NP č.527 > KulturaAnimal Collective: Radost a bolest. Dva odstíny svobody.Benjamin Slavík

V roce 2009 neexistoval žádný hipster, který by na Animal Collective nepřísahal. V roce 2018 jako by neexistoval žádný hipster, který by si na ně nevzpomněl. Následující esej se pokusí nahlédnout to, co se stalo v mezičase.

Esejistické texty o Animal Collective napsané v posledních přibližně patnácti letech povětšinou volily totožné téma, tj. vztah této americké kapely ke koncepci originality. Jednotlivá alba, kterých tato skupina vydala již jedenáct, se běžně dělí do tří logicky myšlených kategorií. První sdružovala nahrávky, které představovaly bující zrod a hýbající se proces utváření zcela nové a původní hudební estetiky; ty Animal Collective vydali mezi lety 2003 a 2004 pod názvy Here Comes the Indian nebo Sung Tongs. Druhá zahrnovala desky, které nebyly pouze dobré nebo skvělé, ale nabídly nové definice písně a od jakýchkoli rámců osvobozené spirituální hudby; období mezi roky 2005 až 2009, kdy byly vydány alba Feels, Strawberry Jam či Merriweather Post Pavilion, platí za dobu exhibice plně rozvinutého zcela nového hudebního výrazu a jeho předvedení v několika rozličných zvukových variantách. Třetí období, v němž se Animal Collective nachází nyní, reprezentuje fázi, ve které se skupina, na niž byla nalepena vizionářská nálepka, pokouší vyrovnat se svou vlastní pozicí a očekáváními, které tato pozice předpokládá a vyvolává; desky Centipede Hz, Painting With nebo aktuální Tangerine Reef představují jednou lehčí, jednou těžší snahu přerozvíjet zcela jedinečnou estetiku vypracovanou v předchozích obdobích. Pokusy o posunutí se na vyšší umělecký level pak někdy znamenají spíše zapletení sebe sama do složitosti vlastních vzorců; jindy naopak úspěšné „vyvýšení," či možná spíše „vychýlení" z oné perspektivy, která by měla být „překonána".


Svobodná těla, svobodná hudba
Bylo-li v souvislosti s estetikou Animal Col­lective použito slovo zrod, nešlo o náhodnou sémantickou volbu, nýbrž zcela účelně exponovaný termín. Zvuk těch nejlepších nahrávek této americké skupiny, vydaných mezi roky 2005 až 2009, totiž nepředstavuje žádnou obvyklou variaci již dříve variovaného; Animal Collective tak nepředkládají novou formulaci hudební historie. Jejich skladby jako by nebyly často se objevující reflexí tvorby jiných kapel, nýbrž zrodem nového a zcela původního. Při snaze v publicisticko-teoretickém textu zachytit ono zmíněné zrození se nutně vnucuje tradiční heideggerovská metafora: vyrůstání-umění-ze-země-samé; tvorba Animal Collective jako by totiž nebyla ničeho derivát, jako by nebyla odvozena z žádné jiné hudby, nýbrž jako by se rodila z tělesných a estetických pudů tvůrce: z extatické potřeby pohybu, tance, zpěvu a zakoušení rituálu. Je-li nutné hudbu Animal Collective, navzdory tomu, že reprezentuje obraz hudebního osvobození se od tvůrčích rámců, vřadit pod nějakou žánrovou formuli, pak se jako nejméně bolestná jeví volba experimentálního hudebního popu. Právě pak na jeho pozadí, nebo lépe řečeno v souvislosti s ním, je možné jejich esenci charakterizovat.

animal collective na novém albu už sami se sebou nebojují

V experimentování Animal Collective je opět něco bytostně původního. Nejedná se o chladnou, laboratorní či akademickou tvorbu, již velmi často současná experimentální hudba reprezentuje, nýbrž naopak hudbu tělesnou a ryze pudovou. Jako by hudebníci působící v Animal Collective nepsali písně, ale spíše se nechali vést fyzickými a psychickými potřebami vlastního těla a mysli. Jejich skladby pak nemusejí představovat interpretaci žádného žánru, leč spíše zaznamenávají rituál. Pokud bychom tento princip měli převést do méně teoretického jazyka: Animal Collective nahrávají zcela intuitivním a plně odvázaným způsobem, protože vědí, že pokud má jejich hudba ztělesnit svobodu, tak rovněž jejich těla musejí být svobodná.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Sexuální výchova na Netflixu / Benjamin Slavík > NP č.532 > Kultura Navzdory tomu, že se seriál Sex Education při pohledu z prvního plánu jeví jako pouhý produkt pro rychlé pobavení teenagerů, tak mu lze přiznat větší význam. číst dále Julian Casablancas a The Voidz - Esej o tom, jak si zachránit život / Benjamin Slavík > NP č.521 > Kultura Třetí album Virtue kapely The Voidz představuje jednu z nejzajímavějších desek letošního roku. To na jedné straně reprezentuje schopnost experimentovat s různými hudebními vlivy, ale na druhé se zároveň může stát symbolem toho, jak známý hudebník bojuje s vlastní minulostí. Toho, že se od ní nutně nemusí odříznout, pokud chce jít s čistým a svobodným výhledem dál. číst dále Písně, které odpojují hlavu / Benjamin Slavík > NP č.499 > Téma čísla Úvaha o vhodné hudbě k běhání, v níž nezazní jméno jediného interpreta číst dále Ostré předměty: seriál, který na každém, kdo ho viděl, zanechal jizvy / Benjamin Slavík > NP č.526 > Kultura Seriál Ostré předměty patří k tomu nejzajímavějšímu, co jste zatím letos mohli vidět. Nejen kvůli neodolatelné depresačce Amy Adams v hlavní roli. O tom, zda ve skvělé krimi vyšetřuje vraždu dvou nezletilých děvčat, nebo svou vlastní, která se ne/stala v nedaleké minulosti, či snad něco úplně jiného, vám poví následující esej. číst dále
celý archiv