NP č.527 > KulturaAnimal Collective: Radost a bolest. Dva odstíny svobody.Benjamin Slavík

V roce 2009 neexistoval žádný hipster, který by na Animal Collective nepřísahal. V roce 2018 jako by neexistoval žádný hipster, který by si na ně nevzpomněl. Následující esej se pokusí nahlédnout to, co se stalo v mezičase.

Esejistické texty o Animal Collective napsané v posledních přibližně patnácti letech povětšinou volily totožné téma, tj. vztah této americké kapely ke koncepci originality. Jednotlivá alba, kterých tato skupina vydala již jedenáct, se běžně dělí do tří logicky myšlených kategorií. První sdružovala nahrávky, které představovaly bující zrod a hýbající se proces utváření zcela nové a původní hudební estetiky; ty Animal Collective vydali mezi lety 2003 a 2004 pod názvy Here Comes the Indian nebo Sung Tongs. Druhá zahrnovala desky, které nebyly pouze dobré nebo skvělé, ale nabídly nové definice písně a od jakýchkoli rámců osvobozené spirituální hudby; období mezi roky 2005 až 2009, kdy byly vydány alba Feels, Strawberry Jam či Merriweather Post Pavilion, platí za dobu exhibice plně rozvinutého zcela nového hudebního výrazu a jeho předvedení v několika rozličných zvukových variantách. Třetí období, v němž se Animal Collective nachází nyní, reprezentuje fázi, ve které se skupina, na niž byla nalepena vizionářská nálepka, pokouší vyrovnat se svou vlastní pozicí a očekáváními, které tato pozice předpokládá a vyvolává; desky Centipede Hz, Painting With nebo aktuální Tangerine Reef představují jednou lehčí, jednou těžší snahu přerozvíjet zcela jedinečnou estetiku vypracovanou v předchozích obdobích. Pokusy o posunutí se na vyšší umělecký level pak někdy znamenají spíše zapletení sebe sama do složitosti vlastních vzorců; jindy naopak úspěšné „vyvýšení," či možná spíše „vychýlení" z oné perspektivy, která by měla být „překonána".


Svobodná těla, svobodná hudba
Bylo-li v souvislosti s estetikou Animal Col­lective použito slovo zrod, nešlo o náhodnou sémantickou volbu, nýbrž zcela účelně exponovaný termín. Zvuk těch nejlepších nahrávek této americké skupiny, vydaných mezi roky 2005 až 2009, totiž nepředstavuje žádnou obvyklou variaci již dříve variovaného; Animal Collective tak nepředkládají novou formulaci hudební historie. Jejich skladby jako by nebyly často se objevující reflexí tvorby jiných kapel, nýbrž zrodem nového a zcela původního. Při snaze v publicisticko-teoretickém textu zachytit ono zmíněné zrození se nutně vnucuje tradiční heideggerovská metafora: vyrůstání-umění-ze-země-samé; tvorba Animal Collective jako by totiž nebyla ničeho derivát, jako by nebyla odvozena z žádné jiné hudby, nýbrž jako by se rodila z tělesných a estetických pudů tvůrce: z extatické potřeby pohybu, tance, zpěvu a zakoušení rituálu. Je-li nutné hudbu Animal Collective, navzdory tomu, že reprezentuje obraz hudebního osvobození se od tvůrčích rámců, vřadit pod nějakou žánrovou formuli, pak se jako nejméně bolestná jeví volba experimentálního hudebního popu. Právě pak na jeho pozadí, nebo lépe řečeno v souvislosti s ním, je možné jejich esenci charakterizovat.

animal collective na novém albu už sami se sebou nebojují

V experimentování Animal Collective je opět něco bytostně původního. Nejedná se o chladnou, laboratorní či akademickou tvorbu, již velmi často současná experimentální hudba reprezentuje, nýbrž naopak hudbu tělesnou a ryze pudovou. Jako by hudebníci působící v Animal Collective nepsali písně, ale spíše se nechali vést fyzickými a psychickými potřebami vlastního těla a mysli. Jejich skladby pak nemusejí představovat interpretaci žádného žánru, leč spíše zaznamenávají rituál. Pokud bychom tento princip měli převést do méně teoretického jazyka: Animal Collective nahrávají zcela intuitivním a plně odvázaným způsobem, protože vědí, že pokud má jejich hudba ztělesnit svobodu, tak rovněž jejich těla musejí být svobodná.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vylepšit mainstream / Benjamin Slavík > NP č.424 > Referát Kulturní kritika teskní nad propastí zející mezi hloupými mainstreamovými prefabrikáty a náročným, sebestředným uměním. Několika umělcům se ale daří balancovat v kýženém meziprostoru. číst dále Popkultura za lunaparkem / Benjamin Slavík > NP č.419 > Téma čísla Devadesátá léta v popkultuře jsou svatá, platí za něco lepšího a chytřejšího. Zatímco nostalgici doufají, že se „devadesátky“ v nějaké podobě vrátí, skeptici se ošívají, že nelze zapomínat na jejich zápory. Pravda může být přesně mezi oběma pohledy.   číst dále Tajemní spasitelé / Benjamin Slavík > NP č.421 > Dějiny přítomnosti Co mají společného Batman a Iron Man se Spidermanem? A k čemu potřebujeme každý rok nového superhrdinu? číst dále Písně, které odpojují hlavu / Benjamin Slavík > NP č.499 > Téma čísla Úvaha o vhodné hudbě k běhání, v níž nezazní jméno jediného interpreta číst dále Je Klusákův Daliborek ještě dokument? A nebo není? A není to vlastně úplně jedno? / Benjamin Slavík > NP č.501 > Kultura Benjamin Slavík a jeho úvaha o nepotřebnosti jistot a koncepcí slibujících jasné řešení. Jsou metody práce Víta Klusáka legitimním filmařským postupem? A co výsledek říká o Klusákovi, o jeho Daliborkovi a také o nás, divácích? číst dále Vyprávění o světě, který nechcete zažít / Benjamin Slavík > NP č.511 > Kultura Ruský snímek režiséra Andreje Zvjaginceva, oceněný Zlatou palmou z Cannes, bývá popisován jako hodně temná alegorie současného Ruska. Benjamin Slavík vás ale v interpretaci filmu Nemilovaní vezme o pořádný kus dál. číst dále LCD Soundsystem. Váš svět zavřený do padesáti minut zvuku. / Benjamin Slavík > NP č.505 > Kultura Když se LCD Soundsystem před několika lety s hudební scénou rozloučili, nejeden hipster brečel. Teď, když se newyorská skupina vrací s albem American Dream, dost možná by brečel znovu. číst dále Björk a její sebepoznání / Benjamin Slavík > NP č.510 > Kultura Tajemná Islanďanka Björk je už více než dvacet let jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejnáročněji uchopitelných umělkyň na hudební scéně. Její deváté album Utopia pak představuje její dost možná nejvíce spirituální nahrávku. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv