného plenění zeměkoule člověkem.


Tohle už nejsou nějací „zhnědlí polární medvědi" kdesi za polárním kruhem. Tohle je každý šestý mrtvý člověk na planetě, jehož úmrtí způsobily choroby způsobené znečištěním. Když se podíváte na přiloženou mapu, která vyčísluje koncentraci úmrtí zaviněných znečištěním vzduchu, vody i půdy, je evidentní, že nejhůře jsou na tom lidé v Asii (konkrétně třeba v Indii, nepřekvapivě), v subsaharské Africe... a ve východní Evropě to také není žádná sláva. V Indii a Bangladéši je se znečištěním spojena čtvrtina úmrtí, v Číně je to takřka 20 %; nicméně zrovna čínský prezident už oznámil, že životní prostředí bude pro jeho zemi důležitější než ekonomika (což je pochopitelné; když chcete výhledově do budoucna ovládnout svět, je nasnadě na to mít dobrou fyzičku).


Největší podíl na tom má znečištění vzduchu (6,5 milionů z celkových devíti). Studie uvádí, že znečištění stojí na Zemi za úmrtím více lidí než třeba taková obezita (4 miliony za rok 2015), alkohol (též 4 miliony) nebo silniční nehody (1 milion) a podvýživa (také 1 milion).
To je docela dost mrtvol, že? A to si člověk říká, že neničit přírodu, nejezdit autem rychle jako pako a nechlastat je docela jednoduché... Ale není. Nákaza je globální. Boj o život pokračuje.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Řítíme se  k feudalismu? / Darek Šmíd > NP č.491 > Dezorientace Mávejte kapesníčkem, demokracie se s námi možná brzo rozloučí. Co když je to ale dobře? Protože možná ta demokracie není zase tak dobrý nápad. Klid, klid, vím, že ve slušné demokratické společnosti se takové věci neříkají – byť právě demokratická společnost stojí a padá na tom, že by si v ní měl každý říkat, co se mu zlíbí. Ale na mě to neházejte, já to neřekl; řekl to Platón. číst dále Když se ti to nelíbí, něco s tím dělej! (Štěstí po tibetsku) / Darek Šmíd > NP č.490 > Téma čísla Tenzin Jigme býval buddhistický mnich. Narodil se v Darjeelingu, studoval v Dharamsale a pak se svou českou manželkou se přestěhoval do Ostravy, kde pracoval ve výrobě zdravotnických technologií. číst dále Smradlavý internet / Darek Šmíd > NP č.527 > Novinky / Technoskop Zrak, sluch a do značné míry i hmat už se nám daří přesunout do internetové virtuality. Kromě zdigitalizované chuti zůstává výzvou do budoucna ještě virtualizace čichu. číst dále Ke štěstí zkratky nevedou / Darek Šmíd > NP č.490 > Téma čísla Ono se řekne: „jít tomu štěstíčku naproti“; jenže jak si může být člověk jistý, že jde správným směrem? Co když jde místo štěstíčka naproti totální katastrofě? Štěstí je komodita natolik žádaná, že se za ně rád převlékne kdejaký průšvih a pak už jen čeká, až se mu lovec štěstí vrhne do chřtánu. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů