Moc jsem tomu sousloví nerozuměl, vždycky mi vrtalo hlavou, o jaké kanceláři to mluví, když zůstává doma, ale chápal jsem zcela jasně, že jakmile je tato věta vyslovena, končí šance na lízaný mariáš, který jsme s dědou hrávali, a přichází čas brýlí, brumlání, hlazení zátylku a nakonec mírného klení v mezích zákona. Zkrátka, jakmile přišel čas kanceláře, končila legrace.
A dnes nás spolu čeká cosi podobného, přátelé. Dnes vyřídíme kancelář. Lízání už bylo dost, teď trochu hlazení. Dosti šprýmů, ironie velkosvětáka i mudrování o životě. Přichází čas povinnosti a výdajů. Mým dnešním úkolem totiž není bavit, ale docela prostě vám vnutit zboží. Což bude pro mnohé z vás jistě úleva.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
