NP č.515 > KulturaO mužích, zakázaných pudech a odložených ženáchBenjamin Slavík

Italský režisér Luca Guadagnino natočil jeden z nejoceňovanějších filmů. Nahlédnete-li jej zblízka, zjistíte, že je víc, než by se mohlo zdát. Následující esej otevírá vzájemně provázané prostory filmu Dej mi své jméno.

Snímek je zajímavý z více důvodů. Za prvé uvnitř svého žánrového pole, tj. coby gay romance či jako snímek o přátelství „nevyrovnané dvojice". Svou sílu má ale také v kontextu současných společenských vibrací, které člověka nutí z různých stran reflektovat pojmy tolerance, normality, ale také „nové" postavení ženy ve společenském prostoru. 

Gay romance, která reflektuje „nové" postavení ženy ve společnosti.

Film Dej mi své jméno obsahuje tři vzájemně sebou prostupující linie. Narativ jeho žánru, zmíněné gay romance, se odehrává především v interakci dvou hlavních postav; dvou pohledných mladých mužů rozdílného věku, intelektuálních schopností či fyzické výbavy. Téma tolerance či normality do snímku vstupuje naopak skrze prostor, ve kterém je daný narativ rozvíjen a který je jeho součástí; děj snímku probíhá v letních měsících v italské prázdninové vile. Motiv reflexe společenské genderové nerovnováhy pak do vyprávění proniká jakoby z druhé strany prostřednictvím funkcí vedlejších postav, které jsou ženského pohlaví.


Struktura romance: vábení/konzumace; distance/blízkost
Obě hlavní postavy jsou definovány vzájemnou rozdílností, až protilehlostí, ale zároveň sdílenými body, které umožňují, aby se jejich mentální a fyzické dráhy protnuly. Přestože oba odpovídají typu mladých krásných lidí, první z nich je právě dospívajícím chlapcem, zatímco ten druhý představuje plně vyvinutého muže. Tato nerovnováha je pak patrná jak v rovině fyzické, tak mentální vyzrálosti. Lze tak sledovat kontrast dětského a mužského neustále obnaženého hrudníku; podobně lze proti sobě postavit klukovskou znuděnost a mužskou intelektuální vyzrálost. Obě figury se ale zároveň nacházejí v životní fázi určité dezorientace. Zmatení je totiž typické nejen pro dospívajícího kluka, ale zároveň pro muže, který má těsně před svatbou. Oba tak cítí nutnost zažít něco silného a neopakovatelného. Ten první poprvé v životě, druhý dost možná naposled. Ale zásluhou snad až osudové interakce na daný okamžik, na dané protnutí těl a mysli, ani jeden nezapomenou. Zmíněná pomíjivá nepomíjivost zobrazeného vztahu není ani tak interpretační klišé, ale spíše snaha přiblížit atmosféru, která daný film určuje, organizuje a provází.


Daný vztah je strukturou filmu rozdělen do dvou fází. První je vábením, druhá je naopak tělesnou konzumací; nebo ještě jinak: první zachycuje prolamování vzájemné distance, druhá nabízí vášnivé vychutnávání blízkosti. Vznik daného vztahu jako by přijímal strukturu osudovosti. To znamená, že nevzniká postupným sbližováním, ale je vlastně ustaven již uvedením obou postav na scénu; už v momentě, kdy se obě figury poprvé střetnou, divák cítí, co se stane. Následující průběh tedy není – jak je v romantickém žánru běžné – ani tak vyprávěním o vzájemném získávání pozornosti či sympatie, ale spíše zobrazením cesty, jejímž cílem je moment, ve kterém se obě postavy zmocní těl svých protějšků. Pozornost diváka je tak vedena nejen k letmým dotykům či žádostivým pohledům, ale také k obrazům vzájemných manipulací, ke snahám a potřebám ovládnutí toho druhého. Je-li tato první fáze vábení nahlížena v detailu, ve kterém divák vlastně smí vidět úplně všechno, druhá fáze konzumace jako by byla pouhým letmým pohledem. Erotický prvek tak zůstává zachován postavám; divák nedostane příležitost jejich intimitu sdílet. Jejich prolínající se těla je sice možné sledovat, ale vždy z odstupu. Což má nejen svou významovou konotaci, ale rovněž snímek zpřístupňuje publiku, pro které jsou stejnopohlavní erotické interakce nekomfortní.

Erotický prvek zůstává postavám.
Divák jejich intimitu sdílet nemůže. 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vylepšit mainstream / Benjamin Slavík > NP č.424 > Referát Kulturní kritika teskní nad propastí zející mezi hloupými mainstreamovými prefabrikáty a náročným, sebestředným uměním. Několika umělcům se ale daří balancovat v kýženém meziprostoru. číst dále Popkultura za lunaparkem / Benjamin Slavík > NP č.419 > Téma čísla Devadesátá léta v popkultuře jsou svatá, platí za něco lepšího a chytřejšího. Zatímco nostalgici doufají, že se „devadesátky“ v nějaké podobě vrátí, skeptici se ošívají, že nelze zapomínat na jejich zápory. Pravda může být přesně mezi oběma pohledy.   číst dále Tajemní spasitelé / Benjamin Slavík > NP č.421 > Dějiny přítomnosti Co mají společného Batman a Iron Man se Spidermanem? A k čemu potřebujeme každý rok nového superhrdinu? číst dále Písně, které odpojují hlavu / Benjamin Slavík > NP č.499 > Téma čísla Úvaha o vhodné hudbě k běhání, v níž nezazní jméno jediného interpreta číst dále Je Klusákův Daliborek ještě dokument? A nebo není? A není to vlastně úplně jedno? / Benjamin Slavík > NP č.501 > Kultura Benjamin Slavík a jeho úvaha o nepotřebnosti jistot a koncepcí slibujících jasné řešení. Jsou metody práce Víta Klusáka legitimním filmařským postupem? A co výsledek říká o Klusákovi, o jeho Daliborkovi a také o nás, divácích? číst dále Vyprávění o světě, který nechcete zažít / Benjamin Slavík > NP č.511 > Kultura Ruský snímek režiséra Andreje Zvjaginceva, oceněný Zlatou palmou z Cannes, bývá popisován jako hodně temná alegorie současného Ruska. Benjamin Slavík vás ale v interpretaci filmu Nemilovaní vezme o pořádný kus dál. číst dále LCD Soundsystem. Váš svět zavřený do padesáti minut zvuku. / Benjamin Slavík > NP č.505 > Kultura Když se LCD Soundsystem před několika lety s hudební scénou rozloučili, nejeden hipster brečel. Teď, když se newyorská skupina vrací s albem American Dream, dost možná by brečel znovu. číst dále Björk a její sebepoznání / Benjamin Slavík > NP č.510 > Kultura Tajemná Islanďanka Björk je už více než dvacet let jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejnáročněji uchopitelných umělkyň na hudební scéně. Její deváté album Utopia pak představuje její dost možná nejvíce spirituální nahrávku. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv