NP č.527 > KulturaAnimal Collective: Radost a bolest. Dva odstíny svobody.Benjamin Slavík

V roce 2009 neexistoval žádný hipster, který by na Animal Collective nepřísahal. V roce 2018 jako by neexistoval žádný hipster, který by si na ně nevzpomněl. Následující esej se pokusí nahlédnout to, co se stalo v mezičase.

Esejistické texty o Animal Collective napsané v posledních přibližně patnácti letech povětšinou volily totožné téma, tj. vztah této americké kapely ke koncepci originality. Jednotlivá alba, kterých tato skupina vydala již jedenáct, se běžně dělí do tří logicky myšlených kategorií. První sdružovala nahrávky, které představovaly bující zrod a hýbající se proces utváření zcela nové a původní hudební estetiky; ty Animal Collective vydali mezi lety 2003 a 2004 pod názvy Here Comes the Indian nebo Sung Tongs. Druhá zahrnovala desky, které nebyly pouze dobré nebo skvělé, ale nabídly nové definice písně a od jakýchkoli rámců osvobozené spirituální hudby; období mezi roky 2005 až 2009, kdy byly vydány alba Feels, Strawberry Jam či Merriweather Post Pavilion, platí za dobu exhibice plně rozvinutého zcela nového hudebního výrazu a jeho předvedení v několika rozličných zvukových variantách. Třetí období, v němž se Animal Collective nachází nyní, reprezentuje fázi, ve které se skupina, na niž byla nalepena vizionářská nálepka, pokouší vyrovnat se svou vlastní pozicí a očekáváními, které tato pozice předpokládá a vyvolává; desky Centipede Hz, Painting With nebo aktuální Tangerine Reef představují jednou lehčí, jednou těžší snahu přerozvíjet zcela jedinečnou estetiku vypracovanou v předchozích obdobích. Pokusy o posunutí se na vyšší umělecký level pak někdy znamenají spíše zapletení sebe sama do složitosti vlastních vzorců; jindy naopak úspěšné „vyvýšení," či možná spíše „vychýlení" z oné perspektivy, která by měla být „překonána".


Svobodná těla, svobodná hudba
Bylo-li v souvislosti s estetikou Animal Col­lective použito slovo zrod, nešlo o náhodnou sémantickou volbu, nýbrž zcela účelně exponovaný termín. Zvuk těch nejlepších nahrávek této americké skupiny, vydaných mezi roky 2005 až 2009, totiž nepředstavuje žádnou obvyklou variaci již dříve variovaného; Animal Collective tak nepředkládají novou formulaci hudební historie. Jejich skladby jako by nebyly často se objevující reflexí tvorby jiných kapel, nýbrž zrodem nového a zcela původního. Při snaze v publicisticko-teoretickém textu zachytit ono zmíněné zrození se nutně vnucuje tradiční heideggerovská metafora: vyrůstání-umění-ze-země-samé; tvorba Animal Collective jako by totiž nebyla ničeho derivát, jako by nebyla odvozena z žádné jiné hudby, nýbrž jako by se rodila z tělesných a estetických pudů tvůrce: z extatické potřeby pohybu, tance, zpěvu a zakoušení rituálu. Je-li nutné hudbu Animal Collective, navzdory tomu, že reprezentuje obraz hudebního osvobození se od tvůrčích rámců, vřadit pod nějakou žánrovou formuli, pak se jako nejméně bolestná jeví volba experimentálního hudebního popu. Právě pak na jeho pozadí, nebo lépe řečeno v souvislosti s ním, je možné jejich esenci charakterizovat.

animal collective na novém albu už sami se sebou nebojují

V experimentování Animal Collective je opět něco bytostně původního. Nejedná se o chladnou, laboratorní či akademickou tvorbu, již velmi často současná experimentální hudba reprezentuje, nýbrž naopak hudbu tělesnou a ryze pudovou. Jako by hudebníci působící v Animal Collective nepsali písně, ale spíše se nechali vést fyzickými a psychickými potřebami vlastního těla a mysli. Jejich skladby pak nemusejí představovat interpretaci žádného žánru, leč spíše zaznamenávají rituál. Pokud bychom tento princip měli převést do méně teoretického jazyka: Animal Collective nahrávají zcela intuitivním a plně odvázaným způsobem, protože vědí, že pokud má jejich hudba ztělesnit svobodu, tak rovněž jejich těla musejí být svobodná.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Netflix oživil Orsona Wellese / Benjamin Slavík > NP č.529 > Novinky / Kultura Společnosti Netflix se povedlo, aby se pro velké množství lidí stala ztělesněním kvalitní soudobé seriálové produkce; když je na nějaký seriál (nebo celovečerní film) nalepen její label, vždy to už něco znamenaná. Nutně se ovšem nemusí jednat pouze o dobře vybudované povědomí o brandu. číst dále Domácí kino nové generace / Benjamin Slavík > NP č.530 > Novinky / Kultura Ze skutečnosti, že se společnost Netflix podepsala pod snímek Roma, zřejmě nejvýrazněji medializované audiovizuální dílo konce loňského roku, lze vyvodit několik důsledků. číst dále Duchovní anarchie / Benjamin Slavík > NP č.518 > Kultura Trpitelka Jana z Arku jako rozpustilá dívka? Duchovní film coby muzikál, ve kterém zazní metalové kytary? Taneční film, v němž se netančí? Film o dětství naplněný spiritualitou a tělesným utrpením dětí? Máte-li dost strnulých stereotypů v myšlení a kinematografii, podívejte se na film Janička. Následující esej se vám pokusí vysvětlit, proč není pouhým anarchistickým gestem. číst dále

Nejčtenější články z tohoto čísla

Mobil pro nevidomé / Barbora Báštěcká > NP č.527 > Startér Během posledních několika let se dotykové telefony staly téměř nevyhnutelnou součástí našich životů, někteří ale stále touží po tlačítkách. Například nevidomí. Firma BlindShell vytváří alternativy ke standardním telefonům, které mají zrakově postiženým pomoci vypořádat se s technologickým pokrokem. číst dále Fotostory: jak jsme se seznámili... / Čenda Folk > NP č.527 > Téma čísla V podzimních parcích jsme hledali člověka a psa. Spojení, která jsou víc než jen náhodná setkání. číst dále Pes je zvíře. Nesmíme mu přičítat lidské emoce / Jan Štěpánek > NP č.527 > Téma čísla To, jak se pes chová a projevuje, je odrazem duševního stavu jeho majitele. S Kristýnou Sedlákovou (psikouc.cz) jsme si povídali o svébytné dynamice mezi člověkem a jeho psím kamarádem. Kristýna je psí psycholožka. „Občas si ale připadám víc jako psycholog lidí,“ říká. číst dále Skonání věku / Stanislav Komárek > NP č.527 > Jiné čtení Jako chiliasmus bývá zvykem označovat ten styl smýšlení či společenských hnutí, který očekává v bezprostřední budoucnosti katastrofy velkého rozsahu, ne-li přímo konec světa. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv
//